Skip to main content

Text 18

Sloka 18

Texto

Verš

bhaktiṁ harau bhagavati pravahann ajasram
ānanda-bāṣpa-kalayā muhur ardyamānaḥ
viklidyamāna-hṛdayaḥ pulakācitāṅgo
nātmānam asmarad asāv iti mukta-liṅgaḥ
bhaktiṁ harau bhagavati pravahann ajasram
ānanda-bāṣpa-kalayā muhur ardyamānaḥ
viklidyamāna-hṛdayaḥ pulakācitāṅgo
nātmānam asmarad asāv iti mukta-liṅgaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

bhaktim — servicio devocional; harau — a Hari; bhagavati — la Suprema Personalidad de Dios; pravahan — ocuparse constantemente en; ajasram — siempre; ānanda — de bienaventuranza; bāṣpa-kalayā — con un torrente de lágrimas; muhuḥ — una y ora vez; ardyamānaḥ — abrumado; viklidyamāna — fundirse; hṛdayaḥ — su corazón; pulaka — con los vellos erizados; ācita — cubierto; aṅgaḥ — su cuerpo; na — no; ātmānam — cuerpo; asmarat — recordaba; asau — él; iti — de este modo; mukta-liṅgaḥ — libre del cuerpo sutil.

bhaktim — v oddané službě; harau — Harimu; bhagavati — Nejvyššímu Pánu; pravahan — neustále zapojený; ajasram — vždy; ānanda — blažený; bāṣpa-kalayā — přívaly slz; muhuḥ — znovu a znovu; ardyamānaḥ — uchvácen; viklidyamāna — tálo; hṛdayaḥ — jeho srdce; pulaka — zježené chlupy; ācita — pokryté; aṅgaḥ — jeho tělo; na — ne; ātmānam — tělo; asmarat — vzpomínal; asau — on; iti — takto; mukta-liṅgaḥ — osvobozen od jemnohmotného těla.

Traducción

Překlad

Debido a la bienaventuranza trascendental, de sus ojos fluían lágrimas sin cesar, se le derretía el corazón, le temblaba todo el cuerpo, y los vellos del cuerpo se le erizaban. Con estas transformaciones, en el trance del servicio devocional, Dhruva Mahārāja olvidó por completo su existencia física y de inmediato se liberó del cautiverio material.

Ve stavu transcendentální blaženosti mu z očí neustále proudily potoky slz, srdce mu tálo, chvěl se a chlupy na celém těle měl zježené. V tranzu oddanosti přeměněný Dhruva Mahārāja zcela zapomněl na svou tělesnou existenci, a tak okamžitě dosáhl osvobození z hmotných pout.

Significado

Význam

La ocupación constante en el servicio devocional —escuchar, cantar, recordar, adorar a la Deidad, etc., en un total de nueve maneras establecidas— provoca la aparición de ciertos signos en el cuerpo del devoto. Las ocho transformaciones físicas que indican que el devoto, en su interior, ya está liberado se denominan aṣṭa-sāttvika-vikāra. Cuando un devoto se olvida por completo de su existencia corporal, debe entenderse que está liberado. Ya no está enjaulado en el cuerpo. Se da el ejemplo del coco completamente seco, cuya pulpa está separada por completo de la cáscara que la contiene y de la cubierta exterior. Si movemos ese coco seco, oiremos la pulpa, que ya no está pegada ni a la cáscara ni a la cubierta. De manera similar, la persona completamente absorta en servicio devocional está desconectada por completo de las dos cubiertas exteriores, los cuerpos denso y sutil. Dhruva Mahārāja alcanzó de hecho esa etapa de la vida mediante el desempeño constante de servicio devocional. Se le ha descrito ya como mahā-bhāgavata, pues esas señales solo pueden verse en un devoto puro del nivel más elevado, es decir, en un mahā-bhāgavata. El Señor Caitanya manifestó todas esas características, que también se manifestaron en Ṭhākura Haridāsa y muchos otros devotos puros. Esas características no deben imitarse, sino que se manifiestan cuando hay verdadero avance. Cuando eso ocurre, debemos concluir que el devoto está liberado de la materia. Por supuesto, las puertas de la liberación están abiertas desde el mismo comienzo del servicio devocional, como el coco que se comienza a secar desde el mismo momento en que se toma del árbol; que la pulpa y la cáscara se separen es simplemente cuestión de tiempo.

Ustavičným vykonáváním oddané služby devíti předepsanými způsoby, jako je naslouchání, opěvování, vzpomínání, uctívání Božstev atd., se oddaný dostává do stavu, kdy se na jeho těle objevují různé transcendentální příznaky. Celkem existuje osm tělesných změn, zvaných aṣṭa-sāttvika-vikāra, které naznačují, že oddaný je již v nitru osvobozený a zcela zapomněl na svoji tělesnou existenci. Uvádí se příklad kokosového ořechu — když vyschne, dužina kokosu se oddělí od skořápky a vnějšího povrchu, a jestliže s ním zatřeseme, můžeme slyšet, jak se dužina uvnitř volně pohybuje. Také ten, kdo je plně pohroužený do oddané služby, je oddělený od dvou hmotných obalů — jemnohmotného a hrubohmotného těla. Soustavným vykonáváním oddané služby Dhruva Mahārāja tohoto stavu dosáhl. Byl mahā-bhāgavata, prvotřídní čistý oddaný, neboť jen tito oddaní mohou projevit výše uvedené tělesné změny. Všechny je projevil Pán Caitanya Mahāprabhu, stejně jako Ṭhākura Haridāsa a mnoho dalších čistých oddaných. Tyto příznaky nelze napodobovat, ale když je oddaný skutečně pokročilý, projeví se samy. Tehdy je zřejmé, že oddaný je osvobozený od hmotné existence. Cesta osvobození je samozřejmě otevřená již od samého začátku oddané služby, stejně jako kokosový ořech utržený ze stromu začne okamžitě vysychat; trvá to pouze určitý čas, než se dužina a skořápka od sebe oddělí.

Una palabra importante en este verso es mukta-liṅgaḥ. Mukta significa «liberado», y liṅga significa «el cuerpo sutil». Cuando un hombre muere, abandona el cuerpo denso, pero el cuerpo sutil, hecho de mente, inteligencia y ego, le lleva a un nuevo cuerpo. Mientras existimos en nuestro cuerpo actual, ese mismo cuerpo sutil nos lleva de una etapa de la vida a otra (por ejemplo, de la niñez a la juventud) por medio de la evolución de la mente. Las características de la mente de un bebé son distintas de las de un niño, y estas son distintas de las de un joven, que, a su vez, son diferentes de las de un anciano. A la hora de la muerte, el cambio de cuerpo se produce por la acción del cuerpo sutil; mente, inteligencia y ego llevan al alma de un cuerpo denso a otro. Ese proceso se denomina transmigración del alma. Pero existe otra etapa, en que nos liberamos incluso del cuerpo sutil; en ese entonces, la entidad viviente tiene la capacidad y la preparación necesarias para elevarse hasta el mundo trascendental, el mundo espiritual.

Důležité je slovo mukta-liṅgaḥ. Mukta znamená “osvobozený” a liṅgaḥ znamená “jemnohmotné tělo”. Když člověk zemře, opustí hrubohmotné tělo, ale jemnohmotné tělo složené z mysli, inteligence a falešného ega ho nese do další tělesné schránky. Během existence v současném hrubém těle ho totéž jemnohmotné tělo přenáší z jednoho životního stádia do druhého (například z dětství do chlapectví) prostřednictvím mentálního vývoje. Mentální úroveň nemluvněte a chlapce se od sebe liší, a stejně tak se liší mentální úroveň chlapce, mladého muže a starce. Změna těla v okamžiku smrti tedy probíhá na jemnohmotné úrovni — mysl, inteligence a falešné ego přenášejí duši z jednoho hrubého těla do druhého. Tomu se říká převtělování duše. Existuje však ještě jiné stádium, kdy jsme osvobozeni i od jemnohmotného těla — tehdy je živá bytost kvalifikovaná a plně připravená, aby mohla být přemístěna do transcendentálního, duchovního světa.

De la descripción de los signos manifestados en el cuerpo de Śrī Dhruva Mahārāja se desprende que era perfectamente apto para ser elevado al mundo espiritual. La diferencia entre los cuerpos denso y sutil es algo que se puede percibir a diario; cuando soñamos, el cuerpo denso reposa en la cama, mientras el cuerpo sutil lleva al alma, la entidad viviente, a otra atmósfera. Pero, debido a que el cuerpo denso tiene que continuar viviendo, el cuerpo sutil regresa y se establece en el cuerpo denso actual. Por lo tanto, también hay que liberarse del cuerpo sutil. Esa libertad recibe el nombre de mukta-liṅga.

Z popisu tělesných příznaků Śrī Dhruvy Mahārāje je patrné, že byl zcela způsobilý k přemístění do duchovního světa. Rozdíl mezi jemnohmotným a hrubohmotným tělem můžeme pozorovat i v každodenním životě. Když sníme, naše hrubohmotné tělo leží na posteli a jemnohmotné tělo nás přenáší do zcela odlišného prostředí. Jelikož má však hrubohmotné tělo dále existovat, jemnohmotné tělo se do něho vrací zpět. Musíme se tedy osvobodit i od jemnohmotného těla — a toto osvobození se nazývá mukta-liṅga.