Skip to main content

Text 1

Sloka 1

Texto

Verš

vidura uvāca
bhave śīlavatāṁ śreṣṭhe
dakṣo duhitṛ-vatsalaḥ
vidveṣam akarot kasmād
anādṛtyātmajāṁ satīm
vidura uvāca
bhave śīlavatāṁ śreṣṭhe
dakṣo duhitṛ-vatsalaḥ
vidveṣam akarot kasmād
anādṛtyātmajāṁ satīm

Palabra por palabra

Synonyma

viduraḥ uvāca — Vidura dijo; bhave — hacia el Señor Śiva; śīlavatām — entre las personas apacibles; śreṣṭhe — el mejor; dakṣaḥ — Dakṣa; duhitṛ-vatsalaḥ — siendo afectuoso con su hija; vidveṣam — enemistad; akarot — mostró; kasmāt — ¿por qué?; anādṛtya — despreciando; ātmajām — a su propia hija; satīm — Satī.

viduraḥ uvāca — Vidura řekl; bhave — vůči Pánu Śivovi; śīlavatām — mezi vlídnými; śreṣṭhe — nejlepšímu; dakṣaḥ — Dakṣa; duhitṛ-vatsalaḥ — který miloval svou dceru; vidveṣam — nepřátelství; akarot — projevil; kasmāt — proč; anādṛtya — přehlížel; ātmajām — svoji vlastní dceru; satīm — Satī.

Traducción

Překlad

Vidura preguntó: ¿Por qué Dakṣa, que tan afectuoso era con su hija, estaba envidioso de Śiva, que es la persona más apacible? ¿Por qué despreció a su hija Satī?

Vidura se otázal: Proč choval Dakṣa takovou zášť vůči Pánu Śivovi, nejlepšímu mezi vlídnými? Proč přehlížel svoji dceru Satī, kterou dříve tolik miloval?

Significado

Význam

En el segundo capítulo del Cuarto Canto se explica la razón de las diferencias entre el Señor Śiva y Dakṣa, que se debieron a un gran sacrificio que Dakṣa organizó para pacificar todo el universo. Aquí se dice que Śiva es la personalidad más apacible de todas, porque no siente envidia de nadie, es ecuánime con todas las entidades vivientes, y en su personalidad pueden encontrarse todas las buenas cualidades. La palabra śiva significa «completamente auspicioso». Nadie puede sentir enemistad hacia el Señor Śiva, pues es tan pacífico y renunciado que ni siquiera necesita una casa en la que vivir; en lugar de ello, vive bajo un árbol, siempre desapegado de todas las cosas mundanas. La personalidad de Śiva es el símbolo máximo de la apacibilidad. Entonces, ¿por qué Dakṣa, que ofreció su querida hija a una personalidad tan apacible, sentía hacia él tanta enemistad como para que Satī, hija suya y esposa de Śiva, abandonase el cuerpo?

Druhá kapitola čtvrtého zpěvu vysvětluje důvod sporu mezi Pánem Śivou a Dakṣou, který vznikl, když Dakṣa uspořádal velkou oběť pro usmíření celého vesmíru. O Pánu Śivovi je zde řečeno, že je nejlepší z vlídných, protože nikomu nezávidí. Je nakloněn všem živým bytostem bez rozdílu a má i všechny ostatní dobré vlastnosti. Slovo śiva znamená “naprosto příznivý”. Nikdo nemůže být Śivovým nepřítelem, jelikož je tak mírný a odříkavý, že si ani nepostaví svůj vlastní dům. Žije pod stromem a je vždy odpoutaný od záležitostí tohoto světa. Zosobňuje dokonalý mír a vlídnost. Jak je možné, že Dakṣa, který této vznešené osobnosti věnoval svoji milovanou dceru, choval vůči mírumilovnému Śivovi tolik zášti, až se kvůli tomu Satī, dcera Dakṣi a manželka Pána Śivy, rozhodla opustit své tělo?