Skip to main content

Text 26

Sloka 26

Texto

Verš

taṁ yajña-paśavo ’nena
saṁjñaptā ye ’dayālunā
kuṭhāraiś cicchiduḥ kruddhāḥ
smaranto ’mīvam asya tat
taṁ yajña-paśavo ’nena
saṁjñaptā ye ’dayālunā
kuṭhāraiś cicchiduḥ kruddhāḥ
smaranto ’mīvam asya tat

Palabra por palabra

Synonyma

tam — a él; yajña-paśavaḥ — los animales de sacrificio; anena — por él; saṁjñaptāḥ — matados; ye — todos los que; adayālunā — por el muy cruel; kuṭhāraiḥ — con hachas; cicchiduḥ — despedazado; kruddhāḥ — muy furiosos; smarantaḥ — recordando; amīvam — actividad pecaminosa; asya — de él; tat — aquella.

tam — jeho; yajña-paśavaḥ — obětní zvířata; anena — jím; saṁjñaptāḥ — zabitá; ye — všechna ta, která; adayālunā — nejnemilosrdnějším; kuṭhāraiḥ — sekerami; cicchiduḥ — rozsekaný na kusy; kruddhāḥ — velice rozzlobená; smarantaḥ — vzpomínala; amīvam — hříšné činnosti; asya — jeho; tat — ty.

Traducción

Překlad

El muy cruel rey Purañjana había matado muchos animales en sus sacrificios. Ahora todos aquellos animales aprovechaban la oportunidad para atravesarle con sus cuernos. Era como si le estuvieran despedazando con un hacha.

Nejkrutější král Purañjana zabil v různých obětech mnoho zvířat. Nyní všechna tato zvířata využila příležitosti a začala ho probodávat svými rohy. Bylo to, jako kdyby byl sekerami rozsekáván na kusy.

Significado

Význam

Los fervientes partidarios de la matanza de animales en nombre de la religión o como alimento deben saber que después de la muerte les espera un castigo similar. Las palabra māṁsa («carne») indica que los animales que matamos recibirán la oportunidad de matarnos. Aunque en realidad no se puede matar a la entidad viviente, después de la muerte tendremos que sufrir las heridas de los cuernos de los animales. Sin saber esto, los sinvergüenzas no titubean en seguir matando a pobres animales. Con pretextos religiosos o de alimentación, la mal llamada civilización humana ha abierto muchísimos mataderos de animales. Los que son un poco religiosos matan animales en los templos, mezquitas o sinagogas, y los más caídos abren numerosos mataderos. En la sociedad humana civilizada, la ley es ojo por ojo y diente por diente, y la ley del Señor Supremo es que ninguna entidad viviente puede abusar de ninguna otra. Todos deben ser libres para vivir a expensas del padre supremo, y la Suprema Personalidad de Dios nunca aprueba la matanza de animales, sea por religión o por alimento. En el Bhagavad-gītā (16.19), el Señor Kṛṣṇa dice:

Ti, kdo s velkým nadšením zabíjejí zvířata ve jménu náboženství nebo pro potravu, musí po smrti očekávat podobný trest. Slovo māṁsa (“maso”) naznačuje, že zvířata, která zabijeme, dostanou příležitost zabít nás. Ačkoliv žádná živá bytost není ve skutečnosti zabita, po smrti budeme prožívat bolesti způsobené zvířaty, která nás budou probodávat svými rohy. Darebáci to nevědí a bez váhání zabíjejí další a další ubohá zvířata. Takzvaná lidská civilizace otevírá ve jménu náboženství nebo potravy mnohá jatka. Ti, kdo jsou alespoň trochu zbožní, zabíjejí zvířata v chrámech, mešitách nebo synagógách, a ti, kdo jsou pokleslejší, udržují různá jatka. Stejně jako v civilizované lidské společnosti platí zákon “život za život”, před Nejvyšším Pánem nemůže žádná živá bytost neprávem ubližovat jiné živé bytosti. Každý má mít svobodu žít na účet nejvyššího otce a zabíjení zvířat — ať ve jménu náboženství nebo pro potravu—Nejvyšší Osobnost Božství vždy odsuzuje. V Bhagavad-gītě (16.19) Pán Kṛṣṇa říká:

tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu

«A aquellos que son envidiosos y malvados, que son lo más bajo entre los hombres, Yo los arrojo perpetuamente al océano de la existencia material, en diversas especies de vida demoníaca». Los que matan animales (dviṣataḥ), como envidian a otras entidades vivientes y a la Suprema Personalidad de Dios, son enviados a la oscuridad y no pueden entender el significado y el objetivo de la vida. Esta explicación se completa en los siguientes versos.

“Tyto závistivé lotry, nejnižší z lidí, vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských životních druhů.” Ti, kdo zabíjejí zvířata (dviṣataḥ), závistiví vůči jiným živým bytostem a Nejvyšší Osobnosti Božství, se ocitají v temnotě a nemohou pochopit smysl a cíl života. To dále vysvětlí následující verše.