Skip to main content

Text 16

Sloka 16

Texto

Verš

apṛthag-dharma-śīlānāṁ
sarveṣāṁ vaḥ sumadhyamā
apṛthag-dharma-śīleyaṁ
bhūyāt patny arpitāśayā
apṛthag-dharma-śīlānāṁ
sarveṣāṁ vaḥ sumadhyamā
apṛthag-dharma-śīleyaṁ
bhūyāt patny arpitāśayā

Palabra por palabra

Synonyma

apṛthak — sin diferencias; dharma — ocupación; śīlānām — cuyo carácter; sarveṣām — todos; vaḥ — de ustedes; su-madhyamā — una muchacha con la cintura delgada; apṛthak — sin diferencias; dharma — ocupación; śīlā — de buen comportamiento; iyam — esta; bhūyāt — que ella sea; patnī — esposa; arpita-āśayā — completamente entregada.

apṛthak — bez rozdílů; dharma — zaměstnání; śīlānām — jejichž charakter; sarveṣām — všech; vaḥ — vás; su-madhyamā — dívka s útlým pasem; apṛthak — bez rozdílů; dharma — zaměstnání; śīlā — s dobrým chováním; iyam — tato; bhūyāt — nechť se stane; patnī — manželka; arpita-āśayā — plně odevzdaná.

Traducción

Překlad

Todos ustedes son hermanos y comparten la misma naturaleza, como devotos e hijos obedientes de su padre. Esa muchacha tiene su mismo carácter, y está consagrada a todos ustedes. Así pues, ella y ustedes, los hijos de Prācīnabarhiṣat, están al mismo nivel, unidos bajo un principio común.

Jelikož jste všichni oddaní a poslušní synové svého otce, máte stejnou povahu. Tutéž povahu má i tato dívka, která je vám všem odevzdaná. Dívka i vy, Prācīnabarhiṣatovi synové, jste na stejné úrovni a shodujete se na stejných principech.

Significado

Význam

Los principios védicos prohíben a la mujer tener más de un esposo, aunque un hombre puede tener más de una esposa. Sin embargo, en circunstancias especiales nos encontramos con mujeres que tienen más de un esposo. Draupadī, por ejemplo, estaba casada con los cinco Pāṇḍavas, que eran hermanos. De la misma manera, la Suprema Personalidad de Dios ordenó a todos los hijos de Prācīnabarhiṣat que se casasen con la hija del gran sabio Kaṇḍu y Pramlocā. En casos especiales, se permite el matrimonio de una muchacha con más de un hombre, siempre y cuando sepa dar el mismo trato a todos sus esposos, cosa que no puede hacer una mujer corriente. Solo a una mujer de cualidades especiales se le puede permitir el matrimonio con más de un esposo, y en la era de Kali es muy difícil encontrar ese carácter ecuánime en una mujer. Así, según las Escrituras: kalau pañca vivarjayet: en esta era, está prohibido que una mujer se case con el hermano de su esposo, sistema que todavía se practica en algunas regiones montañosas de la India. El Señor dice: apṛthag-dharma-śīleyaṁ bhūyāt patny arpitāśayā. Con las bendiciones del Señor, todo es posible. El Señor concedió a la muchacha una bendición especial, para que su entrega fuese la misma hacia todos los hermanos. En el Bhagavad-gītā se enseña el apṛthag-dharma, que significa «el deber prescrito sin diferencias en cuanto a objetivos». En el Bhagavad-gītā pueden establecerse tres secciones principales: karma-yoga, jñāna-yoga y bhakti-yoga. La palabra yoga significa «actuar en favor de la Suprema Personalidad de Dios». Como se confirma en el Bhagavad-gītā (3.9):

Podle védských zásad nemůže mít žena více manželů, ačkoliv muž může mít mnoho manželek. Ve zvláštních případech má ovšem i žena více než jednoho manžela. Draupadī byla například provdána za všech pět bratří Pāṇḍuovců. Také v tomto případě nařídil Nejvyšší Pán Prācīnabarhiṣatovým synům, aby se všichni oženili s jednou dívkou, kterou zplodili velký mudrc Kaṇḍu a Pramlocā. Dívka se výjimečně může provdat za více než jednoho muže, je-li schopna se ke všem svým manželům chovat stejně. To žádná obyčejná žena nedokáže. Vzít si více než jednoho manžela může být dovoleno jen zvlášť kvalifikované ženě. V současném věku Kali je však velice těžké takovou nestrannou ženu najít. Proto v písmech stojí: kalau pañca vivarjayet. V tomto věku se žádná žena nesmí provdat za bratra svého manžela. Tento druh sňatku se dodnes udržuje v některých hornatých částech Indie. Pán říká: apṛthag-dharma-śīleyaṁ bhūyāt patny arpitāśayā. S požehnáním Nejvyšší Osobnosti Božství je možné cokoliv. Pán dívce zvláště požehnal, aby se odevzdala všem bratrům bez rozdílu. Učení apṛthag-dharmy, “zaměstnání bez rozdílných cílů,” podává Bhagavad-gītā, která se dělí na tři základní části — pojednání o karma-yoze, jñāna-yoze a bhakti-yoze. Slovo yoga znamená “jednání v zájmu Nejvyšší Osobnosti Božství”. Bhagavad-gītā (3.9) potvrzuje:

yajñārthāt karmaṇo ’nyatra
loko ’yaṁ karma-bandhanaḥ
tad-arthaṁ karma kaunteya
mukta-saṅgaḥ samācara
yajñārthāt karmaṇo 'nyatra
loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ
tad-arthaṁ karma kaunteya
mukta-saṅgaḥ samācara

«Toda actividad debe realizarse como un sacrificio en honor de Viṣṇu, pues de lo contrario nos encadena al mundo material. Por lo tanto, ¡oh, hijo de Kuntī!, desempeña tus deberes prescritos para Su satisfacción, y de este modo permanecerás libre de cautiverio».

“Každou činnost je třeba konat jako oběť Viṣṇuovi, neboť jinak člověka poutá k hmotnému světu. Proto, ó synu Kuntī, vykonávej své předepsané povinnosti pro Jeho uspokojení. Tímto způsobem zůstaneš vždy nespoutaný a na ničem nebudeš lpět.”

Las personas pueden actuar conforme a sus deberes prescritos con la finalidad de satisfacer al yajña-puruṣa, la Suprema Personalidad de Dios. Eso se llama apṛthag-dharma. Cada miembro del cuerpo tiene un modo particular de actuar, pero todos ellos tienen como objetivo mantener el conjunto del cuerpo. De manera similar, si con nuestras actividades buscamos la satisfacción de la Suprema Personalidad de Dios, podremos constatar que todo el mundo se siente satisfecho. Debemos seguir los pasos de los Pracetās, quienes no tenían otro objetivo que la satisfacción del Señor Supremo. Eso se llama apṛthag-dharma. Según el Bhagavad-gītā (18.66): sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja: «Abandona toda clase de religión y sencillamente entrégate a Mí». Ese es el consejo que da el Señor Kṛṣṇa. Nuestro único objetivo debe ser actuar de un modo consciente de Kṛṣṇa para la satisfacción del Señor. Eso es unidad, apṛthag-dharma.

Člověk má vykonávat své předepsané povinnosti s jediným cílem—uspokojit yajña-puruṣu, Nejvyšší Osobnost Božství. To se nazývá apṛthag-dharma. Různé části těla mohou jednat různě, ale konečným cílem všech je udržovat celé tělo. Budeme-li jednat pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, zjistíme, že tím uspokojujeme vše. Měli bychom kráčet ve stopách Pracetů, jejichž jediným cílem bylo uspokoit Nejvyššího Pána. To je apṛthag-dharma. V Bhagavad-gītě (18.66) stojí: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja — “Zanech všech druhů náboženství a jen se Mi odevzdej.” Taková je rada Pána Kṛṣṇy. Naším jediným cílem má být jednat ve vědomí Kṛṣṇy pro Pánovo uspokojení. To je skutečná jednota, apṛthag-dharma.