Skip to main content

Text 8

Sloka 8

Texto

Verš

ūhuḥ sarva-rasān nadyaḥ
kṣīra-dadhy-anna-go-rasān
taravo bhūri-varṣmāṇaḥ
prāsūyanta madhu-cyutaḥ
ūhuḥ sarva-rasān nadyaḥ
kṣīra-dadhy-anna-go-rasān
taravo bhūri-varṣmāṇaḥ
prāsūyanta madhu-cyutaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

ūhuḥ — producían; sarva-rasān — toda clase de sabores; nadyaḥ — los ríos; kṣīra — leche; dadhi — yogur; anna — distintos tipos de alimento; go-rasān — otros productos lácteos; taravaḥ — árboles; bhūri — grandes; varṣmāṇaḥ — con cuerpos; prāsūyanta — daban fruta; madhu-cyutaḥ — rezumaban miel.

ūhuḥ — nesly; sarva-rasān — chutě všeho druhu; nadyaḥ — řeky; kṣīra — mléko; dadhi — tvaroh; anna — různé druhy potravy; go-rasān — další mléčné výrobky; taravaḥ — stromy; bhūri — velké; varṣmāṇaḥ — měly kmeny; prāsūyanta — nesly plody; madhu-cyutaḥ — kapal z nich med.

Traducción

Překlad

Los ríos producían toda clase de sabores —dulces, picantes, amargos, etc.—, y árboles muy grandes daban frutas y miel en abundancia. Las vacas, habiendo comido suficiente hierba fresca, daban grandes cantidades de leche, yogur, mantequilla clarificada, y otros productos lácteos.

Plynoucí řeky oplývaly všemi chutěmi — sladkou, ostrou, kyselou a dalšími — a velké stromy dávaly hojnost ovoce a medu. Krávy spásaly dostatek zelené trávy a poskytovaly velké množství mléka, tvarohu, přečištěného másla a dalších těchto potřeb.

Significado

Význam

Los ríos, cuando no están contaminados y se les permite seguir su propio curso y que inunden la tierra de cuando en cuando, hacen que la tierra sea muy fértil y capaz de producir toda clase de verduras, árboles y plantas. La palabra rasa significa «sabor». En realidad, todos los rasas son sabores que están en la tierra; de las semillas brotan árboles de distintas clases, que satisfacen nuestros distintos gustos. La caña de azúcar, por ejemplo, nos da su jugo para satisfacer nuestro gusto por lo dulce, y las naranjas satisfacen con su zumo nuestro gusto por la mezcla de lo agrio y lo dulce. Lo mismo ocurre con la piña tropical y otras frutas. Al mismo tiempo, también existe la guindilla, que satisface nuestro gusto por lo picante. Aunque se cultiven en la misma tierra, distintos tipos de semillas producirán distintos sabores. Kṛṣṇa dice en el Bhagavad-gītā (7.10): bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām: «Yo soy la semilla original de toda existencia». Por lo tanto, todo está dispuesto de antemano. En el Īśopaniṣad se confirma: pūrṇam idam. La Suprema Personalidad de Dios ha dispuesto perfectamente la producción de todo lo necesario para la vida. La gente debe aprender a satisfacer al yajña-puruṣa, el Señor Viṣṇu. En verdad, la primera obligación de las entidades vivientes, como partes integrales del Señor, es satisfacer al Señor. Así pues, todo el sistema está dispuesto de tal forma que las entidades vivientes tienen que cumplir con el deber que les corresponde por constitución. Si no lo hacen así, todas las entidades vivientes tienen que sufrir. Esa es la ley de la naturaleza.

Když řeky nejsou znečištěné a mohou téci přirozeně, s tím, že někdy také zaplaví zemi, stane se země velice úrodnou a může dávat veškerou zeleninu, stromy a rostliny. Slovo rasa znamená “chuť”. Všechny rasy jsou ve skutečnosti chutě obsažené v zemi, a jakmile se do půdy zasejí semena, vyrůstají různé stromy, které uspokojí naše různé chutě. Například cukrová třtina dává šťávu pro uspokojení naší chuti na sladké a pomeranče dávají šťávu se sladkokyselou chutí. Existují také ananasy a další ovoce a zároveň roste i čili pro uspokojení naší chuti na ostré. Z jedné a téže půdy pocházejí prostřednictvím různých semen různé chutě. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (7.10): bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām—“Jsem původní semeno veškeré existence.” Vše je tedy zařízeno. Īśopaniṣad praví: pūrṇam idam. Nejvyšší Osobnost Božství obstarává všechny životní potřeby. Lidé by se tedy měli naučit, jak uspokojit yajña-puruṣu, Pána Viṣṇua. Živá bytost je Pánovou nedílnou částí, a uspokojení Pána je tedy jejím prvořadým úkolem. Celý svět je proto uspořádán tak, že živá bytost musí plnit povinnosti podle svého přirozeného postavení, a když tak nečiní, musí trpět. To je zákon přírody.

Las palabras taravo bhūri-varṣmāṇaḥ se refieren a árboles muy gigantescos y exuberantes. El objeto de esos árboles era producir miel y distintas clases de fruta. En otras palabras, también el bosque tenía un propósito: dar miel, frutas y flores. Por desgracia, en Kali-yuga no se realiza yajña, y en los bosques hay muchos árboles de gran tamaño, pero no dan fruta ni miel suficiente. Así pues, todo depende de la ejecución de yajñas. En esta era, la mejor manera de ejecutar yajña es difundir el movimiento de saṅkīrtana por todo el mundo.

Slova taravo bhūri-varṣmāṇaḥ označují velmi bujné vzrostlé stromy s velkými kmeny. Tyto stromy měly za úkol dávat med a různé druhy ovoce. Les má tedy také své poslání — dávat med, ovoce a květy. V Kali-yuze sice v lesích roste mnoho velkých stromů, ale jelikož se nevykonává yajña, nedávají bohužel dostatek ovoce a medu. Vše tedy závisí na yajñi. Nejlepším způsobem, jak vykonávat yajñu v tomto věku, je šířit saṅkīrtanové hnutí po celém světě.