Skip to main content

Text 11

Sloka 11

Texto

Verš

so ’nveṣamāṇaḥ śaraṇaṁ
babhrāma pṛthivīṁ prabhuḥ
nānurūpaṁ yadāvindad
abhūt sa vimanā iva
so ’nveṣamāṇaḥ śaraṇaṁ
babhrāma pṛthivīṁ prabhuḥ
nānurūpaṁ yadāvindad
abhūt sa vimanā iva

Palabra por palabra

Synonyma

saḥ — ese rey Purañjana; anveṣamāṇaḥ — en busca de; śaraṇam — refugio; babhrāma — viajó por; pṛthivīm — todo el planeta Tierra; prabhuḥ — para ser un amo independiente; na — nunca; anurūpam — de su gusto; yadā — cuando; avindat — pudo encontrar; abhūt — se puso; saḥ — él; vimanāḥ — triste; iva — como.

saḥ — tento král Purañjana; anveṣamāṇaḥ — hledal; śaraṇam — útočiště; babhrāma — cestoval po; pṛthivīm — celé planetě Zemi; prabhuḥ — stát se nezávislým pánem; na — nikdy; anurūpam — podle jeho vkusu; yadā — když; avindat — mohl nalézt; abhūt — začal být; saḥ — on; vimanāḥ — zasmušilý; iva — jako.

Traducción

Překlad

Buscando un lugar adecuado para vivir, el rey Purañjana viajó por todo el mundo, pero no pudo encontrar un lugar de su gusto ni siquiera después de haber viajado mucho. Al final, se llenó de tristeza y desánimo.

Král Purañjana si hledal vhodný domov, a proto cestoval po celém světě. Ani po dlouhém cestování však nemohl nalézt místo podle svého vkusu a začal být zasmušilý a zklamaný.

Significado

Význam

Los viajes de Purañjana son como los viajes de los hippies de hoy en día. Los hippies suelen ser hijos de padres y familias muy bien situados. No han vivido siempre en la pobreza. Sin embargo, de una u otra forma, abandonan el refugio de sus ricos padres y viajan por todo el mundo. Como se explica en este verso, la entidad viviente desea ser un prabhu, un amo. La palabra prabhu significa «amo», pero la realidad es que la entidad viviente no es el amo; es el sirviente eterno de Dios. Cuando abandona el refugio de Dios, Kṛṣṇa, y trata de ser un prabhu independiente, la entidad viviente viaja por toda la creación, donde hay 8 400 000 especies de vida y trillones de planetas. La entidad viviente vaga por todos esos cuerpos pasando por diversos planetas; así pues es como el rey Purañjana, que viajó por todo el mundo en busca de un lugar adecuado para vivir.

Cestování Purañjany připomíná cestování novodobých hippies. Hippies jsou obvykle děti významných otců a slavných rodin. Není pravda, že jsou vždy chudí. Z různých důvodů však opouštějí útočiště svých bohatých otců a cestují po celém světě. Jak je řečeno v tomto verši, živá bytost se chce stát prabhuem, pánem. Slovo prabhu znamená “pán”, ale živá bytost ve skutečnosti není pánem; je věčným služebníkem Boha. Když se zřekne útočiště Boha, Kṛṣṇy, a chce být nezávisle prabhuem, cestuje po celém stvoření. Ve vesmíru existuje 8 400 000 životních druhů a milióny a bilióny planet. Živá bytost putuje těmito různými druhy těl a po různých planetách, a tím se podobá králi Purañjanovi, který cestoval po celém světě, když hledal vhodné místo, kde by mohl žít.

En una canción, Śrī Narottama dāsa Ṭhākura dice: karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa, kevala viṣera bhāṇḍa: «El sendero de karma-kāṇḍa [las actividades fruitivas] y el sendero de jñāna-kāṇḍa [la especulación] son como grandes vasijas llenas de veneno». Amṛta baliyā yebā khāya, nānā yoni sadā phire: «La persona que confunde ese veneno con néctar, y lo bebe, debe viajar por distintas especies de vida». Kadarya bhakṣaṇa kare: «Y come todo tipo de cosas abominables, según el cuerpo en que se encuentre». En un cuerpo de cerdo, por ejemplo, la entidad viviente come excremento. Cuando está en un cuerpo de cuervo, come toda clase de desperdicios, incluso pus y moco, y disfruta de ello. De esta forma, Narottama dāsa Ṭhākura señala que la entidad viviente viaja en diversidad de cuerpos y come todo tipo de cosas abominables. Cuando, finalmente, no logra la felicidad, se llena de tristeza o adopta el modo de vida de los hippies.

Śrī Narottama dāsa Ṭhākura zpíval: karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa, kevala viṣera bhāṇḍa — “Cesty karma-kāṇḍy (plodonosných činností) a jñāna-kāṇḍy (spekulace) jsou jako silné dávky jedu.” Amṛta baliyā yebā khāya, nānā yoni sadā phire — “Ten, kdo si plete tento jed s nektarem a pije ho, putuje různými životními druhy.” Kadarya bhakṣaṇa kare — “A podle těla, které má, jí různé odporné věci.” Když je živá bytost například v těle prasete, pojídá výkaly. Když je v těle vrány, živí se různými odpadky, dokonce i hnisem a hlenem, a velice si na nich pochutnává. Proto Narottama dāsa Ṭhākura připomíná, že živá bytost putuje různými druhy těl a jí různé odporné věci. Když nakonec nedosáhne štěstí, zasmuší se nebo začne žít jako hippie.

En este verso, por lo tanto, se dice (na anurūpam) que el rey no podía encontrar el lugar adecuado para sus fines. Esto se debe a que la entidad viviente no puede ser feliz en ninguna forma de vida ni en ningún planeta del mundo material, pues todo lo que hay en el mundo material es inadecuado para el alma espiritual. Como se afirma en este verso, la entidad viviente desea ser un prabhu independientemente, pero no puede ser feliz hasta el momento en que abandona esa idea y pasa a ser un sirviente de Dios, Kṛṣṇa. Por eso Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura canta:

V tomto verši je tedy řečeno (na anurūpam), že král nemohl nalézt místo, které by mu vyhovovalo. To proto, že v žádné životní podobě a na žádné planetě v hmotném světě nemůže být živá bytost šťastná, protože žádná situace v hmotném světě není vhodná pro duši, která je duchovní povahy. Jak je uvedeno v tomto verši, živá bytost se chce stát nezávisle prabhuem, ale jakmile se vzdá této představy a stane se služebníkem Boha, Kṛṣṇy, začne být okamžitě šťastná. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura proto zpívá:

miche māyāra vaśe, yāccha bhese’,
khāccha hābuḍubu, bhāi
miche māyāra vaśe,

yāccha bhese',
khāccha hābuḍubu, bhāi

«Mi querida entidad viviente, ¿por qué te dejas arrastrar por las olas de māyā?». Como se afirma en el Bhagavad-gītā (18.61):

“Má milá živá bytosti, proč jsi unášena na vlnách māyi?” V Bhagavad-gītě (18.61) je řečeno:

īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe ’rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā

«El Señor Supremo Se encuentra en el corazón de todos, ¡oh, Arjuna!, y dirige los movimientos de todas las entidades vivientes, que están sentadas como en una máquina hecha de energía material».

“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jakoby sedí na stroji zhotoveném z hmotné energie.”

La máquina del cuerpo lleva a la entidad viviente por muchísimas especies de vida y por muchísimos planetas. Por esa razón, Bhaktivinoda Ṭhākura pregunta a la entidad viviente por qué se deja arrastrar en esas máquinas corporales, para verse en tantas circunstancias distintas. Él le aconseja que supere las olas de māyā entregándose a Kṛṣṇa.

Živá bytost se pohybuje v tělesném stroji mnoha životními druhy na mnoha planetách. Proto se Bhaktivinoda Ṭhākura ptá živé bytosti, proč se nechá unášet těmito tělesnými stroji do tolika různých situací. Radí jí, aby překonala vlny māyi tím, že se odevzdá Kṛṣṇovi.

jīva kṛṣṇa-dāsa, e viśvāsa,
karle ta’ āra duḥkha nāi
jīva kṛṣṇa-dāsa,

e viśvāsa,
karle ta' āra duḥkha nāi

Y, tan pronto como consultamos las palabras de Kṛṣṇa, vemos que Kṛṣṇa aconseja:

Když se obrátíme na Kṛṣṇu, Kṛṣṇa nám poradí:

sarva-dharmān parityajya
mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ
sarva-dharmān parityajya
mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ

«Abandona toda clase de religión y sencillamente entrégate a Mí. Yo te liberaré de toda reacción pecaminosa. No temas» (Bg. 18.66).

“Zanech všech druhů náboženství a jen se Mi odevzdej. Já tě zbavím všech hříšných reakcí. Neboj se.” (Bg. 18.66)

De esta forma, enseguida nos liberamos de tener que viajar de un cuerpo a otro y de un planeta a otro. Śrī Caitanya Mahāprabhu dice: brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva (Cc. Madhya 19.151). La verdadera vida de la entidad viviente en realidad comienza cuando, en su viajar, es lo bastante afortunada como para recibir la bendición de relacionarse con devotos y volverse consciente de Kṛṣṇa. El movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa está dando a las errantes entidades vivientes la oportunidad de refugiarse en Kṛṣṇa, para que, de esa forma, sean felices.

Takto budeme okamžitě ušetřeni putování z jednoho těla do druhého a z jedné planety na druhou. Śrī Caitanya Mahāprabhu říká: brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva (Cc. Madhya 19.151). Má-li živá bytost na svých cestách takové štěstí, že je požehnána společností oddaných a přijde k vědomí Kṛṣṇy, začne její skutečný život. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy dává všem putujícím živým bytostem příležitost přijmout útočiště u Kṛṣṇy a být šťastný.

En este verso son muy significativas las palabras vimanā iva. En el mundo material, incluso el gran rey del cielo está lleno de ansiedad. Si el propio Señor Brahmā está lleno de ansiedad, ¿qué decir entonces de las entidades vivientes comunes que actúan en este planeta? El Bhagavad-gītā (8.16) confirma:

V tomto verši jsou velice významná slova vimanā iva. V hmotném světě je naplněný úzkostí i velký král nebes. Když dokonce i Pán Brahmā je plný úzkosti, co říci o obyčejných živých bytostech na této planetě? Bhagavad-gītā (8.16) potvrzuje:

ābrahma-bhuvanāl lokāḥ
punar āvartino ’rjuna
ābrahma-bhuvanāl lokāḥ
punar āvartino 'rjuna

«Desde el planeta más elevado del mundo material hasta el más bajo, son todos lugares de sufrimiento en los que tiene lugar el ciclo de nacimientos y muertes». En el mundo material, la entidad viviente nunca está satisfecha. Incluso si ocupa la posición de Brahmā, Indra o Candra, está llena de ansiedad. Esto se debe, simplemente, al hecho de haber considerado que el mundo material es un lugar de felicidad.

“Všechny planety v hmotném světě, od nejvyšší po nejnižší, jsou místy utrpení, kde dochází k opakovanému zrození a smrti.” V hmotném světě není živá bytost nikdy spokojená. I když je v postavení Brahmy, Indry nebo Candry, je plná úzkosti, protože přijala tento hmotný svět za šťastné místo.