Text 35
Sloka 35
Texto
Verš
tasya rājñaḥ prajātaye
puroḍāśaṁ niravapan
śipi-viṣṭāya viṣṇave
tasya rājñaḥ prajātaye
puroḍāśaṁ niravapan
śipi-viṣṭāya viṣṇave
Palabra por palabra
Synonyma
iti — de esta forma; vyavasitāḥ — habiendo decidido; viprāḥ — los brāhmaṇas; tasya — su; rājñaḥ — del rey; prajātaye — para que tuviese un hijo; puroḍāśam — los artículos necesarios para el sacrificio; niravapan — ofrecieron; śipi-viṣṭāya — al Señor, que está situado en el fuego de sacrificio; viṣṇave — al Señor Viṣṇu.
Traducción
Překlad
De esta forma, para que el rey Aṅga tuviese un hijo, decidieron ofrecer oblaciones al Señor Viṣṇu, que está en el corazón de todas las entidades vivientes.
Aby král Aṅga mohl mít syna, rozhodli se nabídnout obětiny Pánu Viṣṇuovi, který sídlí v srdcích všech živých bytostí.
Significado
Význam
Los rituales de sacrificio a veces establecen que se sacrifiquen animales en el recinto del yajña. No se hace con la intención de matarlos, sino para darles una vida renovada. Se trata de un experimento para observar si se están pronunciando debidamente los mantras védicos. A veces, en los laboratorios médicos se matan animales pequeños para investigar efectos terapéuticos. En esas clínicas médicas los animales no reviven, pero los animales que se sacrifican en el recinto del yajña obtienen una nueva vida en virtud de la potencia de los mantras védicos. En este verso aparece la palabra śipi-viṣṭāya. Śipi significa «las llamas del sacrificio». Cuando en un sacrificio de fuego se ofrecen oblaciones a las llamas, el Señor Viṣṇu está presente en forma de esas llamas. Por esa razón se conoce al Señor Viṣṇu con el nombre de Śipiviṣṭa.
K obětním obřadům patří, že se v aréně yajñi někdy obětují zvířata. Cílem takových obětí není zvířata zabít, ale dát jim nový život. Jedná se vlastně o pokus, kterým se ověřuje správné vyslovování védských manter. V lékařských laboratořích se někdy zabíjejí malá zvířata pro vyzkoušení léčebných účinků. Na rozdíl od zvířat obětovaných v aréně yajñi a přivedených zpět k životu silou védských manter však tato laboratorní zvířata nejsou znovu oživena. V tomto verši se objevuje slovo śipi-viṣṭāya. Śipi znamená “obětní plameny”. Když se plamenům obětního ohně nabízejí obětiny, Pán Viṣṇu je přítomný v podobě těchto plamenů. Proto se Pán Viṣṇu nazývá Śipiviṣṭa.