Skip to main content

Text 30

Sloka 30

Texto

Verš

manye giraṁ te jagatāṁ vimohinīṁ
varaṁ vṛṇīṣveti bhajantam āttha yat
vācā nu tantyā yadi te jano ’sitaḥ
kathaṁ punaḥ karma karoti mohitaḥ
manye giraṁ te jagatāṁ vimohinīṁ
varaṁ vṛṇīṣveti bhajantam āttha yat
vācā nu tantyā yadi te jano ’sitaḥ
kathaṁ punaḥ karma karoti mohitaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

manye — considero; giram — palabras; te — Tuyas; jagatām — al mundo material; vimohinīm — desconcertantes; varam — bendición; vṛṇīṣva — simplemente acepta; iti — de este modo; bhajantam — a Tu devoto; āttha — Tú hablas; yat — porque; vācā — con las afirmaciones de los Vedas; nu — ciertamente; tantyā — con las cuerdas; yadi — si; te — Tus; janaḥ — la gente en general; asitaḥ — no atada; katham — cómo; punaḥ — una y otra vez; karma — actividades fruitivas; karoti — ejecuta; mohitaḥ — seducida.

manye — považuji; giram — slova; te — Tvoje; jagatām — hmotnému světu; vimohinīm — matoucí; varam — požehnání; vṛṇīṣva — přijmi; iti — takto; bhajantam — Svému oddanému; āttha — řekl jsi; yat — protože; vācā — výroky Ved; nu — jistě; tantyā — provazy; yadi — když; te — Tvoje; janaḥ — lidé; asitaḥ — nespoutaní; katham — jak; punaḥ — znovu a znovu; karma — plodonosné činnosti; karoti — vykonávají; mohitaḥ — okouzlení.

Traducción

Překlad

Mi querido Señor, lo que le has dicho a Tu devoto puro es verdaderamente desconcertante. En verdad, las atractivas ofertas que haces en los Vedas no son adecuadas para devotos puros. Atada por las dulces promesas de los Vedas, la gente en general se ocupa una y otra vez en actividades fruitivas, seducida por el resultado de sus acciones.

Můj drahý Pane, to, co jsi řekl Svému čistému oddanému, je velmi matoucí. Lákadla, která nabízíš ve Vedách, se jistě nehodí pro čisté oddané. Obyčejní lidé, spoutáni sladkými slovy Ved, vykonávají znovu a znovu plodonosné činnosti a jsou okouzleni výsledky svého jednání.

Significado

Význam

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura, un gran ācārya de la Gauḍīya-sampradāya, ha dicho que las personas muy apegadas a las actividades fruitivas de los Vedas, es decir, karma-kāṇḍa y jñāna-kāṇḍa, están sin duda condenadas. En los Vedas se tratan tres tipos de actividades, que reciben los nombres de karma-kāṇḍa (actividades fruitivas), jñāna-kāṇḍa (investigación filosófica) y upāsanā-kāṇḍa (adoración de semidioses para recibir beneficios materiales). Los que se ocupan en karma-kāṇḍa y jñāna-kāṇḍa están condenados, en el sentido de que quienquiera que esté atrapado en un cuerpo material está condenado, ya sea que tenga cuerpo de semidiós, de rey, de animal inferior o de cualquier otra cosa. Los sufrimientos que vienen de las tres miserias de la naturaleza material son los mismos para todos. El cultivo de conocimiento para entender nuestra posición espiritual también es, en cierto modo, una pérdida de tiempo. La obligación inmediata de la entidad viviente, como parte integral eterna del Señor Supremo, es ocuparse en servicio devocional. Por consiguiente, Pṛthu Mahārāja dice que el atractivo de las bendiciones materiales es otra trampa para enredarnos en el mundo material. Por esa razón, y con toda franqueza, dice al Señor que las bendiciones que Él nos ofrece en forma de comodidades materiales son, ciertamente, causa de confusión. Al devoto puro no le interesan lo más mínimo ni bhukti ni mukti.

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura, velký ācārya Gauḍīya-sampradāyi, řekl, že ti, kdo jsou přitahováni plodonosnými činnostmi popsanými ve Vedách (karma-kāṇḍa a jñāna-kāṇḍa), jsou najisto odsouzeni k záhubě. Vedy obsahují tři druhy činností — karma-kāṇḍa (plodonosné činnosti), jñāna-kāṇḍa (filozofické bádání) a upāsanā-kāṇḍa (uctívání různých polobohů kvůli hmotnému prospěchu). Lidé zaneprázdnění karma-kāṇḍou a jñāna-kāṇḍou jsou ztraceni v tom smyslu, že každý, kdo je v zajetí tohoto hmotného těla — ať už se jedná o tělo poloboha, krále, nižšího zvířete nebo jakékoliv jiné — je ztracen. Trojí utrpení hmotné přírody je pro každého stejné. Rozvoj poznání s cílem pochopit své duchovní postavení je také do určité míry ztrátou času. Jelikož je živá bytost věčnou nedílnou částí Nejvyššího Pána, její bezprostřední povinností je zaměstnat se oddanou službou. Pṛthu Mahārāja proto říká, že lákadla v podobě hmotných požehnání jsou další pastí, která má živou bytost uvěznit v tomto hmotném světě. Otevřeně tedy Pánovi říká, že požehnání hmotnými prostředky k požitku, která nabízí, jsou velice matoucí. Čistý oddaný se o bhukti či mukti vůbec nezajímá.

El Señor a veces ofrece bendiciones a los devotos neófitos que todavía no han entendido que los dones materiales no les van a hacer felices. Por eso en el Caitanya-caritāmṛta el Señor dice que es posible que un devoto sincero pero no demasiado inteligente le pida algún beneficio material; pero el Señor, que es omnisciente, no suele dar recompensas materiales a Su devoto, sino que, por el contrario, le quita las comodidades materiales de que pueda estar disfrutando, de manera que finalmente se entregue por completo. En otras palabras, para el devoto nunca son auspiciosas las bendiciones que pueda recibir en forma de beneficios materiales. Las afirmaciones de los Vedas que prometen recompensar los grandes sacrificios con la elevación a los planetas celestiales son desorientadoras. En el Bhagavad-gītā (2.42), el Señor dice: yām imāṁ puṣpitāṁ vācaṁ pravadanty avipaścitaḥ. Los hombres poco inteligentes (avipaścitaḥ), atraídos por el florido lenguaje de los Vedas, se ocupan en actividades fruitivas para obtener beneficios materiales. De esa forma continúan su ardua búsqueda vida tras vida, en distintas clases de cuerpos.

Pán někdy nabízí požehnání začínajícím oddaným, kteří ještě nepochopili, že hmotné věci jim nepřinesou štěstí. V Caitanya-caritāmṛtě proto Pán říká, že upřímný oddaný, který není příliš inteligentní, může Pána žádat o nějaký hmotný prospěch, ale jelikož je Pán vševědoucí, obvykle hmotné odměny nedává. Naopak — odebere veškeré hmotné prostředky, jichž si Jeho oddaný užívá, a ten se Mu tak nakonec zcela odevzdá. Jinými slovy, požehnání v podobě hmotného zisku nejsou pro oddaného nikdy příznivá. Výroky Ved, které výměnou za velké oběti nabízejí povýšení na nebeské planety, mohou člověka jen zmást. V Bhagavad-gītě (2.42) proto Pán říká: yām imāṁ puṣpitāṁ vācaṁ pravadanty avipaścitaḥ. Méně inteligentní lidé (avipaścitaḥ) přitahováni květnatým jazykem Ved vykonávají plodonosné činnosti, aby získali hmotný prospěch, a pokračují tak ve svém namáhavém hledání život za životem v různých tělesných podobách.