Skip to main content

Text 32

Sloka 32

Texto

Verš

vinirdhutāśeṣa-mano-malaḥ pumān
asaṅga-vijñāna-viśeṣa-vīryavān
yad-aṅghri-mūle kṛta-ketanaḥ punar
na saṁsṛtiṁ kleśa-vahāṁ prapadyate
vinirdhutāśeṣa-mano-malaḥ pumān
asaṅga-vijñāna-viśeṣa-vīryavān
yad-aṅghri-mūle kṛta-ketanaḥ punar
na saṁsṛtiṁ kleśa-vahāṁ prapadyate

Palabra por palabra

Synonyma

vinirdhuta — estando específicamente limpio; aśeṣa — ilimitada; manaḥ-malaḥ — especulación mental, o el polvo acumulado en la mente; pumān — la persona; asaṅga — a disgusto; vijñāna — científicamente; viśeṣa — en particular; vīrya-vān — fortalecida en el bhakti-yoga; yat — cuyos; aṅghri — pies de loto; mūle — en la raíz de; kṛta-ketanaḥ — habiéndose refugiado; punaḥ — de nuevo; na — nunca; saṁsṛtim — existencia material; kleśa-vahām — llena de circunstancias miserables; prapadyate — emprende.

vinirdhuta — zvláště očištěný; aśeṣa — nesčetné; manaḥ-malaḥ — mentální spekulace čili nečistota nahromaděná v mysli; pumān — osoba; asaṅga — znechucená; vijñāna — vědecky; viśeṣa — konkrétně; vīrya-vān — posílený bhakti-yogou; yat — Jehož; aṅghri — lotosové nohy; mūle — u jejich chodidel; kṛta-ketanaḥ — když přijal útočiště; punaḥ — znovu; na — nikdy; saṁsṛtim — hmotný svět; kleśa-vahām — plný utrpení; prapadyate — uchýlí se.

Traducción

Překlad

El devoto que se refugia a los pies de loto de la Suprema Personalidad de Dios, se limpia por completo de todos los conceptos erróneos y especulaciones mentales, y manifiesta la cualidad de la renunciación. Esto solo es posible para el que se ha fortalecido mediante la práctica del bhakti-yoga. Una vez que se ha refugiado en los pies de loto del Señor, el devoto nunca regresa a la existencia material, en la que reinan las tres miserias.

Když se oddaný uchýlí k lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství, je zcela zbaven všeho neporozumění a mentální spekulace a začne jednat odříkavě. To je možné jedině tehdy, když je posílen praktikováním bhakti-yogy. Jakmile jednou přijme útočiště u chodidel lotosových nohou Pána, již nikdy se nevrátí do tohoto hmotného světa, plného trojího utrpení.

Significado

Význam

Tal como el Señor Caitanya Mahāprabhu explica en las enseñanzas del Śikṣāṣṭaka, el canto del santo nombre del Señor, Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, es decir, el proceso de escuchar y cantar las glorias del Señor, poco a poco limpia la mente de toda suciedad. Estamos en contacto con la materia desde tiempo inmemorial, y debido a ello, en nuestras mentes se han acumulado montones de basura. El efecto de esto se manifiesta en plenitud cuando la entidad viviente se identifica con su cuerpo, quedando de esa forma atrapada en las estrictas leyes de la naturaleza material y sometida al ciclo de nacimientos y muertes, bajo la falsa impresión de que es el cuerpo. Cuando se fortalece mediante la práctica del bhakti-yoga, su mente se limpia de ese erróneo concepto, y pierde todo interés en la existencia material y en la complacencia de los sentidos.

Jak uvedl Pán Caitanya Mahāprabhu v pokynech Śikṣāṣṭaky, zpíváním svatého jména Pána — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare — čili procesem naslouchání o slávě Pána a jejího opěvování se mysl postupně očistí. Jelikož jsme ve styku s hmotou již od nepaměti, nashromáždili jsme ve svých myslích velké množství nečistot. Výsledek se projevuje, když se živá bytost ztotožňuje se svým tělem — ocitá se v sevření přísných zákonů hmotné přírody a s mylným dojmem tělesné totožnosti se dostává do koloběhu opakovaných zrození a smrtí. Když se posílí praktikováním bhakti-yogy, její mysl se tohoto mylného pochopení zbaví a živá bytost se přestane o hmotnou existenci či smyslový požitek zajímat.

Las características del bhakti, el servicio devocional, son vairāgya y jñāna. El jñāna se refiere a entender que no somos el cuerpo, y vairāgya significa falta de interés en la complacencia de los sentidos. Con la ayuda del bhakti-yoga se pueden comprender estos dos principios fundamentales del proceso que nos liberará del cautiverio material. De esa forma, el devoto firmemente establecido en el servicio amoroso de los pies de loto del Señor, no regresará a la existencia material después de abandonar el cuerpo, tal como el Señor confirma en el Bhagavad-gītā (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so ’rjuna).

Bhakti neboli oddanou službu charakterizuje vairāgya a jñāna. Jñāna se týká pochopení, že nejsme toto tělo, a vairāgya znamená nezájem o smyslový požitek. Tyto dvě prvořadé zásady zbavení se hmotných pout lze realizovat na síle bhakti-yogy. Když je oddaný upevněný v láskyplné službě lotosovým nohám Pána, po opuštění svého těla se nikdy nevrátí do tohoto hmotného světa, jak Pán potvrzuje v Bhagavad-gītě (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna).

En este verso tiene una especial importancia la palabra vijñāna. En el Bhagavad-gītā se explica que jñāna, el conocimiento de la identidad espiritual que alcanza la persona que ya no se considera el cuerpo, es brahma-bhūta, el despertar de la percepción espiritual. En el estado condicionado de la existencia material no se puede estar espiritualmente iluminado, debido a la identificación con la materia. Entender la diferencia entre la existencia material y la existencia espiritual se denomina jñāna. Finalmente, después de alcanzar el plano de jñāna, es decir, la etapa brahma-bhūta, se comienza la práctica de servicio devocional; y en esa etapa, la persona entiende perfectamente su propia posición y la posición de la Suprema Personalidad de Dios, lo cual se explica en este verso con las palabras vijñāna-viśeṣa. El Señor, por lo tanto, dice que conocerle a Él es vijñāna, ciencia. En otras palabras, la persona fortalecida con el conocimiento científico de la Suprema Personalidad de Dios tiene garantizada su liberación. En el Bhagavad-gītā (9.2) se explica que la ciencia del servicio devocional es pratyakṣāvagamaṁ dharmyam, una comprensión de los principios de la religión basada en la percepción directa.

Slovo vijñāna je v tomto verši zvláště důležité. Jñānu, poznání o své duchovní totožnosti, ke kterému člověk dospěje, když se nepovažuje za tělo, vysvětluje Bhagavad-gītā jako obnovení duchovní realizace (brahma-bhūta). V podmíněném stavu hmotné existence člověk nemůže být duchovně realizovaný, jelikož se ztotožňuje s hmotou. Pochopení rozdílu mezi hmotnou a duchovní existencí se nazývá jñāna. Po dosažení úrovně jñāny, stavu brahma-bhūta, živá bytost nakonec dospěje k oddané službě, kdy plně chápe své vlastní postavení a postavení Nejvyšší Osobnosti Božství. Toto pochopení je zde označeno jako vijñāna-viśeṣa. Pán proto říká, že poznání o Něm je vijñāna, věda. Když se člověk posílí vědeckým poznáním Nejvyšší Osobnosti Božství, jeho osvobozené postavení je jisté. V Bhagavad-gītě (9.2) je věda oddané služby popsána jako pratyakṣāvagamaṁ dharmyam, přímé pochopení náboženských zásad prostřednictvím realizace.

El practicante de bhakti-yoga puede percibir directamente su avance en la vida espiritual. En otras prácticas, como el karma-yoga, el jñāna-yoga y el dhyāna-yoga, no se puede estar seguro del progreso realizado, pero el practicante de bhakti-yoga puede tener constancia directa de su progreso en la vida espiritual, de la misma manera que la persona que come puede entender que su hambre ha quedado satisfecha. Nuestro falsos apetitos de disfrute y de enseñoreamiento del mundo material se deben al predominio de la pasión y la ignorancia. El bhakti-yoga disminuye esas dos cualidades y nos sitúa en el plano de la modalidad de la bondad; superando gradualmente esa modalidad, nos situamos en el plano de la bondad pura, que está libre de la contaminación de las cualidades materiales. En esa situación, el devoto deja de tener dudas; sabe que no va a regresar a este mundo material.

Při praktikování bhakti-yogy můžeme přímo vnímat svůj pokrok v duchovním životě. U jiných postupů, jako je karma-yoga, jñāna-yoga a dhyāna-yoga, si svým pokrokem nemůžeme být jistí, ale u bhakti-yogy si ho můžeme být přímo vědomi — stejně jako člověk, který jí, zároveň ví, že jeho hlad je uspokojen. Naši falešnou chuť pro požívání si a panování v hmotném světě způsobuje přemíra vášně a nevědomosti. Působením bhakti-yogy těchto dvou kvalit ubývá, a tak se dostáváme do kvality dobra. Postupným překonáním kvality dobra dosáhneme čistého dobra, které není znečištěné hmotnými kvalitami. Oddaný v tomto postavení již nemá žádné pochyby — ví, že se do tohoto hmotného světa nevrátí.