Skip to main content

Capítulo 10

KAPITOLA DESÁTÁ

Dhruva Mahārāja lucha con los yakṣas

Dhruva Mahārāja bojuje s Yakṣi

Text 1:
El gran sabio Maitreya dijo: Mi querido Vidura, poco después, Dhruva Mahārāja se casó con Bhrami, la hija de Prajāpati Śiśumāra, con la cual tuvo dos hijos, Kalpa y Vatsara.
Sloka 1:
Velký mudrc Maitreya řekl: Drahý Viduro, poté se Dhruva Mahārāja oženil s Bhrami, dcerou Prajāpatiho Śiśumāry, a narodili se jim dva synové, Kalpa a Vatsara.
Text 2:
El muy poderoso Dhruva Mahārāja tuvo otra esposa, de nombre Ilā, que era la hija del semidiós Vāyu. Con ella tuvo un hijo al que llamó Utkala, y una hija muy hermosa.
Sloka 2:
Udatný Dhruva Mahārāja měl ještě další manželku, která se jmenovala Ilā a byla dcerou poloboha Vāyua. S ní počal syna Utkalu a také překrásnou dceru.
Text 3:
Uttama, el hermano menor de Dhruva Mahārāja, que todavía era soltero, fue una vez de cacería a los Himālayas y un poderoso yakṣa lo mató. Su madre, Suruci, siguió su mismo camino [murió].
Sloka 3:
Uttama, mladší bratr Dhruvy Mahārāje, který byl stále ještě svobodný, se jednoho dne vypravil na lov a v Himalájích ho zabil mocný Yakṣa. Jeho matka Suruci se vydala cestou svého syna (také zemřela).
Text 4:
Cuando se enteró de que los yakṣas habían matado a su hermano Uttama en los Himālayas, Dhruva Mahārāja, dominado por la ira y la lamentación, montó en su cuadriga y partió a la conquista de Alakāpurī, la ciudad de los yakṣas.
Sloka 4:
Když se Dhruva Mahārāja doslechl, že jeho bratra Uttamu zabili v Himalájích Yakṣové, zaplavil ho nářek a hněv. Usedl na svůj vůz a rozjel se dobýt vítězství nad městem Yakṣů, zvaným Alakāpurī.
Text 5:
Dhruva Mahārāja partió en dirección norte de la cordillera de los Himālayas. En un valle vio una ciudad llena de personas fantasmales, seguidores del Señor Śiva.
Sloka 5:
Dhruva Mahārāja se vydal do severní části himalájského pohoří, kde v údolí spatřil město plné strašidelných bytostí, stoupenců Pána Śivy.
Text 6:
Maitreya continuó: Mi querido Vidura, tan pronto como llegó a Alakāpurī, Dhruva Mahārāja sopló en su caracola, cuyo sonido retumbó por todo el cielo y en todas direcciones. Las esposas de los yakṣas estaban aterradas; sus ojos reflejaban la gran ansiedad que sentían.
Sloka 6:
Maitreya pokračoval: Můj drahý Viduro, když Dhruva Mahārāja dospěl k Alakāpurī, zatroubil na svou lasturu. Zvuk se šířil celou oblohou a rozléhal se do všech stran. Manželky Yakṣů se velice vyděsily a jejich oči byly plné úzkosti.
Text 7:
¡Oh, heroico Vidura!, no pudiendo consentir la resonante vibración de la caracola de Dhruva Mahārāja, los muy poderosos héroes de los yakṣas salieron de la ciudad y atacaron a Dhruva con sus armas.
Sloka 7:
Ó udatný Viduro, mocní hrdinové Yakṣů nesnesli pronikavý zvuk jeho lastury. Vyřítili se z města a se zbraněmi v rukách na Dhruvu zaútočili.
Text 8:
Dhruva Mahārāja, que era un gran auriga, y sin duda también un gran arquero, de inmediato comenzó a matarlos disparando sus flechas de tres en tres.
Sloka 8:
Dhruva Mahārāja, slavný vozataj a velký lučištník, je začal zabíjet tak, že na ně střílel vždy tři šípy najednou.
Text 9:
Cuando los héroes de los yakṣas vieron que Dhruva Mahārāja amenazaba de aquella forma sus cabezas, no les costó entender que estaban en peligro, y llegaron a la conclusión de que su derrota era segura. Aun así, como héroes que eran, alabaron la acción de Dhruva.
Sloka 9:
Když stateční Yakṣové viděli, že mohou všichni do jednoho přijít o hlavu, uvědomili si své nebezpečné postavení a usoudili, že jejich porážka je nevyhnutelná. Přesto však jako hrdinové chválili Dhruvovy činy.
Text 10:
Como serpientes que no pueden soportar que nadie las pisotee, los yakṣas, no pudiendo soportar el maravilloso poderío de Dhruva Mahārāja, dispararon el doble de flechas que él —seis cada soldado—, manifestando con gran valentía su propia destreza.
Sloka 10:
Podobně jako hadi nesnesou, když na ně někdo šlápne, Yakṣové nemohli snést úžasnou chrabrost Dhruvy Mahārāje. Začali po něm střílet dvakrát tolik šípů — každý šest najednou — a dali tak velmi udatně najevo svou sílu.
Texts 11-12:
Había 130 000 soldados yakṣas, todos muy iracundos y deseosos de echar por tierra las maravillosas actividades de Dhruva Mahārāja. Con toda su fuerza, descargaron sobre Mahārāja Dhruva, su cuadriga y su auriga, una lluvia de diversos tipos de flechas emplumadas, parighas [porras de hierro], nistriṁśas [espadas], prāsaśūlas [tridentes], paraśvadhas [lanzas], śaktis [picas], ṛṣṭis [arpones], y armas bhuśuṇḍī.
Sloka 11-12:
Armádu Yakṣů tvořilo 130 000 mocných, rozzuřených bojovníků, toužících překazit úžasné činy Dhruvy Mahārāje. Plnou silou proto Mahārāje Dhruvu, jeho vůz i vozataje zasypávali různými druhy opeřených šípů, železnými tyčemi (parigha), meči (nistriṁśa), trojzubci (prāsaśūla), kopími (paraśvadha), píkami (śakti), oštěpy (ṛṣṭi) a zbraněmi bhuśuṇḍī.
Text 13:
Una lluvia incesante de armas cubrió por completo a Dhruva Mahārāja, como cuando una lluvia incesante cubre una montaña.
Sloka 13:
Nepřetržitý příval zbraní Dhruvu Mahārāje úplně zakryl, podobně jako vytrvalý déšť zaplaví celou horu.
Text 14:
Todos los siddhas de los sistemas planetarios superiores, que observaban la batalla desde el cielo, cuando vieron que las incesantes flechas enemigas cubrían a Dhruva Mahārāja, rugieron tumultuosamente: «¡El nieto de Manu, Dhruva, está perdido!». Gritaban diciendo que Dhruva Mahārāja era como el Sol, y que ahora se había puesto en el mar de los yakṣas.
Sloka 14:
Všichni Siddhové z vyšších planetárních systémů pozorovali bitvu z nebe, a když viděli, jak Dhruvu Mahārāje zaplavily nepřátelské šípy, křičeli: “Manuův vnuk Dhruva je ztracen!” Bědovali, že Dhruva Mahārāja, který se podobal slunci, nyní zapadl do oceánu Yakṣů.
Text 15:
Los yakṣas, viéndose temporalmente victoriosos, exclamaron que habían vencido a Dhruva Mahārāja, pero entonces reapareció de pronto la cuadriga de Dhruva, como el Sol, que de pronto aparece del espesor de la niebla.
Sloka 15:
Yakṣové byli nadšení dočasným vítězstvím a již začali vykřikovat, že Dhruvu Mahārāje porazili, když tu se Dhruvův vůz znovu objevil, jako když se slunce vynoří z mlhy.
Text 16:
El silbido de las flechas de Dhruva Mahārāja y el tañido de su arco fue causa de lamentación para los corazones de sus enemigos. Lanzando flechas sin cesar, reducía a añicos todas las armas enemigas, como una ráfaga de viento dispersa las nubes que llenan el cielo.
Sloka 16:
Dhruvovy šípy svištěly vzduchem za hrozivého drnčení tětivy jeho luku a způsobovaly nářek v srdcích nepřátel. Nepřetržitý proud šípů roztříštil všechny jejich zbraně na kusy, tak jako vítr rozhání mraky po nebi.
Text 17:
Con las afiladas flechas que salían de su arco, Dhruva Mahārāja acribilló los escudos y los cuerpos del enemigo, tal como los rayos del rey del cielo derriban los cuerpos de las montañas.
Sloka 17:
Ostré šípy z luku Dhruvy Mahārāje pronikaly štíty a těly nepřátel jako blesky, jimiž král nebes rozbíjí celé hory.
Texts 18-19:
El gran sabio Maitreya continuó: Mi querido Vidura, las cabezas de los yakṣas que caían despedazados por las flechas de Dhruva Mahārāja estaban muy bellamente ataviadas con turbantes y pendientes. Las piernas de sus cuerpos eran tan hermosas como palmeras doradas, sus brazos estaban adornados con brazaletes y pulseras de oro, y en sus cabezas llevaban yelmos de gran valor, con incrustaciones de oro. Todos esos ornamentos, esparcidos por el campo de batalla, eran muy atractivos, y podían confundir la mente de un héroe.
Sloka 18-19:
Velký mudrc Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, hlavy těch, které Dhruva Mahārāja rozsekal svými šípy, byly krásně ozdobené náušnicemi a turbany, jejich stehna se podobala zlatým palmám, na pažích měli zlaté náramky a pásky a na hlavách drahocenné pozlacené helmice. Všechny tyto ozdoby ležící na bojišti byly velice přitažlivé a zmátly by mysl mnohého hrdiny.
Text 20:
Los yakṣas que, de una u otra forma, se salvaron de la muerte, comenzaron a huir como elefantes derrotados por un león, con sus cuerpos mutilados por las flechas del gran guerrero Dhruva Mahārāja.
Sloka 20:
Zbylí Yakṣové, kteří nějakým způsobem přežili, měli údy rozsekané šípy velkého válečníka Dhruvy Mahārāje. Začali proto utíkat jako sloni poražení lvem.
Text 21:
Dhruva Mahārāja, el mejor de los seres humanos, observó que en aquel gran campo de batalla no quedaba en pie ni un solo soldado enemigo debidamente armado. Entonces deseó ver la ciudad de Alakāpurī, pero pensó: «¿Quién sabe qué estarán tramando los místicos yakṣas?».
Sloka 21:
Dhruva Mahārāja, nejlepší z lidských bytostí, viděl, že na velkém bojišti už nezůstal jediný bojeschopný nepřítel, a chtěl proto vstoupit do města Alakāpurī. Předtím si však pomyslel: “Nikdo neví, co mají mystičtí Yakṣové v plánu.”
Text 22:
Pero mientras Dhruva Mahārāja hablaba con su auriga, recelando del poder místico de sus enemigos, escucharon un sonido espantoso; era como si el océano entero estuviese allí, y vieron que del cielo, y en todas direcciones, una gran tormenta de polvo caía sobre ellos.
Sloka 22:
Když Dhruva Mahārāja, pochybující o svých mystických nepřátelích, hovořil se svým vozatajem, uslyšeli strašlivé dunění podobné vlnobití oceánu a vzápětí se na ně ze všech stran začala valit obrovská písečná bouře.
Text 23:
En un instante, todo el cielo se cubrió de espesas nubes, y sonaron truenos amenazadores. Los relámpagos eléctricos cegaban la vista, y comenzó a llover con violencia.
Sloka 23:
Nebe se během okamžiku zatáhlo těžkými mraky, bylo slyšet hrozivé hřmění, oblohu protínaly oslňující elektrické blesky a zemi začal bičovat silný déšť.
Text 24:
Mi querido Vidura, ¡oh, tú, el intachable!, era una lluvia de sangre, moco, pus, excremento, orina y médula, que caía con violencia ante Dhruva Mahārāja; del cielo caían también troncos humanos.
Sloka 24:
Můj drahý Viduro, jenž jsi bez chyb, tento déšť obsahoval krev, sliz, hnis, výkaly, moč, morek a také trupy různých těl. To vše padalo z oblohy před Dhruvu Mahārāje.
Text 25:
Después apareció en el cielo una gran montaña, y de todas las direcciones caía granizo, junto con lanzas, mazas, espadas, porras de hierro y piedras de gran tamaño.
Sloka 25:
Potom se na nebi objevila velká hora a ze všech stran začaly přilétat kroupy společně s oštěpy, kyji, meči, železnými tyčemi a obrovskými balvany.
Text 26:
Dhruva Mahārāja vio también muchas grandes serpientes de ojos iracundos, que vomitaban fuego y venían a devorarle, junto con grupos de elefantes enloquecidos, leones y tigres.
Sloka 26:
Dhruva Mahārāja také viděl mnoho velkých hadů se zlověstnýma očima, jak chrlí oheň a chtějí ho pozřít. Následovaly je hordy šílených slonů, lvů a tygrů.
Text 27:
Luego, como si fuese el momento de la disolución del mundo entero, un mar feroz, de espumosas olas y estruendosos rugidos, avanzó hacia él.
Sloka 27:
Poté se před ním objevilo rozbouřené moře se zpěněnými vlnami, vydávající ohlušující dunivé zvuky, jako kdyby nastal čas zničení celého světa.
Text 28:
Los demonios yakṣas tienen una naturaleza enormemente aborrecible, y con su demoníaco poder alucinatorio pueden crear muchos fenómenos extraños para aterrorizar a los poco inteligentes.
Sloka 28:
Démonští Yakṣové mají odpornou povahu a svou démonskou silou iluze dokáží vytvořit mnohé podivné jevy, aby zastrašili každého, kdo je méně inteligentní.
Text 29:
Cuando escucharon que los demonios, con sus truculentas alucinaciones místicas, estaban imponiéndose a Dhruva Mahārāja, los grandes sabios, inmediatamente, se reunieron para animar a Dhruva con consejos auspiciosos.
Sloka 29:
Když velcí mudrci slyšeli, že Dhruvu Mahārāje zaskočily mystické triky démonů, okamžitě se shromáždili, aby ho povzbudili.
Text 30:
Todos los sabios dijeron: Querido Dhruva, ¡oh, hijo de rey Uttānapāda!, que la Suprema Personalidad de Dios Śārṅgadhanvā, el que alivia los sufrimientos de Sus devotos, mate a todos los enemigos que te amenazan. El santo nombre del Señor es tan poderoso como el Señor mismo. Por eso, con solo cantar y escuchar el santo nombre del Señor, muchos hombres pueden protegerse por completo, y sin dificultad, de la muerte cruel. Así es salvado el devoto.
Sloka 30:
Mudrci pravili: Drahý Dhruvo, synu krále Uttānapādy, nechť Osobnost Božství, Nejvyšší Pán Śārṅgadhanvā, který zbavuje Své oddané neštěstí, zabije všechny nepřátele, jež tě ohrožují. Svaté jméno Pána má stejnou moc jako Pán Samotný, a pouhé jeho zpívání a poslouchání proto může lehce zachránit mnoho lidí před hroznou smrtí. Tímto způsobem jsou zachráněni oddaní.