Skip to main content

Text 55

Sloka 55

Texto

Verš

maitreya uvāca
evaṁ bhagavatādiṣṭaḥ
prajāpati-patir harim
arcitvā kratunā svena
devān ubhayato ’yajat
maitreya uvāca
evaṁ bhagavatādiṣṭaḥ
prajāpati-patir harim
arcitvā kratunā svena
devān ubhayato ’yajat

Palabra por palabra

Synonyma

maitreyaḥ — Maitreya; uvāca — dijo; evam — de este modo; bhagavatā — por la Suprema Personalidad de Dios; ādiṣṭaḥ — habiendo sido instruido; prajāpati-patiḥ — el líder de los prajāpatis; harim — a Hari; arcitvā — después de adorar; kratunā — con las ceremonias de sacrificio; svena — sus propias; devān — a los semidioses; ubhayataḥ — por separado; ayajat — adoró.

maitreyaḥ — Maitreya; uvāca — pravil; evam — takto; bhagavatā — Nejvyšší Osobností Božství; ādiṣṭaḥ — poučený; prajāpati-patiḥ — čelný představitel všech Prajāpatiů; harim — Hariho; arcitvā — poté, co uctil; kratunā — obětními obřady; svena — svými; devān — polobohy; ubhayataḥ — odděleně; ayajat — uctil.

Traducción

Překlad

El sabio Maitreya dijo: Habiendo recibido estas sabias enseñanzas de la Suprema Personalidad de Dios, el líder de los prajāpatis, Dakṣa, adoró al Señor Viṣṇu. Después de adorarlo con la ejecución de las ceremonias de sacrificio prescritas, adoró por separado al Señor Brahmā y al Señor Śiva.

Mudrc Maitreya pravil: Dakṣa, čelný představitel všech Prajāpatiů, jehož Pán Viṣṇu takto názorně poučil, uctil Nejvyšší Osobnost Božství. Když ukončil uctívání Viṣṇua předepsanými obětními obřady, uctil odděleně Pána Brahmu a Pána Śivu.

Significado

Význam

Al Señor Viṣṇu debe ofrecérsele todo, y Su prasāda debe repartirse entre los semidioses. Esa práctica continúa todavía en vigor en el templo de Jagannātha en Purī. Alrededor del templo principal de Jagannātha hay muchos templos de semidioses, y el prasāda que se ha ofrecido primero a Jagannātha se reparte después entre los semidioses. A la deidad de Bhagālin se la adora con el prasāda de Viṣṇu, y también en el famoso templo del Señor Śiva en Bhuvaneśvara se ofrece a la deidad de Śiva prasāda del Señor Viṣṇu o del Señor Jagannātha. Esa es la norma vaiṣṇava. El vaiṣṇava no se burla siquiera de las entidades vivientes más comunes, como las hormigas; trata a todos con el debido respeto, conforme a sus respectivas posiciones. Ese respeto, sin embargo, está en relación con el centro, la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, o Viṣṇu. El devoto que es muy elevado lo ve todo en relación con Kṛṣṇa; para él nada es independiente de Kṛṣṇa. Esa es su visión de unidad.

Nejprve se musí vše obětovat Pánu Viṣṇuovi a poté se Jeho prasādam nabídne všem polobohům. Tato zásada se dodnes dodržuje v Jagannāthově chrámu v Purī. Okolo hlavního Jagannāthova chrámu je rozmístěna řada dalších chrámů, ve kterých se uctívají různí polobozi, a prasādam neboli to, co bylo nejprve obětováno Jagannāthovi, se poté rozdává polobohům. Prostřednictvím prasādam Pána Viṣṇua se uctívá například božstvo zvané Bhagālin a také ve známém chrámu Bhuvaneśvary, který je zasvěcen Pánu Śivovi, se Viṣṇuovo neboli Jagannāthovo prasādam nabízí božstvu Pána Śivy. Pro vaiṣṇavy je tento postup pravidlem. Vaiṣṇava nikým nepohrdá, ani nepatrným mravencem — ke každému se chová s patřičnou úctou podle jeho individuálního postavení. Středem všech obětí je ovšem vždy Kṛṣṇa, Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství. Vysoce realizovaný oddaný vidí vše ve spojení s Kṛṣṇou a nic nevidí jako nezávislé na Kṛṣṇovi. To je jeho jednotný pohled.