Skip to main content

Text 45

Sloka 45

Texto

Verš

prasādābhimukhaṁ śaśvat
prasanna-vadanekṣaṇam
sunāsaṁ subhruvaṁ cāru-
kapolaṁ sura-sundaram
prasādābhimukhaṁ śaśvat
prasanna-vadanekṣaṇam
sunāsaṁ subhruvaṁ cāru-
kapolaṁ sura-sundaram

Palabra por palabra

Synonyma

prasāda-abhimukham — siempre dispuesto a ofrecer misericordia sin causa; śaśvat — siempre; prasanna — agradable; vadana — boca; īkṣaṇam — visión; su-nāsam — nariz de hermosa construcción; su-bhruvam — cejas muy cuidadosamente embellecidas; cāru — hermosa; kapolam — frente; sura — los semidioses

prasāda-abhimukham — neustále připravený udělit Svou bezpříčinnou milost; śaśvat — vždy; prasanna — přívětivá; vadana — ústa; īkṣaṇam — pohled; su-nāsam — krásně stavěný nos; su-bhruvam — nádherně ozdobené obočí; cāru — půvabné; kapolam — čelo; sura — polobozi; sundaram — pohledný.

Traducción

Překlad

[Aquí se describe la forma del Señor]. La cara del Señor es muy hermosa, y su actitud, eternamente agradable. Para los devotos que Lo ven, Su aspecto nunca manifiesta disgusto, y siempre está dispuesto a concederles bendiciones. Sus ojos, Sus cejas cuidadosamente embellecidas, Su nariz respingona y Su frente amplia son todos muy hermosos. Es más hermoso que todos los semidioses.

(Následuje popis podoby Pána.) Pánův obličej je vždy velice krásný a laskavý. Oddaným, kteří se na Něho dívají, se Pán jeví jako stále spokojený a je neustále připravený jim udělit Svá požehnání. Jeho oči, krásně zdobené obočí, zvednutý nos a široké čelo — to vše je velmi půvabné. Je mnohem krásnější než všichni polobozi.

Significado

Význam

Este verso da una explicación clara de cómo hay que meditar en la forma del Señor. La meditación impersonal es un fraude. No es más que una invención de fecha reciente que no viene recomendada en ninguna de las Escrituras védicas. En la parte del Bhagavad-gītā en donde se recomienda la meditación, se emplea la palabra mat-paraḥ, que significa «que Me pertenece». Toda forma de Viṣṇu Le pertenece al Señor Kṛṣṇa, porque el Señor Kṛṣṇa es la forma Viṣṇu original. A veces alguien trata de meditar en el Brahman impersonal, que en el Bhagavad-gītā se describe con la palabra avyakta, es decir, «no manifestado» o «impersonal». Pero es el propio Señor quien hace notar que los sufrimientos a que tienen que someterse los que están apegados a ese aspecto impersonal Suyo son muy penosos, pues nadie puede concentrarse en el aspecto impersonal. Hay que concentrarse en la forma del Señor, que aquí se describe en relación con la meditación de Dhruva Mahārāja. Más adelante veremos que Dhruva Mahārāja se perfeccionó en ese tipo de meditación hasta lograr el éxito en el yoga.

Zde je vysvětleno, jak meditovat o podobě Pána. Neosobní meditace je neautorizovaný moderní výmysl — žádný védský text ji nedoporučuje. Meditace, kterou doporučuje Bhagavad-gītā, musí být mat-paraḥ — “zaměřena na Mne” (na Kṛṣṇu). Veškeré podoby Viṣṇua se vztahují k podobě Pána Kṛṣṇy, neboť Pán Kṛṣṇa je původní Viṣṇu. Existují lidé, kteří se snaží meditovat o neosobním Brahmanu, popisovaném v Bhagavad-gītě slovem avyakta, “neprojevený” nebo “neosobní”. Pán však poznamenává, že cesta neosobní realizace je velice těžká, protože na neosobní rys Pána se nemůže nikdo soustředit. Je třeba se soustředit na Pánovu podobu, jak je zde popsána v souvislosti s meditací Dhruvy Mahārāje. Později se dozvíme, jak Dhruva Mahārāja završil tento druh meditace a dosáhl úspěchu v yoze.