Skip to main content

Text 39

Sloka 39

Texto

Verš

yat-pāda-paṅkaja-palāśa-vilāsa-bhaktyā
karmāśayaṁ grathitam udgrathayanti santaḥ
tadvan na rikta-matayo yatayo ’pi ruddha-
sroto-gaṇās tam araṇaṁ bhaja vāsudevam
yat-pāda-paṅkaja-palāśa-vilāsa-bhaktyā
karmāśayaṁ grathitam udgrathayanti santaḥ
tadvan na rikta-matayo yatayo ’pi ruddha-
sroto-gaṇās tam araṇaṁ bhaja vāsudevam

Palabra por palabra

Synonyma

yat — cuyos; pāda — pies; paṅkaja — loto; palāśa — pétalos o dedos; vilāsa — disfrute; bhaktyā — mediante el servicio devocional; karma — actividades fruitivas; āśayam — deseo; grathitam — nudo estrecho; udgrathayanti — desarraigar; santaḥ — devotos; tat — eso; vat — como; na — nunca; rikta-matayaḥ — personas carentes de servicio devocional; yatayaḥ — que tratan cada vez más; api — a pesar de que; ruddha — detenidas; srotaḥ-gaṇāḥ — las olas del disfrute sensorial; tam — a Él; araṇam — digno refugio; bhaja — ocúpate en servicio devocional; vāsudevam — a Kṛṣṇa, el hijo de Vasudeva.

yat — Jehož; pāda — nohy; paṅkaja — lotosové; palāśa — okvětní lístky nebo prsty na nohách; vilāsa — požitek; bhaktyā — oddanou službou; karma — plodonosné činnosti; āśayam — touha; grathitam — pevný uzel; udgrathayanti — vykořeňují; santaḥ — oddaní; tat — to; vat — jako; na — nikdy; rikta-matayaḥ — ti, kdo nevykonávají oddanou službu; yatayaḥ — se stále rostoucí snahou; api — přestože; ruddha — zastavené; srotaḥ-gaṇāḥ — vlny smyslového požitku; tam — k Němu; araṇam — je vhodné se uchýlit; bhaja — zaměstnej se oddanou službou; vāsudevam — Kṛṣṇovi, synovi Vasudeva.

Traducción

Překlad

Los devotos, que están siempre ocupados en el servicio de los dedos de los pies de loto del Señor, pueden superar con mucha facilidad los deseos de ocuparse en actividades fruitivas, que están profundamente arraigados. Como esto es muy difícil, los no devotos —los jñānīs y los yogīs—, a pesar de que tratan de detener las olas de la complacencia sensorial, no pueden hacerlo. Por lo tanto, te aconsejamos que te ocupes en el servicio devocional de Kṛṣṇa, el hijo de Vasudeva.

Oddaní, kteří neustále slouží prstům na lotosových nohách Pána, se mohou velice snadno zbavit pevně zauzlených tužeb po plodonosných činnostech. Jelikož zastavit vlny smyslového požitku je velice obtížné, neoddaným — jñānīm a yogīnům — se to nepodaří, přestože se o to pokoušejí. Proto ti doporučujeme zaměstnat se oddanou službou Kṛṣṇovi, synovi Vasudeva.

Significado

Význam

Hay tres clases de trascendentalistas que tratan de superar la influencia de las modalidades de la naturaleza material: los jñānīs, los yogīs, y los bhaktas. Todos ellos tratan de superar la influencia de los sentidos, que se compara a las incesantes olas de un río. Las olas de los ríos fluyen sin cesar, y es muy difícil detenerlas. De manera similar, las olas del deseo del disfrute material son tan fuertes que, a excepción del bhakti-yoga, ningún otro proceso puede detenerlas. Los bhaktas, mediante su trascendental servicio devocional a los pies de loto del Señor, quedan tan sobrecogidos de bienaventuranza trascendental que, de modo natural, sus deseos de disfrute material desaparecen. Los jñānīs y los yogīs, que no están apegados a los pies de loto del Señor, simplemente luchan contra las olas del deseo. En este verso se les describe con la palabra rikta-matayaḥ, que significa «carentes de servicio devocional». En otras palabras, los jñānīs y los yogīs, aunque tratan de librarse de los deseos de ocuparse en actividades materiales, de hecho se enredan cada vez más en especulaciones filosóficas falsas o en agotadores intentos de detener las actividades de los sentidos. Como ya se ha confirmado:

Existují tři druhy transcendentalistů, kteří se snaží překonat vliv kvalit hmotné přírody — jñānī, yogīni a bhaktové. Ti všichni se snaží překonat nátlak smyslů, který je přirovnán k vlnám na řece. Vlny na řece se valí bez ustání a je velice obtížné je zastavit. Stejně tak vlny tužeb po smyslovém požitku jsou natolik silné, že je nelze zastavit jinou metodou, než je bhakti-yoga. Bhaktové jsou díky své transcendentální oddané službě lotosovým nohám Pána tak zaplaveni transcendentální blažeností, že automaticky přestanou toužit po hmotném požitku. Jñānī a yogīni, kteří nejsou připoutaní k lotosovým nohám Pána, pouze zápasí s vlnami tužeb. Tento verš je označuje slovy rikta-matayaḥ, “nevykonávající oddanou službu”. Přestože se tedy snaží osvobodit od tužeb po hmotných činnostech, ve skutečnosti se čím dál více zaplétají do falešné filozofické spekulace či usilovných pokusů ukončit činnosti smyslů. Již dříve bylo řečeno:

vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam
vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam

(Bhāg. 1.2.7)

Aquí se insiste en la misma cuestión. Bhaja vāsudevam indica que la persona que se ocupa en el servicio amoroso de Kṛṣṇa, el hijo de Vasudeva, puede detener con gran facilidad las olas del deseo. Mientras sigamos tratando de detener las olas del deseo por medios artificiales, tenemos la derrota asegurada, como se indica en este verso. El deseo de ocuparse en actividades fruitivas está muy fuertemente arraigado, pero con el servicio devocional podemos arrancar de raíz el árbol del deseo, pues el servicio devocional se basa en deseos superiores. Al ocuparnos en deseos superiores, podemos abandonar los inferiores. Detener los deseos es imposible. A fin de no enredarnos en deseos inferiores, tenemos que desear al Supremo. Los jñānīs cultivan el deseo de llegar a ser uno con el Supremo, pero ese deseo también se considera kāma, deseo de disfrute. De manera similar, los yogīs desean poder místico, lo cual también es kāma. Y los bhaktas, que no desean ningún tipo de disfrute material, se purifican. Ningún intento artificial puede detener el deseo. Bajo la protección de los dedos de los pies de loto del Señor, el deseo se convierte en una fuente de disfrute espiritual. En este verso, los Kumāras afirman que los pies de loto del Señor Kṛṣṇa son el receptáculo supremo de todo placer. De modo que el devoto, en lugar de tratar en vano de eliminar los deseos de disfrute material, debe refugiarse en los pies de loto del Señor. En tanto que no podamos detener los deseos de disfrute material, no tenemos posibilidad alguna de liberarnos del enredo de la existencia material. Podría argüirse que el flujo de las olas de los ríos es incesante, y que no se puede detener; pero las olas de los ríos fluyen hacia el mar. La marea, al subir, inunda el río que fluye, el río se desborda, y las olas del mar se imponen sobre las olas del río. De manera similar, el devoto inteligente hace muchos proyectos para servir al Señor de un modo consciente de Kṛṣṇa, de manera que el deseo de servir al Señor inunde las estancadas aguas del deseo material. Yāmunācārya confirmó que, desde que se ocupó en el servicio de los pies de loto del Señor, experimentó una corriente cada vez más fresca de deseos de servir al Señor, de manera que las estancadas aguas del deseo sexual pasaron a ser algo muy insignificante. Yāmunācārya dice incluso que escupe en esos deseos. Esto se confirma también en el Bhagavad-gītā (2.59): paraṁ dṛṣṭvā nivartate. En conclusión, cuando cultivamos un deseo amoroso de servir los pies de loto del Señor, todos los deseos materiales de complacencia sensorial quedan subyugados.

Zde je zdůrazněn tentýž bod. Bhaja vāsudevam vyjadřuje, že ten, kdo láskyplně slouží Kṛṣṇovi, synovi Vasudeva, může velice snadno zastavit vlny tužeb. Dokud se je snaží zastavit uměle, nepochybně jim podlehne. Na to poukazuje tento verš. Touhy po plodonosných činnostech jsou hluboce zakořeněné, ale oddanou službou lze strom tužeb zcela vyvrátit, jelikož oddaná služba využívá vyšší touhy. Nižších tužeb se můžeme zbavit vyvinutím vyšších tužeb. Snaha zastavit touhy nemůže uspět. Abychom se nezaplétali do nižších tužeb, musíme toužit po Nejvyšším. Jñānī si udržují touhu po splynutí s Nejvyšším, ale taková touha je rovněž považována za kāmu, chtíč. Yogīni zase touží po mystických silách, což je také kāma. Zato bhaktové, kteří netouží po žádném hmotném požitku, se očišťují. Nepokoušejí se touhy uměle zastavit. Touha se pro ně stává zdrojem duchovního požitku pod ochranou prstů na lotosových nohách Pána. Kumārové prohlašují, že lotosové nohy Pána Kṛṣṇy jsou původním zdrojem veškeré blaženosti. Místo neúspěšné snahy zastavit touhy po smyslovém požitku má proto člověk přijmout útočiště u lotosových nohou Pána. Dokud nedokáže zastavit touhu po hmotném požitku, nemůže se vysvobodit ze zapletení v hmotné existenci. Někdo může namítat, že vlny na řece se valí neustále a nelze je zastavit, ale tyto vlny plynou do moře. Když řeku zaplaví příliv, přemůže její tok a mořské vlny převládnou nad říčními. Stejně tak inteligentní oddaný má tolik plánů ohledně služby Pánu ve vědomí Kṛṣṇy, že fádní hmotné touhy překryje touha sloužit Pánu. Yāmunācārya potvrzuje, že od té doby, co slouží lotosovým nohám Pána, se na něho valí stále nové touhy, jak sloužit Pánu, a fádní touha po sexu se pro něho stává bezvýznamnou. Říká dokonce, že si nad ní musí odplivnout. Bhagavad-gītā (2.59) rovněž potvrzuje: paraṁ dṛṣṭvā nivartate. Závěr je, že vyvinutím láskyplné touhy sloužit lotosovým nohám Pána překonáme všechny hmotné touhy po smyslovém požitku.