Skip to main content

Text 44

Sloka 44

Texto

Verš

prāṇāyāmena tri-vṛtā
prāṇendriya-mano-malam
śanair vyudasyābhidhyāyen
manasā guruṇā gurum
prāṇāyāmena tri-vṛtā
prāṇendriya-mano-malam
śanair vyudasyābhidhyāyen
manasā guruṇā gurum

Palabra por palabra

Synonyma

prāṇāyāmena — con ejercicios respiratorios; tri-vṛtā — con los tres métodos recomendados; prāṇa-indriya — el aire vital y los sentidos; manaḥ — mente; malam — impureza; śanaiḥ — poco a poco; vyudasya — abandonar; abhidhyāyet — meditar en; manasā — con la mente; guruṇā — sin perturbación; gurum — el maestro espiritual supremo, Kṛṣṇa.

prāṇāyāmena — pomocí dechových cvičení; tri-vṛtā — třemi doporučenými způsoby; prāṇa-indriya — životní vzduch a smysly; manaḥ — mysl; malam — nečistota; śanaiḥ — postupně; vyudasya — vzdát se; abhidhyāyet — medituj o; manasā — v mysli; guruṇā — nerozrušené; gurum — nejvyšším duchovním mistrovi, Kṛṣṇovi.

Traducción

Překlad

Una vez estés sentado, practica los tres tipos de ejercicios respiratorios, y poco a poco pon el aire vital, la mente y los sentidos bajo control. Libérate por completo de la contaminación material, y con gran paciencia, medita en la Suprema Personalidad de Dios.

Až usedneš na āsan, provozuj tři druhy dechových cvičení, a tak postupně ovládni životní vzduch, mysl a smysly. Zbav se veškerého hmotného znečištění a s velkou trpělivostí začni meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství.

Significado

Význam

En este verso se explica de manera resumida todo el sistema de yoga, y se subrayan en especial los ejercicios respiratorios para detener la perturbación de la mente. La mente, por naturaleza, siempre oscila, pues es muy inestable, pero el ejercicio respiratorio tiene como propósito controlarla. Es probable que ese método de control de la mente fuese muy eficaz en aquellos días, hace millones de años, en la época en que Dhruva Mahārāja lo siguió, pero en la actualidad es necesario fijar la mente directamente en los pies de loto del Señor por medio del proceso de cantar. Con el canto del mantra Hare Kṛṣṇa, uno se concentra de inmediato en la vibración sonora y piensa en los pies de loto del Señor, y se eleva muy rápido hasta la posición de samādhi, o trance. Si seguimos cantando los santos nombres del Señor, que no son distintos de la Suprema Personalidad de Dios, lo natural es que la mente quede absorta en pensar en el Señor.

Tato sloka souhrnně popisuje celý jógový systém a zvláště klade důraz na dechová cvičení, která jsou určena k uklidnění mysli. Mysl je od přírody vrtkavá a neustále těká z místa na místo, ale prostřednictvím dechových cvičení ji lze uklidnit. Co však bylo možné před milióny lety, v dobách Dhruvy Mahārāje, dnes neplatí. V současnosti existuje jen jedna metoda uklidnění mysli — upřít ji přímo na lotosové nohy Pána zpíváním svatého jména. Zpíváním mantry Hare Kṛṣṇa se můžeme ihned soustředit na transcendentální zvukovou vibraci a myslet na lotosové nohy Pána. Velmi rychle se pak dostaneme do stavu duchovního tranzu neboli samādhi. Nejvyšší Osobnost Božství se od Svého jména neliší, a proto ten, kdo zpívá Pánova jména, na Pána neustále myslí.

Aquí Dhruva Mahārāja recibe el consejo de meditar en el maestro espiritual, o guru, supremo. El maestro espiritual supremo es Kṛṣṇa, quien por esa razón recibe el nombre de caitya-guru. Esto se refiere a la Superalma, que está en el corazón de todos. Él ayuda desde el interior, como se explica en el Bhagavad-gītā, y envía al maestro espiritual, que ayuda desde fuera. El maestro espiritual es la manifestación externa del caitya-guru, el maestro espiritual que está en el corazón de todos.

Dhruva Mahārāja dostal od Nārady pokyn meditovat o nejvyšším guruovi, nejvyšším duchovním mistrovi. Kṛṣṇa je nejvyšší duchovní mistr, caitya-guru neboli Nadduše, která sídlí v srdci každého. Pomáhá nám z nitra (viz Bhagavad-gītā) a posílá nám duchovního mistra, který pomáhá zvenčí. Duchovní mistr je vnějším projevem caitya-gurua, duchovního mistra sídlícího v našem srdci.

El proceso por el cual dejamos de pensar en cosas materiales se denomina pratyāhāra. Mediante ese proceso nos liberamos de todos los pensamientos y ocupaciones materiales. La palabra abhidhyāyet, que se emplea en este verso, indica que, si la mente no está fija, no podemos meditar. Por consiguiente, la conclusión es que meditar significa pensar en el Señor que está en el corazón. Ya bien lleguemos a esa etapa con el proceso de aṣṭāṅga-yoga, o con el método que los śāstras recomiendan especialmente para esta era, el canto constante del santo nombre del Señor, el objetivo es meditar en la Suprema Personalidad de Dios.

Postup, jehož pomocí se lze zbavit myšlenek na hmotné věci, se nazývá pratyāhāra — osvobození od všech hmotných myšlenek a zaměstnání. Slovo abhidhyāyet naznačuje, že úspěšná meditace má za předpoklad naprostou soustředěnost mysli. Meditace znamená myslet na Pána v našem nitru. Ať už se toho dosáhne aṣṭāṅga-yogou nebo metodou, kterou śāstry zvláště doporučují pro náš současný věk — neustálým zpíváním svatého jména Pána — v obou případech je konečný cíl stejný: meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství.