Skip to main content

Text 21

Sloka 21

Texto

Verš

purañjana uvāca
nūnaṁ tv akṛta-puṇyās te
bhṛtyā yeṣv īśvarāḥ śubhe
kṛtāgaḥsv ātmasāt kṛtvā
śikṣā-daṇḍaṁ na yuñjate
purañjana uvāca
nūnaṁ tv akṛta-puṇyās te
bhṛtyā yeṣv īśvarāḥ śubhe
kṛtāgaḥsv ātmasāt kṛtvā
śikṣā-daṇḍaṁ na yuñjate

Palabra por palabra

Synonyma

purañjanaḥ uvāca — Purañjana dijo; nūnam — sin duda; tu — entonces; akṛta-puṇyāḥ — los que no son piadosos; te — esos; bhṛtyāḥ — sirvientes; yeṣu — a quien; īśvarāḥ — los amos; śubhe — ¡oh, auspiciosa mujer!; kṛta-āgaḥsu — haber cometido una ofensa; ātmasāt — aceptar como suyo propio; kṛtvā — haciendo eso; śikṣā — instructivo; daṇḍam — castigo; na yuñjate — no da.

purañjanaḥ uvāca — Purañjana řekl; nūnam — jistě; tu — potom; akṛta-puṇyāḥ — ti, kdo nejsou zbožní; te — ti; bhṛtyāḥ — služebníci; yeṣu — jimž; īśvarāḥ — jejich páni; śubhe — ó šťastná; kṛta-āgaḥsu — když se dopustili přestupku; ātmasāt — přijímají za vlastní; kṛtvā — tak činí; śikṣā — poučný; daṇḍam — trest; na yuñjate — nedávají.

Traducción

Překlad

El rey Purañjana dijo: Mi querida y hermosa esposa, si un amo acepta a un hombre como sirviente, pero no le castiga por sus ofensas, el sirviente debe considerarse muy desgraciado.

Král Purañjana řekl: Má drahá krásná ženo, služebník, jehož pán přijímá za svého, ale netrestá ho za jeho přestupky, je v nešťastném postavení.

Significado

Význam

Según la civilización védica, a los animales domésticos y a los sirvientes se les da exactamente el mismo trato que a los hijos. A los animales y a los niños a veces se les castiga, no por venganza, sino por amor. De manera similar, a veces hay que castigar a un sirviente, no por venganza, sino por amor, para corregirle y enseñarle la manera correcta de actuar. Así pues, para el rey Purañjana el castigo que le imponía su esposa, la reina, era una forma de misericordia hacia él. Se consideraba a sí mismo el más obediente siervo de la reina. Ella se había enfadado con él por sus actividades pecaminosas, es decir, porque había ido a cazar al bosque y la había dejado sola en casa. El rey Purañjana consideró que aquel castigo era una verdadera muestra del amor y del cariño de su esposa. De la misma manera, nadie debe perturbarse por recibir el castigo de las leyes de la naturaleza, que son la voluntad de Dios. Esa es la mentalidad del verdadero devoto. Cuando se encuentra en una situación difícil, el devoto la acepta como misericordia del Señor Supremo.

Ve védské civilizaci se s domácími zvířaty a služebníky zachází stejně jako s vlastními dětmi. Zvířata a děti jsou někdy potrestáni, nikoliv však ze msty, ale z lásky. Stejně tak pán někdy trestá svého služebníka, ne ze msty, ale z lásky, aby ho napravil a ukázal mu správnou cestu. Král Purañjana tedy přijal trest od královny, své manželky, jako milost, kterou mu projevuje. Považoval se za královnina poslušného služebníka. Hněvala se na něho kvůli jeho hříšným činnostem — že odjel do lesa lovit a nechal ji doma samotnou. Král Purañjana tento trest přijal jako projev skutečné lásky své manželky. Stejně tak když člověka trestají zákony přírody, vůle Boha, nemělo by ho to znepokojit. Tak uvažuje skutečný oddaný. Když se oddaný dostane do nepříjemné situace, pokládá to za milost Nejvyššího Pána.

tat te ’nukampāṁ susamīkṣamāṇo
bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam
hṛd-vāg-vapurbhir vidadhan namas te
jīveta yo mukti-pade sa dāya-bhāk
tat te 'nukampāṁ susamīkṣamāṇo
bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam
hṛd-vāg-vapurbhir vidadhan namas te
jīveta yo mukti-pade sa dāya-bhāk

(Bhāg. 10.14.8)

(Bhāg. 10.14.8)

Este verso afirma que el devoto acepta los reveses de la vida como bendiciones del Señor, y en consecuencia, ofrece más reverencias y oraciones al Señor, pensando que ese castigo se debe a sus fechorías pasadas y que el Señor le está castigando con gran suavidad. Cuando Dios o el estado nos imponen un castigo por nuestras propias faltas, ese castigo en realidad es para nuestro beneficio. En la Manu-saṁhitā se dice que se debe considerar misericordioso al rey que condena a muerte a un asesino, pues si se le castiga en esta vida, el asesino se libera de su actividad pecaminosa y en su siguiente vida nace limpio de pecado. Quien acepta el castigo como una bendición de quien lo impone, adquiere la inteligencia suficiente como para no caer de nuevo en el mismo error.

Tento verš uvádí, že oddaný přijímá všechny zvraty ve svém životě jako požehnání od Pána a vzdává Mu za ně ještě více poklon a modliteb, neboť si myslí, že si trest zaslouží za své minulé špatné činy a že ho Pán trestá velice mírně. Trest, který člověku udělí stát nebo Bůh za jeho provinění, je ve skutečnosti pro jeho dobro. V Manu-saṁhitě je řečeno, že král, který odsoudí vraha k smrti, je velice milostivý, protože trestem v tomto životě se vrah zbaví svých hříšných reakcí a v příštím životě se narodí zbavený všech hříchů. Když člověk přijme trest jako odměnu od svého pána, získá dostatečnou inteligenci, aby již stejnou chybu neopakoval.