Skip to main content

Text 33

Sloka 33

Texto

Verš

yāvat te māyayā spṛṣṭā
bhramāma iha karmabhiḥ
tāvad bhavat-prasaṅgānāṁ
saṅgaḥ syān no bhave bhave
yāvat te māyayā spṛṣṭā
bhramāma iha karmabhiḥ
tāvad bhavat-prasaṅgānāṁ
saṅgaḥ syān no bhave bhave

Palabra por palabra

Synonyma

yāvat — mientras; te — Tuya; māyayā — por la energía ilusoria; spṛṣṭāḥ — contaminados; bhramāmaḥ — vaguemos; iha — en el mundo material; karmabhiḥ — por la reacción de las actividades fruitivas; tāvat — mientras; bhavat-prasaṅgānām — de Tus devotos amorosos; saṅgaḥ — compañía; syāt — haya; naḥ — nuestra; bhave bhave — en todas las especies de vida.

yāvat — dokud; te — Tvou; māyayā — iluzorní energií; spṛṣṭāḥ — znečištěni; bhramāmaḥ — bloudíme; iha — v tomto hmotném světě; karmabhiḥ — reakcemi za plodonosné činnosti; tāvat — tak dlouho; bhavat-prasaṅgānām — Tvých milujících oddaných; saṅgaḥ — společnost; syāt — nechť je; naḥ — naše; bhave bhave — ve všech životních druzích.

Traducción

Překlad

Querido Señor, Te pedimos que mientras tengamos que permanecer en este mundo debido a nuestra contaminación material, vagando de un cuerpo a otro y de un planeta a otro, podamos estar en compañía de aquellos que se ocupan en comentar Tus pasatiempos. Te oramos para que nos concedas esa bendición vida tras vida, en distintas formas corporales y en distintos planetas.

Drahý Pane, dokud musíme kvůli svému hmotnému znečištění zůstat v tomto hmotném světě a stěhovat se z jednoho druhu těla do druhého a z jedné planety na druhou, modlíme se, abychom se mohli stýkat s těmi, kdo rozmlouvají o Tvých zábavách. Modlíme se o toto požehnání jeden život za druhým, v různých tělesných podobách a na různých planetách.

Significado

Význam

Esa es la mejor bendición que un devoto puede pedir del Señor Supremo. Así lo confirma también Śrī Caitanya Mahāprabhu: sthāne sthitāḥ śruti-gatāṁ tanu-vāṅ-manobhiḥ (Bhāg. 10.14.3). La posición en que nos encontremos puede ser una u otra según nuestro destino, pero en todo caso debemos continuar escuchando las actividades y pasatiempos del Señor Supremo, sin tener en cuenta las circunstancias. El devoto puro no ora pidiendo la liberación, o el cese del ciclo de nacimientos y muertes, ya que no considera que eso sea importante. Para el devoto, lo más importante es tener la oportunidad de escuchar los pasatiempos y las glorias del Señor. Los devotos que se ocupan en el servicio del Señor en este mundo, tendrán la misma oportunidad también en el mundo espiritual. De este modo, el devoto ve el mundo espiritual en todas partes, pues allí donde pueda escuchar o cantar los pasatiempos del Señor, el Señor está presente en persona (yatra gāyanti mad-bhaktāḥ tatra tiṣṭhāmi nārada). Si los devotos puros se reúnen para cantar, escuchar y hablar acerca de la Suprema Personalidad de Dios, el lugar en que se reúnen se vuelve Vaikuṇṭha. El devoto no necesita orar al Señor pidiéndole la elevación al mundo Vaikuṇṭha. El devoto puro puede convertir cualquier lugar en Vaikuṇṭha o Vṛndāvana mediante el sencillo método de cantar sin ofensas las glorias del Señor.

Toto je nejlepší požehnání, o jaké může oddaný Nejvyššího Pána žádat. Potvrzuje to i Śrī Caitanya Mahāprabhu: sthāne sthitāḥ śruti-gatāṁ tanu-vāṅ-manobhiḥ (Bhāg. 10.14.3). Živá bytost může být podle svého osudu v tom či onom postavení, ale v každém případě musí bez ohledu na okolnosti pokračovat v naslouchání o činnostech a zábavách Nejvyššího Pána. Čistý oddaný se nemodlí o osvobození či ukončení koloběhu zrození a smrti, protože to nepovažuje za důležité. Nejdůležitější věcí je pro něho možnost naslouchat o zábavách a slávě Pána. Oddaní, kteří slouží Pánu v tomto světě, budou mít stejnou příležitost i v duchovním světě. Pro oddaného je proto duchovním světem vše, neboť dokud může naslouchat o zábavách Pána a opěvovat je — ať je to kdekoliv — Pán je tam Osobně přítomný. Tatra tiṣṭhāmi nārada yatra gāyanti mad-bhaktāḥ. Místo, kde se sejdou čistí oddaní, aby zpívali, naslouchali a rozmlouvali o Nejvyšší Osobnosti Božství, se stává Vaikuṇṭhou. Oddaný se nemusí modlit k Pánu o přemístění do vaikuṇṭhského světa. Čistý oddaný dokáže vytvořit Vaikuṇṭhu či Vṛndāvan kdekoliv; jednoduše tím, že bez přestupků opěvuje Pánovu slávu.

Los Pracetās oran pidiendo una oportunidad de escuchar las glorias del Señor en toda forma de vida (bhave bhave). Aunque la entidad viviente transmigra de un cuerpo a otro, el devoto no está particularmente deseoso de detener ese proceso. Caitanya Mahāprabhu ora: mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi: «Mi querido Señor, que pueda estar vida tras vida fijo en Tu servicio devocional». Por humildad, el devoto no se considera merecedor de la elevación al mundo espiritual. Siempre se considera contaminado por las modalidades de la naturaleza material. Tampoco tiene necesidad de pedir la liberación de las modalidades de la naturaleza material. El servicio devocional se encuentra de por sí en la posición trascendental; por lo tanto, no tiene sentido pedir esa ventaja especial. La conclusión es que el devoto puro no está ansioso por detener el ciclo de nacimientos y muertes, sino que su deseo es siempre estar en compañía de otros devotos que se ocupen en cantar y escuchar las glorias del Señor.

Pracetové se modlí o příležitost naslouchat o slávě Pána v každé životní podobě (bhave bhave). Živá bytost se převtěluje z jednoho těla do druhého a oddaný se nijak zvlášť nestará o to, jak tento proces ukončit. Caitanya Mahāprabhu se modlí: mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi — “Můj milý Pane, kéž jsem upevněný v čisté oddané službě Tobě život za životem.” Oddaný se pokorně považuje za nezpůsobilého pro přemístění do duchovního světa; vždy si o sobě myslí, že je znečištěn kvalitami hmotné přírody. Žádat o vysvobození z hmotných kvalit nemá ani zapotřebí. Oddaná služba sama o sobě představuje transcendentální postavení, a proto není důvod o vysvobození žádat. Čistý oddaný tedy neusiluje o ukončení opakovaného zrození a smrti, ale neustále touží po společnosti jiných oddaných, kteří se věnují opěvování Pána a naslouchání o Jeho slávě.