Text 13
Sloka 13
Texto
Verš
saṁyojyātmānam ātmani
brahma-bhūto dṛḍhaṁ kāle
tatyāja svaṁ kalevaram
saṁyojyātmānam ātmani
brahma-bhūto dṛḍhaṁ kāle
tatyāja svaṁ kalevaram
Palabra por palabra
Synonyma
Traducción
Překlad
Con el paso del tiempo, cuando iba a abandonar el cuerpo, Pṛthu Mahārāja fijó con firmeza su mente en los pies de loto de Kṛṣṇa, y de esa forma, enteramente situado en el plano de brahma-bhūta, abandonó el cuerpo material.
Když nastal čas, kdy měl Pṛthu Mahārāja opustit tělo, upřel svou mysl pevně na lotosové nohy Kṛṣṇy, a takto se vzdal hmotného těla na úrovni brahma-bhūta.
Significado
Význam
Según un proverbio bengalí, el progreso espiritual que hayamos hecho en la vida se comprobará en el momento de la muerte. Esto se confirma también en el Bhagavad-gītā (8.6): yaṁ yaṁ vāpi smaran bhāvaṁ tyajaty ante kalevaram/ taṁ tam evaiti kaunteya sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ. Los que están practicando el proceso de conciencia de Kṛṣṇa saben que a la hora de la muerte tendrán que pasar un examen. Quien puede recordar a Kṛṣṇa al morir, pasa inmediatamente a Goloka Vṛndāvana, Kṛṣṇaloka, y de esa forma logra el éxito en la vida. Por la gracia de Kṛṣṇa, Pṛthu Mahārāja podía entender que el final de su vida estaba cerca, y de ese modo se llenó de júbilo y se dispuso a abandonar definitivamente el cuerpo, situándose en la etapa brahma-bhūta mediante la práctica del proceso yóguico. En los siguientes versos se explica en detalle cómo abandonar el cuerpo a voluntad y regresar al hogar, de vuelta a Dios. El proceso yóguico que Pṛthu Mahārāja siguió a la hora de la muerte acelera el abandono del cuerpo mientras se goza de buena salud física y mental. Todo devoto desea abandonar el cuerpo en esas circunstancias. El rey Kulaśekhara expresó también ese deseo en su Mukunda-mālā-stotra:
Podle jednoho bengálského přísloví bude v okamžiku smrti prověřen všechen duchovní pokrok, který jsme udělali během svého života. To potvrzuje i Bhagavad-gītā (8.6): yaṁ yaṁ vāpi smaran bhāvaṁ tyajaty ante kalevaram / taṁ tam evaiti kaunteya sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ. Ti, kdo praktikují vědomí Kṛṣṇy, vědí, že v okamžiku smrti budou skládat zkoušku. Dokáže-li umírající vzpomínat na Kṛṣṇu, bude okamžitě přemístěn na Goloku Vṛndāvanu neboli Kṛṣṇaloku, a tím bude jeho život úspěšný. Pṛthu Mahārāja milostí Kṛṣṇy chápal, že konec jeho života se blíží, a proto se s radostí začal jógovým procesem připravovat, aby opustil tělo na úrovni brahma-bhūta. Následující verše podrobně popisují, jak lze dobrovolně opustit toto tělo a vrátit se domů, zpátky k Bohu. Jógový proces, který vykonával Pṛthu Mahārāja v době smrti, umožňuje rychleji opustit tělo, dokud je člověk fyzicky a mentálně zdravý. Každý oddaný si přeje opustit tělo v dobrém fyzickém a mentálním stavu. Tuto touhu vyjádřil rovněž král Kulaśekhara ve své Mukunda-mālā-stotře:
adyaiva me viśatu mānasa-rāja-haṁsaḥ
prāṇa-prayāṇa-samaye kapha-vāta-pittaiḥ
kaṇṭhāvarodhana-vidhau smaraṇaṁ kutas te
adyaiva me viśatu mānasa-rāja-haṁsaḥ
prāṇa-prayāṇa-samaye kapha-vāta-pittaiḥ
kaṇṭhāvarodhana-vidhau smaraṇaṁ kutas te
El rey Kulaśekhara quería abandonar el cuerpo mientras gozase de buena salud, y por esa razón oró a Kṛṣṇa para que le permitiese morir de inmediato, mientras tenía buena salud y su mente estaba sana. Los hombres, por lo general, al morir, se asfixian con el exceso de moco y bilis. En medio de la asfixia, es muy difícil articular sonidos; por consiguiente, si se puede cantar Hare Kṛṣṇa a la hora de morir, se debe tan solo a la gracia de Kṛṣṇa. Sin embargo, el yogī, sentándose en la posición muktāsana, puede abandonar el cuerpo inmediatamente e ir al planeta que desee. Un yogī perfecto puede abandonar el cuerpo cuando lo desee mediante la práctica del yoga.
Král Kulaśekhara se chtěl vzdát svého těla, dokud bylo zdravé, a proto se modlil ke Kṛṣṇovi, aby ho nechal zemřít okamžitě, ještě když jsou tělo i mysl v dobrém stavu. Když člověk umírá, obvykle se dusí velkým množstvím hlenu a žluči. Pro dusícího se je velice obtížné vydat nějaký zvuk, a proto jedině Kṛṣṇovou milostí můžeme zpívat Hare Kṛṣṇa, když umíráme. Yogī se však dokáže posadit do pozice muktāsana, a tak okamžitě opustit své tělo a přemístit se na jakoukoliv planetu podle svého přání. Dokonalý yogī může díky jógové praxi opustit své tělo kdykoliv chce.