Skip to main content

Text 53

Sloka 53

Texto

Verš

api smarasi cātmānam
avijñāta-sakhaṁ sakhe
hitvā māṁ padam anvicchan
bhauma-bhoga-rato gataḥ
api smarasi cātmānam
avijñāta-sakhaṁ sakhe
hitvā māṁ padam anvicchan
bhauma-bhoga-rato gataḥ

Palabra por palabra

Synonyma

api smarasi — recuerdas; ca — también; ātmānam — a la Superalma; avijñāta — desconocido; sakham — amigo; sakhe — ¡oh, amigo!; hitvā — abandonar; mām — a Mí; padam — posición; anvicchan — desear; bhauma — material; bhoga — disfrute; rataḥ — apegada a; gataḥ — tú estuviste.

api smarasi — vzpomínáš; ca — také; ātmānam — Nadduše; avijñāta — neznámý; sakham — přítel; sakhe — ó příteli; hitvā — opustil jsi; mām — Mě; padam — postavení; anvicchan — s touhou po; bhauma — hmotnému; bhoga — požitku; rataḥ — připoutaný k; gataḥ — stal ses.

Traducción

Překlad

El brāhmaṇa continuó: Mi querida amiga, tal vez no puedas reconocerme inmediatamente, pero ¿no recuerdas que en el pasado tenías un amigo muy íntimo? Por desgracia, abandonaste Mi compañía y adoptaste una posición de disfrutador del mundo material.

Brāhmaṇa pokračoval: Můj milý příteli, i když Mě teď nepoznáváš, nevzpomínáš si snad, že jsi měl v minulosti velice důvěrného přítele? Bohužel jsi opustil Moji společnost a přijal postavení poživatele tohoto hmotného světa.

Significado

Význam

Como se afirma en el Bhagavad-gītā (7.27):

V Bhagavad-gītě (7.27) je řečeno:

icchā-dveṣa-samutthena
dvandva-mohena bhārata
sarva-bhūtāni sammohaṁ
sarge yānti parantapa
icchā-dveṣa-samutthena
dvandva-mohena bhārata
sarva-bhūtāni sammohaṁ
sarge yānti parantapa

«¡Oh, vástago de Bharata!, ¡oh, conquistador del enemigo!, todas las entidades vivientes nacen bajo la influencia de la ilusión, confundidas por las dualidades que surgen del deseo y la aversión». Esto explica la forma en que cae al mundo material la entidad viviente. En el mundo espiritual no existen ni la dualidad ni la aversión. La Suprema Personalidad de Dios Se expande en muchos. A fin de disfrutar de una felicidad cada vez mayor, el Señor Supremo Se expande en múltiples categorías. Como se menciona en el Varāha Purāṇa, Él Se expande como viṣṇu-tattva (la expansión svāṁśa), y como Su potencia marginal (vibhinnāṁśa, la entidad viviente). Las entidades vivientes que se expanden de Él son innumerables, como las diminutas moléculas de luz solar, que son innumerables expansiones del Sol. Las expansiones vibhinnāṁśa, las potencias marginales del Señor, son las entidades vivientes. Estas, cuando desean disfrutar, se forjan una conciencia de dualidad y llegan a sentir aversión por el servicio del Señor. De esa forma, caen en el mundo material. En el Prema-vivarta se dice:

“Ó potomku Bharaty (Arjuno), ó přemožiteli nepřátel, všechny živé bytosti se rodí do světa klamu a jsou zmateny dualitami, které pocházejí z touhy a nenávisti.” To je vysvětlení toho, jak živá bytost klesá do hmotného světa. V duchovním světě neexistuje dualita ani nenávist. Nejvyšší Osobnost Božství se expanduje do mnoha. Nejvyšší Pán si chce užívat více a více blaženosti, a proto se expanduje do různých kategorií. Varāha Purāṇa uvádí, že se expanduje do viṣṇu-tattvy (expanze svāṁśa) a do Své okrajové energie (expanze vibhinnāṁśa neboli živé bytosti). Těchto expandovaných živých bytostí je nesčetně mnoho, stejně jako nepatrné molekuly slunečního světla jsou nesčetnými expanzemi Slunce. Živé bytosti jsou tedy expanze vibhinnāṁśa, okrajová energie Pána. Když si chtějí užívat, vyvíjejí vědomí duality a začínají nenávidět službu Pánu. Tímto způsobem klesají do hmotného světa. V Prema-vivartě je řečeno:

kṛṣṇa-bahirmukha hañā bhoga-vāñchā kare
nikaṭa-stha māyā tāre jāpaṭiyā dhare
kṛṣṇa-bahirmukha hañā bhoga-vāñchā kare
nikaṭa-stha māyā tāre jāpaṭiyā dhare

La posición natural de la entidad viviente es servir al Señor con una actitud de amor trascendental. La entidad viviente cae en el mundo material cuando desea ser Kṛṣṇa mismo o imitar a Kṛṣṇa. Kṛṣṇa es el padre supremo, y por lo tanto, el afecto que siente por la entidad viviente es eterno. Cuando la entidad viviente cae en el mundo material, el Señor Supremo, por medio de Su expansión svāṁśa (Paramātmā), Se mantiene a su lado. De esa forma, la entidad viviente podrá un día regresar al hogar, de vuelta a Dios.

Přirozenou pozicí živé bytosti je sloužit Pánu s transcendentálním láskyplným postojem. Když se chce živá bytost stát Samotným Kṛṣṇou nebo napodobovat Kṛṣṇu, klesá do hmotného světa. Kṛṣṇa je nejvyšší otec, a Jeho citová náklonnost k živé bytosti je proto věčná. Když živá bytost poklesne do hmotného světa, Nejvyšší Pán ji ve Své expanzi svāṁśa (jako Paramātmā) doprovází a dává jí příležitost vrátit se jednoho dne domů, zpátky k Bohu.

Por abusar de su independencia, la entidad viviente cae de la posición de servicio al Señor a una posición de disfrutador en el mundo material. Es decir, la entidad viviente asume su posición en un cuerpo material. Ha deseado una posición muy elevada, pero en lugar de ello, se enreda en un ciclo de nacimientos y muertes, seleccionando su posición, bien sea como ser humano, semidiós, gato, perro, árbol, etc. De ese modo, escoge un cuerpo de entre 8 400 000 formas distintas, y trata de obtener satisfacción con esa diversidad de disfrutes materiales. A la Superalma, sin embargo, no Le gusta que haga eso. Por consiguiente, le da instrucciones, diciéndole que se entregue a la Suprema Personalidad de Dios. Cuando la entidad viviente lo hace, el Señor Se encarga de ella. Sin embargo, la entidad viviente no puede entregarse al Señor Supremo a no ser que esté libre de la contaminación de los deseos materiales. En el Bhagavad-gītā (5.29), el Señor dice:

Kvůli zneužití své nezávislosti živá bytost opouští službu Pánu a přijímá postavení poživatele v hmotném světě. To znamená, že se usadí v hmotném těle. Živá bytost chce získat vznešené postavení, a namísto toho se zaplétá do koloběhu zrození a smrti. Vybírá si své postavení jako lidská bytost, polobůh, kočka, pes, strom atd. — vždy jednu z 8 400 000 podob—a snaží se dosáhnout uspokojení různými druhy hmotného požitku. Nadduše ale nechce, aby živá bytost dělala takové věci, a radí jí, aby se odevzdala Nejvyšší Osobnosti Božství. V tom případě se Pán o živou bytost postará. Dokud však není očištěna od hmotných tužeb, nedokáže se Nejvyššímu Pánu odevzdat. V Bhagavad-gītě (5.29) Pán říká:

bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati
bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati

«La persona que tiene plena conciencia de Mí, sabiendo que Yo soy el beneficiario final de todo sacrificio y austeridad, el Señor Supremo de todos los planetas y semidioses, y el benefactor y bienqueriente de todas las entidades vivientes, se libera de los tormentos de las miserias materiales».

“Mudrci, kteří vědí, že jsem konečným cílem veškerých obětí a askeze, Nejvyšším Pánem všech planet a polobohů a příznivcem všech živých bytostí, se zbaví hmotných strastí a dosáhnou míru.”

El Señor Supremo es el amigo supremo de todos; sin embargo, nadie puede beneficiarse de las instrucciones del amigo supremo mientras siga elaborando sus propios planes para ser feliz y enredándose en las modalidades de la naturaleza material. En cada creación, las entidades vivientes adoptan distintas formas conforme a sus deseos pasados. Esto significa que todas las especies o formas de vida fueron creadas simultáneamente. La teoría de Darwin, que afirma que el ser humano no existía en principio, sino que es un producto de muchísimos años de evolución, es una teoría de lo más disparatada. En las Escrituras védicas descubrimos que la primera criatura del universo es el Señor Brahmā. Él, que es la persona más inteligente, se encargó de la creación de toda la diversidad que se manifiesta en el mundo material.

Nejvyšší Pán je nejlepším přítelem každého, ale nikdo nemůže využít Jeho pokynů, dokud si dělá své vlastní plány na štěstí a zaplétá se do kvalit hmotné přírody. Když dochází ke stvoření, živé bytosti přijímají různé tělesné podoby podle svých minulých tužeb. To znamená, že všechny druhy či životní podoby jsou stvořeny zároveň. Darwinova teorie, že na počátku lidé neexistovali, ale vyvinuli se až po mnoha a mnoha letech, je jen nesmyslnou teorií. Z védské literatury se dozvídáme, že prvním tvorem ve vesmíru je Pán Brahmā, a ten se jako nejinteligentnější osobnost postaral o stvoření veškeré rozmanitosti, kterou v tomto hmotném světě vidíme.