Skip to main content

Text 24

Sloka 24

Texto

Verš

ṛṣabhaṁ yavanānāṁ tvāṁ
vṛṇe vīrepsitaṁ patim
saṅkalpas tvayi bhūtānāṁ
kṛtaḥ kila na riṣyati
ṛṣabhaṁ yavanānāṁ tvāṁ
vṛṇe vīrepsitaṁ patim
saṅkalpas tvayi bhūtānāṁ
kṛtaḥ kila na riṣyati

Palabra por palabra

Synonyma

ṛṣabham — el mejor; yavanānām — de los intocables; tvām — tú; vṛṇe — yo acepto; vīra — ¡oh, gran héroe!; īpsitam — deseado; patim — esposo; saṅkalpaḥ — la determinación; tvayi — a ti; bhūtānām — de todas las entidades vivientes; kṛtaḥ — cuando se hace; kila — ciertamente; na — nunca; riṣyati — se desengaña.

ṛṣabham — nejlepší; yavanānām — z nedotknutelných; tvām — tebe; vṛṇe — přijímám; vīra — ó velký hrdino; īpsitam — vytoužený; patim — manžel; saṅkalpaḥ — odhodlání; tvayi — tobě; bhūtānām — všech živých bytostí; kṛtaḥ — je-li vykonáno; kila — jistě; na — nikdy; riṣyati — nebude zmařen.

Traducción

Překlad

Presentándose ante el rey de los yavanas, Kālakanyā se dirigió a él tratándole como a un gran héroe, y diciendo: Mi querido señor, tú eres el mejor de los intocables. Estoy enamorada de ti, y quiero que seas mi esposo. Sé que nadie se desengaña de tu amistad.

Když Kālakanyā přišla za králem Yavanů, oslovila ho jako velkého hrdinu. Řekla: Můj milý pane, jsi nejlepší z nedotknutelných. Miluji tě a chci tě za manžela. Vím, že plány toho, kdo se s tebou přátelí, nebudou nikdy zmařeny.

Significado

Význam

Las palabras yavanānām ṛṣabham se refieren al rey de los yavanas. Las palabras sánscritas yavana y mleccha se aplican a aquellos que no siguen los principios védicos. Conforme a esos principios, hay que levantarse temprano por la mañana, bañarse, cantar Hare Kṛṣṇa, ofrecer maṅgala-ārati a las Deidades, estudiar las Escrituras védicas, tomar prāsada y ocuparse en vestir y adornar a las Deidades. También hay que reunir dinero para los gastos del templo, y los casados deben trabajar siguiendo los deberes prescritos para los brāhmaṇas, kṣatriyas, vaiśyas, o śūdras. De esa forma, se debe llevar una vida de comprensión espiritual. Esas son las pautas de la civilización védica. Del que no sigue todas esas reglas y regulaciones se dice que es un yavana o mleccha. No hay que cometer el error de pensar que esas palabras se refieren a determinados tipos de hombres que viven fuera de la India. A este respecto, las limitaciones basadas en la nacionalidad no tienen valor. El que no sigue los principios védicos es un yavana o un mleccha, tanto si vive fuera de la India como si vive en la India. De hecho, el que no siga los principios de higiene prescritos como reglas y regulaciones en los Vedas padecerá muchas enfermedades contagiosas. En el movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa se aconseja a los estudiantes que sigan los principios regulativos; con ello, y de un modo natural, adquieren también los hábitos de higiene.

Slova yavanānām ṛṣabham označují krále Yavanů. Sanskrtská slova yavana a mleccha se vztahují na ty, kdo se neřídí védskými zásadami. Podle védských zásad má člověk vstát brzy ráno, vykoupat se, zpívat Hare Kṛṣṇa, obětovat maṅgala-ārati Božstvům, studovat védskou literaturu, přijmout prasādam a věnovat se oblékání a zdobení Božstev. Má také vybírat peníze na výdaje chrámu, nebo je-li hospodář, musí jít do práce, která odpovídá předepsaným povinnostem brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi či śūdry. Takto má člověk žít na úrovni duchovního pochopení — to je védská civilizace. Ten, kdo se neřídí všemi těmito pravidly a předpisy, se nazývá yavana nebo mleccha. Neměli bychom se mylně domnívat, že se tato slova vztahují na určitou třídu lidí z jiných zemí. Pro tyto věci neplatí žádná národnostní omezení. Člověk se nazývá yavana nebo mleccha, pokud nenásleduje védské zásady, ať už žije v Indii nebo mimo Indii. Ten, kdo nedodržuje hygienické zásady předepsané ve Vedách, bude vystaven mnoha nakažlivým nemocem. Studentům v tomto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se doporučuje následovat védské zásady, a proto přirozeně žijí čistým životem.

La persona consciente de Kṛṣṇa puede trabajar como un joven incluso a los setenta y cinco y a los ochenta años de edad. Por lo tanto, la hija de Kāla (el Tiempo) no puede vencer al vaiṣṇava. Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī empezó a escribir el Caitanya-caritāmṛta a una edad muy avanzada, pero, aun así, compuso la obra más maravillosa jamás escrita acerca de las actividades del Señor Caitanya. Śrīla Rūpa Gosvāmī y Sanātana Gosvāmī también comenzaron su vida espiritual a una edad muy avanzada, después de retirarse de sus ocupaciones y de la vida familiar. Aun así, compusieron muchos libros muy valiosos para el progreso en la vida espiritual. Esto lo confirma Śrīla Śrīnivāsa Ācārya, que alabó a los Gosvāmīs de la siguiente manera:

Ten, kdo je ve vědomí Kṛṣṇy, může pracovat jako mladý člověk, i když mu je sedmdesát pět nebo osmdesát let. Dcera Kāly (Času) tedy nemůže překonat vaiṣṇavu. Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī sepisoval Caitanya-caritāmṛtu, když byl velice starý, a přesto sestavil nejúžasnější dílo o činnostech Pána Caitanyi. Śrīla Rūpa Gosvāmī a Sanātana Gosvāmī začali svůj duchovní život v pokročilém věku — teprve když opustili svá zaměstnání a své rodiny, ale přesto předložili mnoho cenných knih pro rozvoj duchovního života. To potvrzuje Śrīla Śrīnivāsa Ācārya, který takto Gosvāmī opěvoval:

nānā-śāstra-vicāraṇaika-nipuṇau sad-dharma-saṁsthāpakau
lokānāṁ hita-kāriṇau tri-bhuvane mānyau śaraṇyākarau
rādhā-kṛṣṇa-padāravinda-bhajanānandena mattālikau
vande rūpa-sanātanau raghu-yugau śrī-jīva-gopālakau
nānā-śāstra-vicāraṇaika-nipuṇau sad-dharma-saṁsthāpakau
lokānāṁ hita-kāriṇau tri-bhuvane mānyau śaraṇyākarau
rādhā-kṛṣṇa-padāravinda-bhajanānandena mattālikau
vande rūpa-sanātanau raghu-yugau śrī-jīva-gopālakau

«Ofrezco mis respetuosas reverencias a los Seis Gosvāmīs, Śrī Sanātana Gosvāmī, Śrī Rūpa Gosvāmī, Śrī Raghunātha Bhaṭṭa Gosvāmī, Śrī Raghunātha dāsa Gosvāmī, Śrī Jīva Gosvāmī y Śrī Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī, que son muy expertos en el estudio minucioso de todas las Escrituras reveladas con la intención de establecer principios religiosos eternos para beneficio de todos los seres humanos. Por ello se les honra en los tres mundos y son un digno refugio, pues están absortos en los sentimientos de las gopīs, ocupados en el servicio amoroso trascendental de Rādhā y Kṛṣṇa».

“Skládám hluboké poklony šesti Gosvāmīm: Śrī Sanātanovi Gosvāmīmu, Śrī Rūpovi Gosvāmīmu, Śrī Raghunāthovi Bhaṭṭovi Gosvāmīmu, Śrī Raghunāthovi dāsovi Gosvāmīmu, Śrī Jīvovi Gosvāmīmu a Śrī Gopālovi Bhaṭṭovi Gosvāmīmu, kteří důkladně studovali všechna zjevená písma, aby ustanovili věčné náboženské zásady ve prospěch všech lidských bytostí. Jsou proto uctíváni ve všech třech světech a hodni toho, abychom se jim odevzdali, protože jsou ponořeni v náladě gopī a zaměstnáni v transcendentální láskyplné službě Rādě a Kṛṣṇovi.”

Por consiguiente, jarā, el efecto de la vejez, no acosa al devoto. Esto se debe a que el devoto sigue las instrucciones de Nārada Muni y sirve sus mismos propósitos. Los devotos adoran a la Deidad conforme a las indicaciones de Nārada Muni, es decir, siguiendo el pāñcarātrika-vidhi que se expone en el Nārada-pañcarātra; por lo tanto, todos los devotos pertenecen a la línea de sucesión discipular que parte de Nārada Muni. El devoto sigue los principios de pāñcarātrika-vidhi y bhāgavata-vidhi. El sendero de bhāgavata-vidhi comprende las actividades de prédica, śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ, los procesos de escuchar y cantar las glorias del Señor Viṣṇu, la Suprema Personalidad de Dios. El sendero de pāñcarātrika-vidhi recoge los procesos de arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. Como el devoto sigue estrictamente las instrucciones de Nārada Muni, no tiene miedo de la vejez, las enfermedades y la muerte. Aparentemente envejece, pero su vejez está exenta de los síntomas de derrota que siente en la vejez el hombre común. Por esa razón, en la vejez el devoto no teme a la muerte como el hombre común. Cuando la vejez, jarā, Kālakanyā, se refugia en el devoto, lo que hace es disminuir sus temores. El devoto sabe que cuando muera irá de regreso al hogar, de vuelta a Dios; por lo tanto, no teme a la muerte. En lugar de deprimirle, la vejez le ayuda a liberarse del temor y a encontrar la felicidad.

Jarā, stáří, tedy svými účinky neobtěžuje oddané. Je to proto, že oddaný následuje pokyny a odhodlání Nārady Muniho. Všichni oddaní patří do učednické posloupnosti pocházející od Nārady Muniho, protože uctívají Božstva podle Nāradových pokynů, jak je shrnuje Nārada-pañcarātra neboli pāñcarātrika-vidhi. Oddaný se řídí zásadami pāñcarātrika-vidhi a bhāgavata-vidhi. Bhāgavata-vidhi se týká kazatelských činností — śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ, naslouchání o slávě Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství, a jejího opěvování, a pāñcarātrika-vidhi zahrnuje arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. Jelikož oddaný přísně následuje pokyny Nārady Muniho, nebojí se stáří, nemoci ani smrti. Zdánlivě může zestárnout, ale neprojeví se u něho příznaky porážky, jaké ve stáří prožívá obyčejný člověk. Stáří proto nenahání oddanému strach ze smrti, jak je tomu v případě obyčejných lidí. Když jarā, stáří, přijme útočiště u oddaného, Kālakanyā zmenšuje jeho strach. Oddaný ví, že se po smrti vrátí domů, zpátky k Bohu, a proto se smrti nebojí. Pokročilý věk ho neskličuje, ale naopak mu pomáhá být nebojácný, a tím pádem šťastný.