Skip to main content

Text 6

Sloka 6

Texto

Verš

sakhāya indriya-gaṇā
jñānaṁ karma ca yat-kṛtam
sakhyas tad-vṛttayaḥ prāṇaḥ
pañca-vṛttir yathoragaḥ
sakhāya indriya-gaṇā
jñānaṁ karma ca yat-kṛtam
sakhyas tad-vṛttayaḥ prāṇaḥ
pañca-vṛttir yathoragaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

sakhāyaḥ — los amigos; indriya-gaṇāḥ — los sentidos; jñānam — conocimiento; karma — actividad; ca — también; yat-kṛtam — hecho con los sentidos; sakhyaḥ — amigas; tat — de los sentidos; vṛttayaḥ — ocupaciones; prāṇaḥ — aire vital; pañca-vṛttiḥ — con cinco procesos; yathā — como; uragaḥ — la serpiente.

sakhāyaḥ — přátelé; indriya-gaṇāḥ — smysly; jñānam — poznání; karma — činnost; ca — také; yat-kṛtam — vykonávané pomocí smyslů; sakhyaḥ — přítelkyně; tat — smyslů; vṛttayaḥ — zaměstnání; prāṇaḥ — životní vzduch; pañca-vṛttiḥ — který má pět funkcí; yathā — jako; uragaḥ — had.

Traducción

Překlad

Los cinco sentidos para la acción y los cinco sentidos para adquirir conocimiento son los amigos de Purañjanī. La entidad viviente cuenta con la ayuda de esos sentidos para adquirir conocimiento y para ocuparse en actividades. Las ocupaciones de los sentidos son las amigas de Purañjanī, y la serpiente, de la que se ha dicho que tiene cinco cabezas, es el aire vital que actúa en cinco procesos circulatorios.

Pět činných a pět poznávacích smyslů jsou přátelé Purañjanī. Smysly pomáhají živé bytosti získávat poznání a jednat. Různá zaměstnání smyslů jsou její přítelkyně a had, o němž bylo řečeno, že má pět hlav, je životní vzduch proudící v pěti okruzích.

Significado

Význam

kṛṣṇa-bahirmukha hañā bhoga-vāñchā kare
nikaṭa-stha māyā tāre jāpaṭiyā dhare
kṛṣṇa-bahirmukha hañā bhoga-vāñchā kare
nikaṭa-stha māyā tāre jāpaṭiyā dhare

(Prema-vivarta)

(Prema-vivarta)

Debido a su deseo de disfrutar del mundo material, la entidad viviente se viste con los cuerpos materiales denso y sutil, y de esa forma recibe la oportunidad de disfrutar de los sentidos. Por lo tanto, los sentidos son los instrumentos para disfrutar del mundo material; esa es la razón de que para referirse a ellos se haya dicho que son amigos. A veces, por haber cometido demasiadas actividades pecaminosas, la entidad viviente no recibe un cuerpo material denso, sino que queda flotando en el plano sutil. Eso es lo que se denomina vida de fantasma. Al carecer de un cuerpo denso, esa entidad viviente crea muchos problemas con su cuerpo sutil. Para los que viven en un cuerpo denso, la presencia de un fantasma es algo horrible. Como se afirma en el Bhagavad-gītā (15.10):

Na základě touhy užívat si hmotného světa je živá bytost oděná do hrubohmotných a jemnohmotných těl. Tak dostává příležitost ke smyslovému požitku. Smysly jsou tedy nástroje požitku v hmotném světě, a proto byly označeny jako přátelé. Někdy živá bytost nedostane kvůli příliš hříšným činnostem hrubohmotné tělo, ale zůstane na jemnohmotné úrovni. To se nazývá život v podobě ducha. Jelikož tato bytost nemá hrubé tělo, způsobuje ve svém jemném těle mnoho nepříjemností. Proto těm, kdo žijí v hrubých tělech, nahánějí duchové hrůzu. V Bhagavad-gītě (15.10) je řečeno:

utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ
utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ

«Los necios no pueden entender que una entidad viviente pueda abandonar el cuerpo, ni pueden entender la clase de cuerpo de que disfruta bajo el hechizo de las modalidades de la naturaleza. Pero aquel que tiene los ojos del conocimiento puede ver todo eso».

“Hlupáci nemohou pochopit, jak živá bytost opouští své tělo, ani v jakém těle pobývá a užívá si pod vlivem kvalit hmotné přírody. Avšak ti, kdo mají oči cvičené v poznání, toto vše vidí.”

La entidad viviente está flotando en el aire vital, que actúa de varias formas distintas para su circulación. Están prāṇa, apāna, udāna, vyāna y samāna, y debido a esas cinco clases de circulación, el aire vital se compara con una serpiente de cinco cabezas. El alma pasa a través del kuṇḍalinī-cakra como una serpiente que se arrastra por el suelo. El aire vital se compara a uraga, la serpiente. Pañca-vṛtti es el deseo de satisfacer los sentidos, que se sienten atraídos por cinco objetos de los sentidos: la forma, el sabor, el sonido, el olor y el tacto.

Živé bytosti jsou ponořené v životním vzduchu, který proudí v různých okruzích jako prāṇa, apāna, udāna, vyāna a samāna. Jelikož má životní vzduch těchto pět funkcí, je přirovnán k pětihlavému hadu. Duše prochází kuṇḍalinī-cakrou jako had, který se plazí po zemi. Životní vzduch se přirovnává k hadu (uraga). Pañca-vṛtti je touha uspokojit smysly, které přitahuje pět smyslových předmětů — podoba, chuť, zvuk, vůně a dotek.