Skip to main content

Text 22

Sloka 22

Texto

Verš

ahaṁ daṇḍa-dharo rājā
prajānām iha yojitaḥ
rakṣitā vṛttidaḥ sveṣu
setuṣu sthāpitā pṛthak
ahaṁ daṇḍa-dharo rājā
prajānām iha yojitaḥ
rakṣitā vṛttidaḥ sveṣu
setuṣu sthāpitā pṛthak

Palabra por palabra

Synonyma

aham — yo; daṇḍa-dharaḥ — portador del cetro; rājā — rey; prajānām — de los ciudadanos; iha — en este mundo; yojitaḥ — ocupados; rakṣitā — protector; vṛtti-daḥ — que da empleo; sveṣu — en sus propias; setuṣu — órdenes sociales respectivas; sthāpitā — establecido; pṛthak — de distintas maneras.

aham — já; daṇḍa-dharaḥ — ten, kdo třímá žezlo; rājā — král; prajānām — občanů; iha — na tomto světě; yojitaḥ — zaměstnaný; rakṣitā — ochránce; vṛtti-daḥ — ten, kdo zaměstnává; sveṣu — v jejich vlastních; setuṣu — příslušných společenských řádech; sthāpitā — ustanovené; pṛthak — odlišně.

Traducción

Překlad

El rey Pṛthu continuó: Por la gracia del Señor Supremo, he sido designado rey de este planeta, y llevo el cetro para gobernar a los ciudadanos, protegerlos de todo peligro y ocuparlos según sus respectivas posiciones en el orden social establecido en los mandamientos védicos.

Král Pṛthu pokračoval: Milostí Nejvyššího Pána jsem byl jmenován králem této planety. Třímám žezlo, abych vládl občanům, chránil je před veškerým nebezpečím a dával jim zaměstnání odpovídající jejich postavení ve společenském řádu, který vychází z védských pokynů.

Significado

Význam

Se considera que el rey ha sido designado por la Suprema Personalidad de Dios para velar por los intereses de su planeta en particular. Cada planeta tiene una persona regente, de la misma manera que ahora vemos que cada país tiene un presidente. Cuando una persona es presidente o rey, debe entenderse que lo es porque el Señor Supremo le ha dado esa oportunidad. En el sistema védico se considera que el rey es el representante de Dios, y sus súbditos le ofrecen respeto debido a Dios en la forma humana de vida. En realidad, según la información de los Vedas, el Señor Supremo mantiene a todas las entidades vivientes, y en especial a los seres humanos, para elevarles hasta el más elevado nivel de perfección. Cuando la entidad viviente, después de muchísimas vidas en especies inferiores, evoluciona hasta alcanzar la forma humana de vida, y en particular, hasta alcanzar la forma civilizada de vida humana, su sociedad debe estar dividida en cuatro niveles, tal y como ordena la Suprema Personalidad de Dios en el Bhagavad-gītā (cātur-varṇyaṁ mayā-sṛṣṭam, etc). Las cuatro órdenes sociales, es decir, los brāhmaṇas, los kṣatriyas, los vaiśyas y śūdras, son divisiones naturales de la sociedad humana, y como Pṛthu Mahārāja explica, todo hombre debe tener un empleo apropiado para ganarse el sustento dentro de la orden social que le corresponde. El rey, el gobierno, tiene el deber de asegurarse de que la gente observa el orden social, y de que estén ocupados en realizar sus deberes respectivos. En la actualidad, como los reyes y gobernantes ya no protegen a sus súbditos de esa forma, el orden social prácticamente se ha venido abajo. Nadie sabe quién es brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya o śūdra, y la gente pretende pertenecer a una determinada orden social tan solo por derecho de nacimiento. El gobierno tiene el deber de restablecer el orden social basado en los deberes característicos de cada ocupación y en las modalidades de la naturaleza material, pues así es como la población del mundo llegará a ser verdaderamente civilizada. Si no se observan las reglas instituidas para las cuatro órdenes sociales, la sociedad humana no es mejor que cualquier sociedad animal, en el sentido de que en ella no se puede encontrar tranquilidad, paz y prosperidad, sino únicamente caos y confusión. Mahārāja Pṛthu, como rey ideal, veló estrictamente por el mantenimiento del orden social védico.

Král je považován za vyvoleného Nejvyšší Osobností Božství, aby dohlížel na zájmy své planety. Na každé planetě je určitá vládnoucí osoba, stejně jako můžeme vidět, že v každé zemi vládne nějaký prezident. Ať už se jedná o prezidenta či krále, je třeba vědět, že tuto příležitost dostal od Nejvyššího Pána. Podle védského systému je král pokládán za zástupce Boha a občané ho ctí jako Boha v lidské podobě. Vedy uvádějí, že Nejvyšší Pán udržuje všechny živé bytosti (a zvláště lidské), aby je povznesl k nejvyšší dokonalosti. Když živá bytost po mnoha a mnoha zrozeních v nižších životních druzích dosáhne lidské, a zvláště civilizované podoby, pak společnost ve které žije, musí být rozdělena do čtyř kategorií, jak nařizuje Nejvyšší Osobnost Božství v Bhagavad-gītě (cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭam atd.). Čtyři společenské třídy — brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové — představují přirozené rozdělení lidské společnosti, a jak prohlásil Pṛthu Mahārāja, každý člověk musí mít ve své příslušné společenské třídě náležité zaměstnání, které mu bude sloužit jako zdroj živobytí. Povinností krále či vlády je zajistit, aby lidé dodržovali společenský řád a byli zaměstnáni plněním svých předepsaných povinností. V moderní době ochrana od vlády či krále neexistuje, a proto se společenský řád prakticky zhroutil. Nikdo neví, kdo je brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra, a lidé se hlásí k určité společenské třídě pouze na základě svého původu. Povinností vlády je znovu ustanovit společenský řád podle předepsaných činností a kvalit hmotné přírody, neboť tak se obyvatelstvo celého světa stane skutečně civilizovaným. Pokud se lidská společnost neřídí danými povinnostmi čtyř společenských tříd, není o nic lepší než společnost zvířat, ve které nikdy není klid, mír a blahobyt, ale jen nepořádek a zmatek. Mahārāja Pṛthu jakožto ideální král védský společenský řád pečlivě udržoval.

Prajāyate iti prajā. La palabra prajā se refiere a «todo el que nace». Así pues, Mahārāja Pṛthu está garantizando la protección de prajānām, es decir, de todas las entidades vivientes nacidas en su reino. Prajā no se refiere únicamente a los seres humanos, sino también a los animales, árboles y demás entidades vivientes. El deber del rey es proporcionar alimento y protección a todas las entidades vivientes. Los necios y sinvergüenzas de la sociedad actual no conocen el ámbito de la responsabilidad de los gobiernos. Los animales también son habitantes de la tierra en que les ha tocado nacer, y también tienen derecho a continuar con su existencia a expensas del Señor Supremo. Perturbar a la población animal con mataderos desencadena un futuro de reacciones catastróficas para el carnicero, su país y su gobierno.

Prajāyate iti prajā. Slovo prajā označuje toho, kdo se narodí. Pṛthu Mahārāja proto zaručoval ochranu pro prajānām — všechny živé bytosti, které se narodily v jeho království. Prajā označuje nejen lidi, ale i zvířata, stromy a všechny ostatní živé bytosti. Povinností krále je zajistit všem živým bytostem ochranu a potravu. Hlupáci a darebáci v moderní společnosti nemají žádné poznání o rozsahu vládní zodpovědnosti. Zvířata jsou také občany země, ve které se shodou okolností narodila, a mají rovněž právo žít na účet Nejvyššího Pána. Zasahování do života zvířat masovým zabíjením na jatkách přinese v budoucnosti řezníkovi, jeho zemi a vládě katastrofální následky.