Skip to main content

Text 35

Sloka 35

Texto

Verš

iti vyavasitā viprās
tasya rājñaḥ prajātaye
puroḍāśaṁ niravapan
śipi-viṣṭāya viṣṇave
iti vyavasitā viprās
tasya rājñaḥ prajātaye
puroḍāśaṁ niravapan
śipi-viṣṭāya viṣṇave

Palabra por palabra

Synonyma

iti — de esta forma; vyavasitāḥ — habiendo decidido; viprāḥ — los brāhmaṇas; tasya — su; rājñaḥ — del rey; prajātaye — para que tuviese un hijo; puroḍāśam — los artículos necesarios para el sacrificio; niravapan — ofrecieron; śipi-viṣṭāya — al Señor, que está situado en el fuego de sacrificio; viṣṇave — al Señor Viṣṇu.

iti — tak; vyavasitāḥ — rozhodli; viprāḥ — brāhmaṇové; tasya — jeho; rājñaḥ — krále; prajātaye — aby získal syna; puroḍāśam — příslušenství oběti; niravapan — obětovali; śipi-viṣṭāya — Pánu, který je přítomný v obětním ohni; viṣṇave — Pánu Viṣṇuovi.

Traducción

Překlad

De esta forma, para que el rey Aṅga tuviese un hijo, decidieron ofrecer oblaciones al Señor Viṣṇu, que está en el corazón de todas las entidades vivientes.

Aby král Aṅga mohl mít syna, rozhodli se nabídnout obětiny Pánu Viṣṇuovi, který sídlí v srdcích všech živých bytostí.

Significado

Význam

Los rituales de sacrificio a veces establecen que se sacrifiquen animales en el recinto del yajña. No se hace con la intención de matarlos, sino para darles una vida renovada. Se trata de un experimento para observar si se están pronunciando debidamente los mantras védicos. A veces, en los laboratorios médicos se matan animales pequeños para investigar efectos terapéuticos. En esas clínicas médicas los animales no reviven, pero los animales que se sacrifican en el recinto del yajña obtienen una nueva vida en virtud de la potencia de los mantras védicos. En este verso aparece la palabra śipi-viṣṭāya. Śipi significa «las llamas del sacrificio». Cuando en un sacrificio de fuego se ofrecen oblaciones a las llamas, el Señor Viṣṇu está presente en forma de esas llamas. Por esa razón se conoce al Señor Viṣṇu con el nombre de Śipiviṣṭa.

K obětním obřadům patří, že se v aréně yajñi někdy obětují zvířata. Cílem takových obětí není zvířata zabít, ale dát jim nový život. Jedná se vlastně o pokus, kterým se ověřuje správné vyslovování védských manter. V lékařských laboratořích se někdy zabíjejí malá zvířata pro vyzkoušení léčebných účinků. Na rozdíl od zvířat obětovaných v aréně yajñi a přivedených zpět k životu silou védských manter však tato laboratorní zvířata nejsou znovu oživena. V tomto verši se objevuje slovo śipi-viṣṭāya. Śipi znamená “obětní plameny”. Když se plamenům obětního ohně nabízejí obětiny, Pán Viṣṇu je přítomný v podobě těchto plamenů. Proto se Pán Viṣṇu nazývá Śipiviṣṭa.