Skip to main content

Text 4

Sloka 4

Texto

Verš

cacāra mṛgayāṁ tatra
dṛpta ātteṣu-kārmukaḥ
vihāya jāyām atad-arhāṁ
mṛga-vyasana-lālasaḥ
cacāra mṛgayāṁ tatra
dṛpta ātteṣu-kārmukaḥ
vihāya jāyām atad-arhāṁ
mṛga-vyasana-lālasaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

cacāra — ejecutó; mṛgayām — caza; tatra — allí; dṛptaḥ — estando orgulloso; ātta — habiendo tomado; iṣu — flechas; kārmukaḥ — arco; vihāya — abandonar; jāyām — a su esposa; a-tat-arhām — aunque imposible; mṛga — cazar; vyasana — actividades malignas; lālasaḥ — inspirado por.

cacāra — věnoval se; mṛgayām — lovu; tatra — tam; dṛptaḥ — pyšný; ātta — vzal; iṣu — šípy; kārmukaḥ — luk; vihāya — zřekl se; jāyām — své ženy; a-tat-arhām — i když nemožné; mṛga — lovit; vyasana — kruté činnosti; lālasaḥ — nadšený.

Traducción

Překlad

Al rey Purañjana le era prácticamente imposible abandonar la compañía de la reina, aunque solo fuera por un momento. Aun así, aquel día, muy inspirado por el deseo de cazar, se armó con arco y flechas y, con gran orgullo, se fue al bosque sin preocuparse por su esposa.

Pro krále Purañjanu bylo téměř nemožné se byť i na jediný okamžik zříci společnosti své královny. Toho dne však velice nadšeně toužil lovit, a proto s velkou pýchou vzal svůj luk a šíp a odjel do lesa, aniž by se staral o svou manželku.

Significado

Význam

Conquistar mujeres es otra forma de caza. El alma condicionada nunca está satisfecha con una sola esposa. Los que tienen los sentidos muy descontrolados tratan de conquistar muchas mujeres. El hecho de que el rey Purañjana abandonase la compañía de la esposa con la que estaba casado religiosamente, representa el intento del alma condicionada de conquistar muchas mujeres para la complacencia de los sentidos. Dondequiera que vaya, el rey debe ir acompañado de la reina; sin embargo, cuando está muy influenciado por los deseos de complacencia de los sentidos, el rey, el alma condicionada, no tiene en cuenta los principios religiosos. En lugar de ello, acepta con orgullo el arco y la flecha del apego y la aversión. Nuestra conciencia siempre puede actuar de dos maneras, la correcta y la incorrecta. Cuando estamos demasiado orgullosos de nuestra posición, bajo la influencia de la modalidad de la pasión, abandonamos el sendero correcto y seguimos el incorrecto. A los reyes kṣatriyas a veces se les aconsejaba que fuesen al bosque a cazar animales feroces, para que así aprendiesen a matar; esas incursiones nunca se hacían por complacencia de los sentidos. A los seres humanos les está prohibido matar animales para comer su carne.

Jeden druh lovu se nazývá “lov žen”. Podmíněná duše se nikdy nespokojí s jednou manželkou. Zvláště ti, kdo neovládají své smysly, stále pronásledují ženy. To, jak se král Purañjana zřekl společnosti své řádné manželky, představuje snahu podmíněné duše shánět mnoho žen pro svůj smyslový požitek. Krále má na všech jeho cestách doprovázet královna, ale když se ho zmocní touha po smyslovém požitku, král neboli podmíněná duše se přestane starat o náboženské zásady. Místo toho se s velkou pýchou chopí svého luku a šípu v podobě připoutanosti a nenávisti. Naše vědomí neustále jedná dvěma způsoby — dobrým či špatným. Když člověk začne být pod vlivem kvality vášně příliš pyšný na své postavení, opustí dobrou cestu a vydá se na špatnou. Kšatrijští králové mají občas doporučeno vyjet do lesa a lovit dravá zvířata, aby se naučili zabíjet, ale účelem těchto loveckých cest není nikdy smyslový požitek. Zabíjet zvířata kvůli masu je lidem zakázáno.