Skip to main content

Capítulo 28

KAPITOLA DVACÁTÁ OSMÁ

Purañjana se reencarna en mujer

Purañjana se v dalším životě stává ženou

Text 1:
El gran sabio Nārada continuó: Mi querido rey Prācīnabarhiṣat, después de esto, el rey de los yavanas, cuyo otro nombre es Temor, viajó por todo el mundo junto con Prajvāra, Kālakanyā, y sus soldados.
Sloka 1:
Velký mudrc Nārada pokračoval: Můj milý králi Prācīnabarhiṣate, král Yavanů, který se jmenuje Strach, a také Prajvāra, Kālakanyā a jeho vojáci poté začali cestovat po celém světě.
Text 2:
Un día, aquellos peligrosos soldados lanzaron un violento ataque contra la ciudad de Purañjana. La ciudad estaba llena de objetos para el disfrute sensorial, y la vieja serpiente la protegía.
Sloka 2:
Jednou tito nebezpeční vojáci s velkou silou napadli Purañjanovo město. Přestože bylo plné vybavení ke smyslovému požitku, chránil ho jen starý had.
Text 3:
Poco a poco, Kālakanyā, con la ayuda de los peligrosos soldados, fue atacando a todos los habitantes de la ciudad de Purañjana, reduciéndoles a la más absoluta invalidez.
Sloka 3:
Kālakanyā s pomocí nebezpečných vojáků postupně napadla všechny obyvatele Purañjanova města a učinila je zcela neschopnými.
Text 4:
Cuando Kālakanyā, la hija del Tiempo, atacó el cuerpo, los peligrosos soldados del rey de los yavanas entraron por las diversas puertas de la ciudad. Una vez dentro, causaron enormes sufrimientos a los ciudadanos.
Sloka 4:
Když Kālakanyā, dcera Času, napadla tělo, nebezpeční vojáci krále Yavanů vstoupili do města různými branami a začali krutě soužit všechny jeho obyvatele.
Text 5:
Cuando Kālakanyā y los soldados pusieron en peligro la ciudad, el rey Purañjana, que estaba demasiado absorto en el apego por su familia, tuvo que enfrentarse a grandes dificultades debido al ataque de Yavana-rāja y Kālakanyā.
Sloka 5:
Když vojáci a Kālakanyā ohrožovali město, král Purañjana, který byl postižen přílišnou citovou náklonnosti ke své rodině, se kvůli útoku Yavanarāje a Kālakanyi dostal do potíží.
Text 6:
Cuando Kālakanyā abrazó al rey Purañjana, este fue perdiendo toda su belleza. Debido a su excesiva adicción a la vida sexual, ahora tenía una inteligencia muy pobre, y había perdido toda su opulencia. Privado de todas sus posesiones, fue violentamente conquistado por los gandharvas y yavanas.
Sloka 6:
Když Kālakanyā objala krále Purañjanu, ztratil postupně veškerou svoji krásu. Jelikož příliš propadl sexu, nedostávalo se mu inteligence a pozbyl všeho svého bohatství. Přišel o všechen majetek a podlehl Gandharvům a Yavanům.
Text 7:
El rey Purañjana vio entonces que en su ciudad reinaba el desorden, y que sus hijos, nietos, sirvientes y ministros se volvían contra él. También notó que su esposa adoptaba una actitud fría e indiferente.
Sloka 7:
Král Purañjana potom viděl, že celé jeho město je v rozkladu a že jeho synové, vnuci, služebníci a ministři se postupně začínají stavět proti němu. Také se všiml, že jeho manželka se stává chladnou a lhostejnou.
Text 8:
Cuando vio que toda su familia, sus parientes, sus seguidores, sus sirvientes, sus secretarios, y todos en general, se habían vuelto contra él, el rey Purañjana sintió una profunda angustia. Sin embargo, no podía hacer nada, pues Kālakanyā le dominaba por completo.
Sloka 8:
Když král Purañjana viděl, že se všichni členové jeho rodiny, příbuzní, stoupenci, služebníci, sekretáři a všichni ostatní obrátili proti němu, naplnilo ho to velkou úzkostí. Nemohl však proti tomu nic dělat, neboť byl zcela v moci Kālakanyi.
Text 9:
Con la influencia de Kālakanyā, los objetos de disfrute perdieron su atractivo, pero el rey Purañjana conservaba sus deseos de disfrute; debido a ello, era muy desgraciado en todos los aspectos. No podía entender el propósito de la vida. Seguía sintiendo un gran afecto por su esposa y sus hijos, y se preocupaba por su sustento.
Sloka 9:
Předměty požitku vlivem Kālakanyi ztratily svoji chuť, a jelikož krále Purañjanu neopouštěly chtivé touhy, zchudl po všech stránkách. Nepochopil tedy smysl života. Stále si udržoval silnou náklonnost k manželce a dětem a myslel na to, jak o ně bude postaráno.
Text 10:
Los soldados yavanas y gandharvas conquistaron la ciudad del rey Purañjana; aunque el rey no deseaba abandonarla, las circunstancias le obligaron a hacerlo, pues Kālakanyā la destruyó por completo.
Sloka 10:
Město krále Purañjany dobyli vojáci z řad Gandharvů a Yavanů, a přestože z něho král nechtěl odejít, okolnosti ho k tomu donutily, neboť ho Kālakanyā celé zničila.
Text 11:
En esas circunstancias, el hermano mayor de Yavana-rāja, Prajvāra, prendió fuego a la ciudad para complacer a su hermano menor, cuyo nombre es Temor.
Sloka 11:
Prajvāra, starší bratr Yavana-rāje, za těchto okolností zapálil celé město, aby potěšil svého mladšího bratra, jehož druhým jménem je Strach.
Text 12:
Cuando la ciudad comenzó a arder, todos los súbditos y sirvientes del rey, además de sus familiares, hijos, nietos, esposas y demás parientes, estaban dentro del fuego. El rey Purañjana se sintió entonces muy desdichado.
Sloka 12:
Když město začalo hořet, všichni jeho obyvatelé, královi služebníci, jakož i všichni členové rodiny, synové, vnuci, manželky a další příbuzní, se ocitli v plamenech. Král Purañjana z toho byl velice nešťastný.
Text 13:
El jefe de policía de la ciudad, la serpiente, vio que Kālakanyā estaba atacando a los ciudadanos, y se sintió muy afligida al ver que el lugar en que vivía ardía en llamas tras el ataque de los yavanas.
Sloka 13:
Had coby policejní dozorce města viděl, že na obyvatele útočí Kālakanyā, a velice ho zarmoutilo, když zjistil, že jeho sídlo hoří po útoku Yavanů.
Text 14:
Como una serpiente que vive en el hueco de un árbol y desea salir del bosque cuando este se incendia, el jefe de policía de la ciudad, la serpiente, deseaba abandonar la ciudad debido al intenso calor del fuego.
Sloka 14:
Stejně jako had žijící v dutině stromu chce uniknout, když vypukne lesní požár, tak i policejní dozorce města, had, chtěl kvůli nesnesitelnému žáru ohně opustit město.
Text 15:
Lo soldados gandharvas y yavanas habían acabado por completo con la fuerza física de la serpiente y los miembros de su cuerpo se debilitaron. Cuando trató de abandonar el cuerpo, sus enemigos se lo impidieron. Al ver frustrados sus intentos, empezó a gritar lamentándose.
Sloka 15:
Údy hadova těla byly ochablé náporem útočících Gandharvů a Yavanů, kteří zcela přemohli jeho tělesnou sílu. Když se pokusil opustit tělo, nepřátelé ho zadrželi. Po svém zmařeném pokusu začal hlasitě naříkat.
Text 16:
El rey Purañjana comenzó entonces a pensar en sus hijas, hijos, nietos, nueras, yernos, sirvientes y demás personas relacionadas con él. Pensó también en su casa, en los enseres del hogar y en las pocas riquezas que había conseguido atesorar.
Sloka 16:
Král Purañjana pak začal myslet na své dcery, syny, vnuky, snachy, zetě, služebníky a další společníky, jakož i na svůj dům, vybavení domácnosti a trochu bohatství, které nahromadil.
Text 17:
El rey Purañjana estaba muy apegado a su familia y los conceptos de «yo» y «mío». Debido al gran apego que sentía por su esposa, la situación en que se encontraba no podía ser más miserable. Cuando llegó el momento de la separación, sintió una gran tristeza.
Sloka 17:
Král Purañjana byl velmi připoutaný ke své rodině a k pojetí “já” a “moje”. Protože příliš lpěl na své ženě, byl již dočista bez prostředků. Když nastalo odloučení, velice posmutněl.
Text 18:
El rey Purañjana, lleno de ansiedad, pensaba: «¡Ay!, tantos hijos van a ser una gran carga para mi esposa. ¿Cómo podrá mantener una familia tan grande cuando yo abandone el cuerpo? ¡Ay! ¡Qué angustias pasará pensando en el sustento de la familia!
Sloka 18:
Král Purañjana úzkostlivě přemýšlel: “Běda, má žena má tolik dětí. Jak se dokáže postarat o všechny rodinné členy, až odejdu z tohoto těla? Běda, budou ji stále znepokojovat myšlenky na udržování rodiny.”
Text 19:
El rey Purañjana comenzó entonces a pensar en lo que habían sido sus relaciones con su esposa. Recordó que su esposa no comía mientras él no hubiera terminado de almorzar, y que no se bañaba mientras él no hubiera terminado de bañarse, y que siempre estaba muy apegada a él, tanto que, si a veces él se enfadaba y le reñía, ella permanecía callada, tolerando su mala conducta.
Sloka 19:
Král Purañjana potom začal myslet na své dřívější vztahy se svou manželkou. Vzpomínal, že nikdy nezačala jíst, dokud on nedojedl, nešla se koupat, dokud se on nevykoupal, a vždy mu byla velice oddána — do té míry, že když se někdy rozzlobil a káral ji, ona zkrátka mlčela a tolerovala jeho špatné chování.
Text 20:
El rey Purañjana pensó también en los buenos consejos que ella le daba cuando se encontraba confuso, y en cómo se afligía cuando él estaba lejos del hogar. Aunque ella era madre de muchos hijos y héroes, el rey seguía temiendo que no pudiera cargar con las responsabilidades de los asuntos domésticos.
Sloka 20:
Král Purañjana dále myslel na to, jak mu jeho manželka dávala dobré rady, když byl zmaten, a jak se rmoutila, když byl mimo domov. Ačkoliv byla matkou tolika synů a hrdinů, přesto se bál, že nebude schopna obstarat všechny domácí povinnosti.
Text 21:
La preocupación del rey Purañjana no cesaba: «Mis hijos y mis hijas, que ahora dependen de mí por completo, ¿cómo podrán vivir y continuar su existencia cuando yo me haya ido de este mundo? Estarán en la misma situación que los pasajeros de una nave que naufraga en medio del mar».
Sloka 21:
Starosti krále Purañjany pokračovaly: “Moji synové a dcery na mně nyní plně závisí. Jak budou žít, až opustím tento svět? Budou jako cestující na lodi, která ztroskotala uprostřed oceánu.”
Text 22:
El rey Purañjana no debería haberse lamentado por el destino de su esposa e hijos; sin embargo, lo hizo, debido a su inteligencia mezquina. Mientras tanto, Yavana-rāja, cuyo nombre era Temor, se acercó inmediatamente a él para arrestarlo.
Sloka 22:
Pod vlivem své lakomé inteligenci naříkal král Purañjana nad osudem své manželky a dětí, přestože k tomu nebyl důvod. Yavana-rāja, jehož jméno je Strach samotný, se mezitím přiblížil, aby ho zajal.
Text 23:
Cuando los yavanas se llevaban al rey Purañjana a su morada, atándole como a un animal, los seguidores del rey se sintieron muy afligidos. Mientras se lamentaban, fueron obligados a ir con él.
Sloka 23:
Když Yavanové svázali krále Purañjanu jako zvíře a vlekli ho do svého sídla, jeho následovníci byli velice zarmoucení. Plni nářku byli přinuceni jít s ním.
Text 24:
La serpiente, a quien ya habían arrestado los soldados de Yavana-rāja, y que estaba fuera de la ciudad, comenzó a seguir a su amo junto con los demás. Tan pronto como abandonaron la ciudad, esta fue inmediatamente demolida y quedó reducida a polvo.
Sloka 24:
Had, kterého již dříve zajali vojáci Yavana-rāje a který byl mimo město, se vydal za svým pánem společně s ostatními. Jakmile všichni opustili město, bylo okamžitě srovnáno se zemí.
Text 25:
Violentamente arrastrado por el poderoso yavana, el rey Purañjana, debido a su gran ignorancia, ni siquiera entonces pudo recordar a su amigo y bienqueriente, la Superalma.
Sloka 25:
Král Purañjana, jehož s velkou silou vlekl mocný Yavana, si kvůli své naprosté nevědomosti stále nedokázal vzpomenout na svého přítele a příznivce, Nadduši.
Text 26:
El muy cruel rey Purañjana había matado muchos animales en sus sacrificios. Ahora todos aquellos animales aprovechaban la oportunidad para atravesarle con sus cuernos. Era como si le estuvieran despedazando con un hacha.
Sloka 26:
Nejkrutější král Purañjana zabil v různých obětech mnoho zvířat. Nyní všechna tato zvířata využila příležitosti a začala ho probodávat svými rohy. Bylo to, jako kdyby byl sekerami rozsekáván na kusy.
Text 27:
Debido a su contaminada relación con mujeres, las entidades vivientes como el rey Purañjana padecen eternamente todos los sufrimientos de la existencia material y permanecen en la oscura región de la vida material, sin poder recordar nada durante muchísimos años.
Sloka 27:
Kvůli svým nečistým stykům se ženami živá bytost věčně trpí jako král Purañjana bolestmi hmotné existence a zůstává v temnotě hmotného života, na mnoho a mnoho let zbavená veškeré paměti.
Text 28:
Cuando abandonó el cuerpo, el rey Purañjana estaba recordando a su esposa; en consecuencia, en su siguiente vida fue una mujer muy bella y de buena familia. Nació como hija del rey Vidarbha en la misma casa del rey.
Sloka 28:
Král Purañjana opustil tělo ve vzpomínkách na svoji manželku, a proto se v příštím životě stal velice krásnou a vysoce postavenou ženou. Narodil se v královském paláci jako dcera krále Vidarbhy.
Text 29:
Se estableció que Vaidarbhī, la hija del rey Vidarbha, se casaría con Malayadhvaja, un hombre muy poderoso que habitaba en el país de Pāṇḍu. Después de vencer a otros príncipes, Malayadhvaja se casó con la hija del rey Vidarbha.
Sloka 29:
Bylo určeno, že Vaidarbhī, dcera krále Vidarbhy, bude provdána za velice mocného muže, Malayadhvaju, obyvatele země Pāṇḍu. Oženil se s ní poté, co porazil ostatní prince.
Text 30:
El rey Malayadhvaja fue padre de una hija, que tenía los ojos muy negros. Tuvo además siete hijos, que más adelante gobernaron el territorio de Draviḍa. Por consiguiente, aquel territorio tuvo siete reyes.
Sloka 30:
Král Malayadhvaja zplodil jednu dceru, jež měla neobyčejně černé oči. Měl také sedm synů, kteří se později stali vládci území zvaného Draviḍa. V té zemi bylo tedy sedm králů.
Text 31:
Mi querido rey Prācīnabarhiṣat, los hijos de Malayadhvaja tuvieron muchos miles de hijos, que han estado protegiendo el mundo entero durante toda la vida de un manu, e incluso después.
Sloka 31:
Můj milý králi Prācīnabarhiṣate, Malayadhvajovi synové zplodili tisíce synů, kteří chránili celý svět až do konce života jednoho Manua, a ještě i potom.
Text 32:
El gran sabio Agastya se casó con la primogénita de Malayadhvaja, que era una devota consagrada del Señor Kṛṣṇa. De ella nació un hijo, que se llamó Dṛḍhacyuta, quien, a su vez, fue padre de Idhmavāha.
Sloka 32:
Velký mudrc Agastya se oženil s prvorozenou dcerou Malayadhvaji, která byla zapřisáhlou oddanou Pána Kṛṣṇy. Narodil se jí syn jménem Dṛḍhacyuta. Jemu se narodil další syn, který se jmenoval Idhmavāha.
Text 33:
Después de esto, Malayadhvaja, el gran rey santo, dividió todo su reino entre sus hijos, y para centrar toda su atención en la adoración del Señor Kṛṣṇa, se fue a un lugar solitario llamado Kulācala.
Sloka 33:
Poté velký svatý král Malayadhvaja rozdělil celé své království mezi své syny, a aby se mohl plně soustředit na uctívání Pána Kṛṣṇy, odebral se na osamělé místo zvané Kulācala.
Text 34:
Tal como la luz de la luna sigue a la luna por la noche, inmediatamente después de que el rey Malayadhvaja partiera hacia Kulācala, su devota esposa, de encantadores ojos, le siguió, abandonando por completo la felicidad del hogar, a pesar de la familia y los hijos.
Sloka 34:
Jakmile král Malayadhvaja odešel do Kulācaly, jeho oddaná žena s okouzlujícíma očima se vzdala všeho domácího štěstí a navzdory rodině a dětem manžela okamžitě následovala, stejně jako měsíční svit v noci následuje měsíc.
Texts 35-36:
En la provincia de Kulācala había varios ríos, cuyos nombres eran Candravasā, Tāmraparṇī y Vaṭodakā. El rey Malayadhvaja solía ir a esos ríos piadosos para bañarse en ellos. De esa forma se purificó, tanto externa como internamente. Se bañaba y comía bulbos, semillas, hojas, flores, raíces, frutas y hierbas; para beber, tomaba agua. De esa forma se sometió a rigurosas austeridades. Con el tiempo, se quedó muy delgado.
Sloka 35-36:
Provincií Kulācala protékaly řeky, které se jmenovaly Candravasā, Tāmraparṇī a Vaṭodakā. Král Malayadhvaja pravidelně chodil k těmto svatým řekám a koupal se v nich, čímž se zevně i vnitřně očišťoval. Když se vykoupal, jedl hlízy, semena, lístky, květy, kořeny, plody a traviny a pil vodu. Tak podstupoval přísnou askezi, která způsobila, že velice pohubl.
Text 37:
Mediante la austeridad, el rey Malayadhvaja poco a poco logró ser ecuánime en cuerpo y mente con respecto a las dualidades del calor y del frío, la felicidad y la aflicción, el viento y la lluvia, el hambre y la sed, lo agradable y lo desagradable. De ese modo, superó todas las relatividades.
Sloka 37:
Prostřednictvím askeze se král Malayadhvaja postupně svým tělem a myslí vyrovnal s dualitami, jako je zima a teplo, štěstí a neštěstí, vítr a déšť, hlad a žízeň a příjemné a nepříjemné. Tímto způsobem překonal veškerou relativitu.
Text 38:
Por medio de la adoración, las austeridades y los principios regulativos, el rey Malayadhvaja adquirió dominio sobre sus sentidos, su vida y su conciencia. De esa forma lo fijó todo tomando como punto central el Brahman Supremo [Kṛṣṇa].
Sloka 38:
Uctíváním, askezí a dodržováním usměrňujících zásad si král Malayadhvaja podrobil své smysly, život a vědomí. Upřel tak vše na střed Nejvyššího Brahmanu (na Kṛṣṇu).
Text 39:
De esa forma, permaneció inmóvil en un mismo lugar durante cien años de los semidioses. Pasado ese tiempo, nació en él una atracción devocional pura por Kṛṣṇa, la Suprema Personalidad de Dios, y se mantuvo fijo en esa posición.
Sloka 39:
Takto stál bez pohnutí na jednom místě po dobu sta let polobohů. Po uplynutí této doby vyvinul čistou oddanost a připoutanost ke Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, a zůstal stálý v tomto postavení.
Text 40:
El rey Malayadhvaja alcanzó el nivel de conocimiento perfecto, y podía distinguir a la Superalma del alma individual. El alma individual está en un solo lugar, mientras que la Superalma está en todas partes. El rey obtuvo la perfección en el conocimiento de que el cuerpo material no es el alma sino que el alma es el testigo del cuerpo material.
Sloka 40:
Král Malayadhvaja dosáhl dokonalého poznání, neboť dokázal rozlišit Nadduši od individuální duše. Individuální duše je lokalizovaná, zatímco Nadduše je všeprostupující. Jasně věděl, že hmotné tělo není duše, ale že duše je svědkem hmotného těla.
Text 41:
De esa forma, el rey Malayadhvaja alcanzó el conocimiento perfecto, pues había llegado al estado de pureza y recibía instrucciones directamente de la Suprema Personalidad de Dios. Iluminado con ese conocimiento trascendental, podía entenderlo todo desde todos los puntos de vista.
Sloka 41:
Tak získal král Malayadhvaja dokonalé poznání, protože ve svém čistém stavu dostával pokyny přímo od Nejvyšší Osobnosti Božství. Díky tomuto osvětlujícímu transcendentálnímu poznání chápal vše ze všech úhlů pohledu.
Text 42:
El rey Malayadhvaja podía entonces observar que la Superalma estaba a su lado, y que él, como alma individual, estaba al lado de la Superalma. Como ambos estaban juntos, no era necesario mantener intereses distintos; de modo que abandonó esa clase de actividades.
Sloka 42:
Král Malayadhvaja tedy viděl, že Nadduše je vedle něho a že on, individuální duše, je vedle Nadduše. Jelikož byli spolu, nebylo třeba žádných postranních zájmů, a proto se těchto činností vzdal.
Text 43:
Para la hija del rey Vidarbha, su esposo era exactamente como el Supremo. Abandonó por completo el disfrute sensual, y con una actitud de renunciación completa, siguió los principios de su esposo, que era muy avanzado. De esa forma, permaneció ocupada en su servicio.
Sloka 43:
Dcera krále Vidarbhy přijímala svého manžela po všech stránkách jako Nejvyššího. Vzdala se všeho smyslového požitku a v úplném odříkání dodržovala zásady svého muže, který byl velice pokročilý. Takto mu neustále sloužila.
Text 44:
La hija del rey Vidarbha vestía ropas viejas, y debido a sus votos de austeridad, estaba muy flaca y delgada. Como dejó de peinarse, su cabello estaba enmarañado. Aunque siempre estaba cerca de su esposo, debido a su silencio y a que nunca se agitaba, parecía una llama ardiendo sin vacilaciones.
Sloka 44:
Dcera krále Vidarbhy nosila staré šaty a kvůli svým slibům askeze byla slabá a hubená. Jelikož si nehleděla svých vlasů, zaplétaly se jí do chuchvalců. Přestože byla vždy nablízku svému manželovi, byla tichá a nevzrušená jako plameny klidného ohně.
Text 45:
Él estaba firmemente sentado en una postura, y la hija del rey Vidarbha continuó sirviéndole como solía hasta que tuvo la certeza de que había abandonado el cuerpo.
Sloka 45:
Dcera krále Vidarbhy sloužila jako obvykle svému manželovi, který byl usazený v ustálené pozici, dokud nezjistila, že opustil tělo.
Text 46:
Mientras servía a su esposo dándole masajes en las piernas, notó que sus pies ya no daban calor; entonces se dio cuenta de que había abandonado el cuerpo. Al quedarse sola, sintió una gran ansiedad. Sin la compañía de su esposo, se sentía como una cierva separada de su pareja.
Sloka 46:
Když sloužila svému manželovi tím, že mu masírovala nohy, necítila v nich již žádné teplo, a tak pochopila, že opustil své tělo. To, že zůstala sama, ji naplnilo úzkostí. Zbavená společnosti svého manžela se cítila stejně jako laň odloučená od svého partnera.
Text 47:
Sola y viuda en medio del bosque, la hija de Vidarbha comenzó a lamentarse a grandes voces, derramando lágrimas incesantes que humedecieron sus senos.
Sloka 47:
Ovdovělá a osamělá dcera Vidarbhy začala v onom lese truchlit. Bez ustání ronila slzy, které smáčely její prsa, a velice hlasitě naříkala.
Text 48:
¡Oh, tú, el mejor de los reyes! ¡Por favor, levántate! ¡Levántate! Mira este mundo rodeado de agua e infestado de bandidos y falsos reyes. Es un mundo atemorizado, y tú tienes el deber de protegerlo.
Sloka 48:
Ó nejlepší z králů, prosím vstávej! Vstávej! Jen pohleď na tento svět, obklopený vodou a znečištěný lotry a takzvanými králi. Svět má veliký strach a tvou povinností je ho chránit.
Text 49:
La muy obediente esposa cayó a los pies de su esposo muerto y comenzó a llorar lastimosamente en aquel bosque solitario. Sus ojos derramaron muchas lágrimas.
Sloka 49:
Tato nanejvýš poslušná manželka padla k nohám svého mrtvého muže a začala v onom odlehlém lese hořce naříkat. Z očí jí kanuly slzy.
Text 50:
Entonces reunió leña y preparó una pira ardiente sobre la cual puso el cadáver de su esposo. Cuando terminó, se lamentó con gran dolor y se dispuso a morir en el fuego con su esposo.
Sloka 50:
Poté navršila hranici ze dřeva a položila na ni tělo svého mrtvého manžela. Když skončila, žalostně naříkala a připravila se zahynout v ohni společně s ním.
Text 51:
Mi querido rey, un brāhmaṇa, viejo amigo del rey Purañjana, llegó a aquel lugar, y comenzó a consolar a la reina con dulces palabras.
Sloka 51:
Můj milý králi, tehdy na to místo přišel jeden brāhmaṇa, který byl starým přítelem krále Purañjany, a začal královnu konejšit sladkými slovy.
Text 52:
El brāhmaṇa le preguntó: ¿Quién eres?; ¿de quién eres esposa o hija?; ¿quién es el hombre que yace ahí? Parece que te lamentas por ese cadáver. ¿No Me reconoces? Soy tu amigo eterno. Tal vez recuerdes que en el pasado Me has consultado muchas veces.
Sloka 52:
Brāhmaṇa se ptal: Kdo jsi? Čí jsi manželka nebo dcera? Kdo je ten muž, který zde leží? Vypadá to, že naříkáš pro jeho mrtvé tělo. Nepoznáváš Mě? Jsem tvůj věčný přítel. Možná si vzpomínáš, že ses se mnou v minulosti mnohokrát radila.
Text 53:
El brāhmaṇa continuó: Mi querida amiga, tal vez no puedas reconocerme inmediatamente, pero ¿no recuerdas que en el pasado tenías un amigo muy íntimo? Por desgracia, abandonaste Mi compañía y adoptaste una posición de disfrutador del mundo material.
Sloka 53:
Brāhmaṇa pokračoval: Můj milý příteli, i když Mě teď nepoznáváš, nevzpomínáš si snad, že jsi měl v minulosti velice důvěrného přítele? Bohužel jsi opustil Moji společnost a přijal postavení poživatele tohoto hmotného světa.
Text 54:
Mi querida y amable amiga, tú y Yo somos como dos cisnes. Vivimos juntos en el mismo corazón, que es como el lago Mānasa. Aunque llevamos viviendo juntos muchos miles de años, todavía estamos muy lejos de nuestro hogar original.
Sloka 54:
Můj milý vznešený příteli, ty i Já jsme jako dvě labutě a žijeme ve stejném srdci, které je jako jezero Mānasa. Přestože spolu žijeme již mnoho tisíc let, jsme stále velice daleko od svého původního domova.
Text 55:
Mi querida amiga, tú sigues siendo para Mí la misma amiga. Desde que Me dejaste, te has vuelto cada vez más materialista, y sin verme, has estado viajando de cuerpo en cuerpo, pasando por diversas formas, por todo el mundo material, que es la creación de alguna mujer.
Sloka 55:
Můj milý příteli, jsi stále Můj starý přítel. Od té doby, co jsi Mě opustil, se stáváš čím dál větším materialistou, a jelikož Mě nevidíš, cestuješ v různých podobách tímto hmotným světem, který stvořila nějaká žena.
Text 56:
En esa ciudad [el cuerpo material], hay cinco jardines, nueve puertas, un protector, tres viviendas, seis familias, cinco almacenes, cinco elementos materiales y una mujer, que es la señora de la casa.
Sloka 56:
V tom městě (hmotném těle) je pět zahrad, devět bran, jeden ochránce, tři byty, šest rodin, pět obchodů, pět hmotných prvků a jedna žena, která je pánem domu.
Text 57:
Mi querida amiga, los cinco jardines son los cinco objetos del disfrute de los sentidos, y el protector es el aire vital, que pasa por las nueve puertas. Las tres viviendas son los elementos principales, el fuego, el agua y la tierra. Las seis familias son el agregado compuesto por la mente y los cinco sentidos.
Sloka 57:
Můj milý příteli, pět zahrad je pět předmětů smyslového požitku a ochránce je životní vzduch, který proudí devíti branami. Tři byty jsou tři hlavní složky — oheň, voda a země. Šest rodin je souhrn mysli a pěti smyslů.
Text 58:
Los cinco almacenes son los cinco órganos de los sentidos para la acción, que llevan a cabo sus transacciones por medio de la fuerza combinada de los cinco elementos, que son eternos. Más allá de toda esa actividad está el alma, que en realidad es una persona y un disfrutador. Sin embargo, ahora, como está oculta en la ciudad del cuerpo, carece de conocimiento.
Sloka 58:
Pět obchodů je pět činných smyslových orgánů, které jednají spojenými silami pěti věčných prvků. Za všemi těmito činnostmi je duše, která je osobou a skutečným poživatelem. Jelikož je však nyní skryta ve městě (v těle), chybí jí poznání.
Text 59:
Mi querido amigo [Purañjana], cuando entras en ese cuerpo junto con la mujer de los deseos materiales, quedas completamente absorto en el disfrute de los sentidos. Debido a ello, has olvidado tu vida espiritual. Por tus conceptos materiales, tienes que pasar por condiciones miserables.
Sloka 59:
Můj milý příteli, když vstoupíš do takového těla společně se ženou v podobě hmotných tužeb, pohroužíš se příliš do smyslového požitku a zapomeneš na svůj duchovní život. Kvůli svým hmotným pojetím se pak ocitáš v různých strastiplných podmínkách.
Text 60:
En realidad, tú no eres la hija de Vidarbha, ni este hombre, Malayadhvaja, es tu esposo y bienqueriente. Y en realidad, tampoco eras el esposo de Purañjanī. Simplemente estabas cautivo en este cuerpo de nueve puertas.
Sloka 60:
Ve skutečnosti nejsi dcerou Vidarbhy a tento muž, Malayadhvaja, není tvůj přející manžel. Stejně tak jsi nebyl skutečným manželem Purañjanī. Byl jsi pouze zajatý v tomto těle s devíti branami.
Text 61:
A veces te consideras un hombre, a veces una mujer casta, y a veces, un estéril eunuco. Todo ello se debe al cuerpo, que es una creación de la energía ilusoria. Esa energía ilusoria es Mi potencia, y en realidad, ambos, tú y Yo, somos identidades espirituales puras. Trata tan solo de entenderlo. Te estoy explicando cuál es nuestra verdadera posición.
Sloka 61:
Někdy se považuješ za muže, někdy za počestnou ženu a někdy za neutrálního eunucha. To vše způsobuje tělo, které je výtvorem Mé iluzorní energie, ale oba — ty i Já — jsme ve skutečnosti čistě duchovní osoby. Snaž se to pochopit. Pokouším se ti vysvětlit naše skutečné postavení.
Text 62:
Mi querido amigo, Yo, la Superalma, y tú, el alma individual, no somos diferentes en cualidad, pues ambos somos espirituales. De hecho, Mi querido amigo, en tu posición constitucional, y en el aspecto cualitativo, no eres distinto de Mí. Trata tan solo de entenderlo. Los eruditos verdaderamente avanzados, que poseen conocimiento, no encuentran ninguna diferencia cualitativa entre tú y Yo.
Sloka 62:
Můj milý příteli, Já, Nadduše, a ty, individuální duše, se od sebe kvalitou nelišíme, neboť jsme oba duchovní. Ve svém skutečném, přirozeném postavení jsi se Mnou, Můj milý příteli, kvalitativně totožný. Jen se nad tím zamysli. Pokročilí učenci, kteří mají poznání, nevidí mezi tebou a Mnou žádný kvalitativní rozdíl.
Text 63:
Una persona no ve diferencia entre ella misma y su imagen reflejada en un espejo, mientras que otros ven dos cuerpos distintos. De la misma manera, en la posición material, en que la entidad viviente está condicionada y simultáneamente no condicionada, hay una diferencia entre Dios y la entidad viviente.
Sloka 63:
Stejně jako člověk vidí odraz svého těla v zrcadle jako totožný se sebou samotným a nelišící se od něho, zatímco druzí vidí dvě těla, tak i v našich hmotných podmínkách, kde živá bytost zároveň je i není podmíněná, existuje rozdíl mezi Bohem a živou bytostí.
Text 64:
De esa forma, los dos cisnes viven juntos en el corazón. Uno de los cisnes, cuando recibe las instrucciones del otro, se sitúa en su posición constitucional. Esto significa que recupera su estado original de conciencia de Kṛṣṇa, que había perdido debido a la atracción que sentía por la materia.
Sloka 64:
Tak žijí obě labutě spolu v srdci. Když jedna přijme pokyny od druhé, dosáhne svého přirozeného postavení. To znamená, že znovu získá své původní vědomí Kṛṣṇy, které ztratila vinou své připoutanosti k hmotě.
Text 65:
Mi querido rey Prācīnabarhi, la Suprema Personalidad de Dios, la causa de todas las causas, es famoso por ser aquel a quien se conoce por medios indirectos. Por eso te he contado la historia de Purañjana. En realidad, se trata de una enseñanza que va dirigida a la autorrealización.
Sloka 65:
Můj milý králi Prācīnabarhi, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, příčina všech příčin, je oslavován, aby Ho lidé nepřímo poznávali. Proto jsem ti vyložil příběh o Purañjanovi. Ve skutečnosti jsou to pokyny pro seberealizaci.