Skip to main content

Text 15

Sloka 15

Texto

Verš

tvaṁ nitya-mukta-pariśuddha-vibuddha ātmā
kūṭa-stha ādi-puruṣo bhagavāṁs try-adhīśaḥ
yad-buddhy-avasthitim akhaṇḍitayā sva-dṛṣṭyā
draṣṭā sthitāv adhimakho vyatirikta āsse
tvaṁ nitya-mukta-pariśuddha-vibuddha ātmā
kūṭa-stha ādi-puruṣo bhagavāṁs try-adhīśaḥ
yad-buddhy-avasthitim akhaṇḍitayā sva-dṛṣṭyā
draṣṭā sthitāv adhimakho vyatirikta āsse

Palabra por palabra

Synonyma

tvam — Tú; nitya — eternamente; mukta — liberado; pariśuddha — libre de contaminación; vibuddhaḥ — pleno en conocimiento; ātmā — el Alma Suprema; kūṭa-sthaḥ — inmutable; ādi — original; puruṣaḥ — persona; bhagavān — el Señor, con la plenitud de seis opulencias; tri-adhīśaḥ — el amo de las tres modalidades; yat — de donde; buddhi — de actividades intelectuales; avasthitim — todos los niveles; akhaṇḍitayā — ininterrumpida; sva-dṛṣṭyā — con visión trascendental; draṣṭā — Tú eres testigo; sthitau — para mantener (el universo); adhimakhaḥ — disfrutador del resultado de todos los sacrificios; vyatiriktaḥ — de manera diferente; āsse — estás situado.

tvam — Ty; nitya — věčně; mukta — osvobozený; pariśuddha — neposkvrněný; vibuddhaḥ — plný poznání; ātmā — Nejvyšší Duše; kūṭa-sthaḥ — neměnný; ādi — původní; puruṣaḥ — osoba; bhagavān — Pán, který má v plné míře šest vznešených vlastností; tri-adhīśaḥ — vládce tří kvalit; yat — z čehož; buddhi — intelektuálních činnosti; avasthitim — na všech stupních; akhaṇḍitayā — nepřerušeným; sva-dṛṣṭyā — transcendentálním pohledem; draṣṭā — jsi svědkem; sthitau — pro udržování (vesmíru); adhimakhaḥ — poživatel výsledků všech obětí; vyatiriktaḥ — jinak; āsse — jsi umístěn.

Traducción

Překlad

Mi Señor, con Tu ininterrumpida mirada trascendental, eres el testigo supremo de todos los niveles de actividad intelectual. Tú estás eternamente liberado, Tu existencia está situada en la bondad pura, y existes en la Superalma sin cambio alguno. Tú eres la Personalidad de Dios original, con la plenitud de seis opulencias, y eres el amo eterno de las tres modalidades de la naturaleza material, de manera que siempre eres diferente de las entidades vivientes comunes. En Tu forma de Viṣṇu, mantienes todos los asuntos del universo; aun así, permaneces aparte y eres el disfrutador del resultado de todos los sacrificios.

Můj Pane, Svým nepřerušeným transcendentálním pohledem vidíš vše, a jsi tudíž nejvyšším svědkem všech úrovní intelektuálních činností. Jsi věčně osvobozený, nacházíš se v kvalitě čistého dobra a existuješ beze změn v podobě Nadduše. Jsi původní Osobnost Božství, a protože máš v plné míře všech šest vznešených vlastností a věčně vládneš třem kvalitám hmotné přírody, lišíš se od obyčejných živých bytostí. Jako Pán Viṣṇu udržuješ chod celého vesmíru, ale současně zůstáváš stranou všeho a užíváš si výsledků všech obětí.

Significado

Význam

Los ateos argumentan contra la supremacía de la Suprema Personalidad de Dios diciendo que si Dios, la Persona Suprema, aparece, desaparece, duerme y despierta, entonces, ¿en qué se diferencia de la entidad viviente? Dhruva Mahārāja, en un atento análisis de la existencia de la Suprema Personalidad de Dios y las entidades vivientes, señala las diferencias que se exponen a continuación. El Señor está eternamente liberado. Incluso en Sus advenimientos en este mundo material, siempre está libre del enredo de las tres modalidades de la naturaleza, y por esa razón recibe el nombre de try-adhīśa, «el amo de las tres modalidades de la naturaleza material». En el Bhagavad-gītā (7.14), se dice: daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā: Las entidades vivientes están sometidas al enredo de las tres modalidades de la naturaleza material. La energía externa del Señor es muy fuerte, pero el Señor, como amo de las tres guṇas, siempre está liberado de las acciones y reacciones de esas guṇas. Por lo tanto, como se afirma en el Īśopaniṣad, Él está libre de contaminación. El Dios Supremo no Se ve afectado por la contaminación del mundo material. Por eso dice Kṛṣṇa en el Bhagavad-gītā que los sinvergüenzas y los necios Le consideran un ser humano corriente, sin conocer Su paraṁ bhāvam. Paraṁ bhāvam se refiere a que Su posición siempre es trascendental. La contaminación material no puede afectarle.

Námitka ateistů proti svrchovanosti Nejvyšší Osobnosti Božství zní, že pokud se Bůh zjevuje a odchází, uléhá a opět procitá, je jako kterákoliv jiná živá bytost. Dhruva Mahārāja zde poukazuje na podstatné rozdíly mezi Nejvyšší Osobností Božství a obyčejnými živými bytostmi. Říká například, že Pán je věčně osvobozený. Ať se zjeví kdykoliv, i v tomto hmotném světě, nikdy nepodléhá vlivu tří kvalit hmotné přírody. Je try-adhīśa, vládce tří guṇ. Z Bhagavad-gīty (7.14) se dozvídáme, že všechny živé bytosti jsou pod vlivem těchto tří guṇ (daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā). Vliv vnější energie Pána je velice silný, ale Pán, který je vládcem tří kvalit hmotné přírody, nikdy akcím a reakcím těchto kvalit nepodléhá. Īśopaniṣad proto učí, že Pán je neposkvrněný; nečistoty hmotného světa se Ho nedotknou. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě, že hlupáci a darebáci Ho pokládají za obyčejného člověka. Nevědí nic o Jeho paraṁ bhāvam, věčném transcendentálním postavení mimo vliv hmotných nečistot.

Otra diferencia entre el Señor y la entidad viviente es que la entidad viviente nunca sale de la oscuridad. Aunque esté bajo la influencia de la modalidad de la bondad, sigue sin conocer muchísimas cosas. La Suprema Personalidad de Dios, sin embargo, está libre de ese defecto. Conoce el pasado, el presente y el futuro y, además, todo lo que ocurre en el corazón de todo el mundo. Esto se confirma en el Bhagavad-gītā (vedāhaṁ samatītāni). El Señor no es parte del alma: Él es la inmutable Alma Suprema, y las entidades vivientes son Sus partes integrales. La entidad viviente, bajo la orden de daiva-māyā, se ve obligada a aparecer en este mundo material, pero el Señor, cuando aparece, viene por Su propia potencia interna, ātma-māyā. Además de esto, la entidad viviente está sujeta al tiempo, es decir, al pasado, el presente y el futuro. Su vida tiene un comienzo, el nacimiento, y, en la etapa condicionada, un final, que es la muerte. Pero el Señor es ādi-puruṣa, la persona original. En la Brahma-saṁhitā, el Señor Brahmā ofrece sus reverencias al ādi-puruṣa, Govinda, la persona original, que no tiene principio. La creación de este mundo material, sin embargo, sí tiene un principio. El Vedānta dice: janmādy asya yataḥ: Todo nace del Supremo, pero el Supremo no nace. Él goza de las seis opulencias en plenitud incomparable, y es el amo de la naturaleza material; no pierde Su inteligencia bajo ninguna circunstancia, y, aunque mantiene toda la creación, está aparte. Como se afirma en los Vedas (Kaṭha Upaniṣad 2.2.13), nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām: El Señor es el sustentador supremo. Las entidades vivientes tienen el deber de servirle ofreciéndole sacrificios, pues Él es el legítimo disfrutador del resultado de todos los sacrificos. Por consiguiente, todos deben ocuparse en el servicio devocional del Señor con la vida, las riquezas, la inteligencia y las palabras. Esa es la posición constitucional, la posición original de las entidades vivientes. Nunca se debe comparar el sueño de una entidad viviente común con el sueño de la Suprema Personalidad de Dios en el océano Causal. La entidad viviente no puede compararse con la Persona Suprema en ningún nivel. Los filósofos māyāvādīs, no pudiendo aceptar todas estas evidencias, llegan a conclusiones impersonalistas o nihilistas.

Další rozdíl mezi Pánem a obyčejnou živou bytostí je, že živá bytost je neustále v temnotě. I když se nachází v kvalitě dobra, přesto mnoho věcí stále neví. Nejvyšší Osobnost Božství však zná minulost, přítomnost i budoucnost a ví o všem, co se děje v našich srdcích. V Bhagavad-gītě je tato skutečnost potvrzena slovy vedāhaṁ samatītāni. Pán není částí duše — je neměnnou Nejvyšší Duší a všechny živé bytosti jsou Jeho nedílné části. Pánova daiva-māyā nutí živé bytosti rodit se do tohoto hmotného světa, ale když se zjevuje Pán, činí tak prostřednictvím Své vnitřní energie, ātma-māyi. Živá bytost je navíc stále pod vládou času — má svou minulost, přítomnost a budoucnost. Podmíněná existence začíná zrozením a končí smrtí, ale Pán je ādi-puruṣa, původní osoba. Pán Brahmā se v Brahma-saṁhitě klaní ādi-puruṣovi, Govindovi, původní osobě, která nemá počátek. Hmotný svět naopak svůj počátek má. Vedānta učí (janmādy asya yataḥ), že vše se rodí z Nejvyššího, ale Sám Nejvyšší se nikdy nerodí. Pán vlastní všech šest vznešených vlastností v plné míře a nikdo se s Ním nemůže srovnávat. Je vládcem hmotné přírody, Jeho inteligence je naprosto neomylná, a ačkoliv udržuje celé stvoření, je stranou všeho. Vedy (Kaṭha Upaniṣad 2.2.13) praví: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām — Pán je nejvyšším udržovatelem. Živé bytosti Mu musí sloužit prováděním obětí, neboť Pán je oprávněným poživatelem výsledků všech obětí. Každý z nás má proto zasvětit oddané službě Pánu svůj život, bohatství, inteligenci a slova. To je původní, přirozené postavení živé bytosti. Spánek Nejvyšší Osobnosti Božství na Oceánu příčin nelze v žádném případě srovnávat se spánkem obyčejných živých bytostí. Živá bytost se Nejvyššímu Pánu za žádných okolností nevyrovná. Jelikož se přívrženci māyāvādské filozofie s těmito závěry nemohou smířit, uchylují se k impersonalismu nebo voidismu.