Skip to main content

Text 11

Sloka 11

Texto

Verš

tvaṁ bhakti-yoga-paribhāvita-hṛt-saroja
āsse śrutekṣita-patho nanu nātha puṁsām
yad-yad-dhiyā ta urugāya vibhāvayanti
tat-tad-vapuḥ praṇayase sad-anugrahāya
tvaṁ bhakti-yoga-paribhāvita-hṛt-saroja
āsse śrutekṣita-patho nanu nātha puṁsām
yad-yad-dhiyā ta urugāya vibhāvayanti
tat-tad-vapuḥ praṇayase sad-anugrahāya

Palabra por palabra

Synonyma

tvam — a Ti; bhakti-yoga — con servicio devocional; paribhāvita — estando dedicado cien por ciento; hṛt — del corazón; saroje — en el loto; āsse — Tú resides; śruta-īkṣita — visto a través del oído; pathaḥ — el sendero; nanu — ahora; nātha — ¡oh, mi Señor!; puṁsām — de los devotos; yat-yat — cualquiera; dhiyā — por meditar; te — Tuya; urugāya — ¡oh, Tú, el de las múltiples glorias!; vibhāvayanti — ellos piensan específicamente en; tat-tat — la misma; vapuḥ — forma trascendental; praṇayase — Tú manifiestas; sat-anugrahāya — para conferir Tu misericordia sin causa.

tvam — Tobě; bhakti-yoga — v oddané službě; paribhāvita — kdo je na sto procent zaměstnán; hṛt — srdce; saroje — na lotosu; āsse — pobýváš; śruta-īkṣita — viděn skrze ucho; pathaḥ — cesta; nanu — nyní; nātha — ó můj Pane; puṁsām — oddaných; yat-yat — cokoliv; dhiyā — meditací; te — Tvoje; urugāya — ó slavný; vibhāvayanti — zvláště myslí na; tat-tat — tutéž; vapuḥ — transcendentální podobu; praṇayase — projevuješ; sat-anugrahāya — abys ukázal Svoji bezpříčinnou milost.

Traducción

Překlad

¡Oh, mi Señor! Tu devoto puede verte a través de los oídos mediante el proceso de oír genuinamente, y en esa forma su corazón se limpia, y Tú Te sitúas en él. Eres tan misericordioso con Tus devotos, que Te manifiestas en la forma eterna trascendental específica en la que ellos siempre piensan en Ti.

Ó můj Pane, Tvoji oddaní Tě vidí skrze uši prostřednictvím autorizovaného naslouchání. Jejich srdce se tak očišťují a Ty do nich usedáš. Jsi ke Svým oddaným tak milostivý, že se projevuješ v takové věčné transcendentální podobě, v jaké na Tebe stále myslí.

Significado

Význam

La afirmación que se hace aquí de que el Señor Se manifiesta ante el devoto en la forma en que al devoto le gusta adorarlo, indica que el Señor Se subordina al deseo del devoto; tanto es así, que Se manifiesta en la forma específica que exige el devoto. El Señor satisface esa exigencia del devoto, debido a que es dócil en términos del servicio amoroso trascendental del devoto. Esto también se confirma en el Bhagavad-gītā (4.11): ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. Sin embargo, hemos de notar que el Señor no es nunca el abastecedor de pedidos del devoto. Aquí, en este verso, se menciona particularmente: tvaṁ bhakti-yoga-paribhāvita. Esto se refiere a la eficiencia que se logra a través de la ejecución del servicio devocional maduro, o prema, amor por Dios. Este estado de prema se logra mediante el proceso gradual de desarrollo que comienza con fe y culmina en el amor. Por fe, uno se relaciona con devotos genuinos, y mediante esa relación puede dedicarse al servicio devocional genuino, lo cual incluye la debida iniciación y la ejecución de los deberes devocionales primarios que se prescriben en las Escrituras reveladas. Esto se indica claramente aquí mediante la palabra śrutekṣita. El sendero śrutekṣita consiste en oír a devotos genuinos que están versados en el conocimiento védico, libres de sentimentalismos mundanos. Mediante este proceso genuino de oír, el devoto neófito se limpia de toda la basura material, y de esa manera se apega a una de las muchas formas trascendentales del Señor que se describen en los Vedas.

V tomto verši je řečeno, že Pán se před oddaným projevuje v takové podobě, v jaké Ho chce oddaný uctívat, a to znamená, že se Pán podřizuje touze oddaného — až do té míry, že projevuje právě tu Svoji podobu, jakou chce oddaný vidět. Pán uspokojuje tento požadavek oddaného, protože se přizpůsobuje podle jeho transcendentální láskyplné služby. To rovněž potvrzuje Bhagavad-gītā (4.11): ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. Musíme ovšem vědět, že Pán nikdy neslouží příkazům oddaného. Zde se o tom zvláště hovoří: tvaṁ bhakti-yoga-paribhāvita. To ukazuje účinnost zralé oddané služby, která vede k dosažení premy, lásky k Bohu. Tato premā je dosažena postupným vývojem od víry k lásce. Na základě víry se člověk začíná sdružovat s pravými oddanými. Díky této společnosti se může později zapojit do pravé oddané služby, ke které patří řádné zasvěcení a vykonávání prvořadých povinností oddaného, jak jsou předepsány ve zjevených písmech. To je zde vyjádřeno slovem śrutekṣita. Cesta śrutekṣita znamená naslouchat pravým oddaným, kteří jsou důkladně seznámeni s védskou moudrostí a oproštěni od světského sentimentu. Tímto autorizovaným nasloucháním se začínající oddaný očišťuje od všech hmotných nesmyslů a vyvíjí připoutanost k jedné z mnoha transcendentálních podob Pána, které popisují Vedy.

Este apego del devoto a una forma específica del Señor se debe a una inclinación natural. Todas y cada una de las entidades vivientes están apegadas originalmente a un tipo particular de servicio trascendental, debido a que son eternamente servidores del Señor. Śrī Caitanya dice que la entidad viviente es eternamente un servidor de la Suprema Personalidad de Dios, Śrī Kṛṣṇa. Por consiguiente, cada entidad viviente tiene un tipo particular de relación de servicio con el Señor, eternamente. Ese apego particular se invoca mediante la práctica del servicio devocional regulativo del Señor, y así el devoto se apega a la forma eterna del Señor, tal como alguien que ya está apegado eternamente. Ese apego por una forma específica del Señor se denomina svarūpa-siddhi. El Señor Se sitúa en el corazón de loto del devoto en la forma eterna que el devoto puro desea, y de esa manera el Señor no Se aparta del devoto, como se confirma en el verso anterior. Sin embargo, el Señor no Se revela a un adorador casual o no auténtico, para que este Lo explote. Eso se confirma en el Bhagavad-gītā (7.25): nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya yoga-māyā-samāvṛtaḥ. Por el contrario, mediante yoga-māyā, el Señor permanece oculto para los no devotos o devotos casuales que están sirviendo su complacencia de los sentidos. El Señor nunca es visible a los seudo-devotos que adoran a los semidioses que están a cargo de los asuntos universales. Se concluye entonces que el Señor no puede volverse abastecedor de pedidos de un seudo-devoto, pero siempre está dispuesto a responder a los deseos de un devoto puro e incondicional que esté libre de todos los vestigios de la infección material.

Tato připoutanost oddaného k určité podobě Pána se zakládá na přirozené náklonnosti. Každá živá bytost byla původně připoutána k určitému druhu transcendentální služby, protože je věčným služebníkem Pána. Pán Caitanya říká, že živá bytost je věčným služebníkem Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy. Každá živá bytost proto věčně chová k Pánu určitý druh služebnického vztahu. Tato určitá připoutanost je znovu vyvolána vykonáváním usměrněné oddané služby Pánu, a oddaný tak začíná být poután k věčné podobě Pána, přesně jako ten, u koho je tomu tak věčně. Tato připoutanost k určité podobě Pána se nazývá svarūpa-siddhi. Pán sedí na lotosovém srdci oddaného v té věčné podobě, kterou si čistý oddaný přeje vidět, a tak není od oddaného nikdy odloučen, což bylo potvrzeno v jednom z předchozích veršů. Pán se ovšem neukazuje tomu, kdo Ho uctívá pouze příležitostně nebo neupřímně a kdo by zneužíval Jeho přízně. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (7.25): nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya yoga-māyā-samāvṛtaḥ. Před neoddanými nebo příležitostnými oddanými, kteří slouží svým smyslům, se Pán zakrývá Svou yoga-māyou. Pána nikdy nemohou vidět falešní oddaní, kteří uctívají polobohy spravující vesmír. Závěr je takový, že Pán nikdy neplní příkazy falešných oddaných, ale je vždy připraven odpovědět na touhu čistého oddaného, který si neklade žádné podmínky, neboť se zbavil posledních stop hmotné nákazy.