Skip to main content

Text 20

Sloka 20

Texto

Verš

durāpā hy alpa-tapasaḥ
sevā vaikuṇṭha-vartmasu
yatropagīyate nityaṁ
deva-devo janārdanaḥ
durāpā hy alpa-tapasaḥ
sevā vaikuṇṭha-vartmasu
yatropagīyate nityaṁ
deva-devo janārdanaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

durāpā — que se obtiene muy rara vez; hi — ciertamente; alpa-tapasaḥ — de aquel cuya austeridad es escasa; sevā — servicio; vaikuṇṭha — el trascendental reino de Dios; vartmasu — en el sendero de; yatra — en el cual; upagīyate — es glorificado; nityam — siempre; deva — de los semidioses; devaḥ — el Señor; jana-ardanaḥ — el controlador de las entidades vivientes.

durāpā — vzácně dosažitelná; hi — jistě; alpa-tapasaḥ — toho, jehož odříkání je mizivé; sevā — služba; vaikuṇṭha — transcendentální království Boha; vartmasu — na cestě do; yatra — kde; upagīyate — je oslavován; nityam — vždy; deva — polobohů; devaḥ — Pán; jana-ardanaḥ — vládce živých bytostí.

Traducción

Překlad

Las personas cuya austeridad es escasa difícilmente pueden obtener el servicio de los devotos puros que están progresando en el sendero que va de regreso al reino de Dios, los Vaikuṇṭhas. Los devotos puros están ocupados cien por ciento en glorificar al Señor Supremo, que es el Señor de los semidioses y el controlador de todas las entidades vivientes.

Lidé, kteří si nedokáží odříkat, stěží dosáhnou služby čistým oddaným, postupujícím na cestě zpátky do království Boha, na Vaikuṇṭhy. Čistí oddaní člověka plně zaměstnají oslavováním Nejvyššího Pána, který je Pánem polobohů a vládcem všech živých bytostí.

Significado

Význam

El sendero de la liberación, como lo recomiendan todas las autoridades, consiste en servir a los mahātmās trascendentalistas. De acuerdo con el Bhagavad-gītā, los mahātmās son los devotos puros que están en el sendero que va a Vaikuṇṭha, el reino de Dios, y que siempre cantan y oyen las glorias del Señor, en vez de hablar de una filosofía árida e improductiva. Este sistema de asociación se ha estado recomendando desde tiempos inmemoriales, pero en esta era de riña e hipocresía lo ha recomendado especialmente Śrī Caitanya Mahāprabhu. Incluso si uno no posee en su haber ninguna austeridad favorable, si, aun así, se refugia en los mahātmās, que están ocupados en cantar y oír las glorias del Señor, con toda seguridad progresará en el sendero que va de regreso al hogar, de vuelta a Dios.

Cesta osvobození, doporučovaná všemi autoritami, znamená sloužit transcendentalistům, mahātmům. Podle Bhagavad-gīty jsou mahātmové čistí oddaní, kteří jsou na cestě na Vaikuṇṭhu, do království Boha. Raději neustále vyprávějí a naslouchají o slávě Pána, než aby hovořili o suché filozofii, která člověku nic nepřináší. Tento způsob sdružování se je doporučován od nepaměti, ale Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu jej zvláště doporučil pro současný věk hádek a pokrytectví. I když člověk neprokazuje žádné příznivé odříkání, pokud se přesto uchýlí k mahātmům, kteří se věnují vyprávění a naslouchání o slávě Pána, zaručeně udělá pokrok na cestě zpátky domů, zpátky k Bohu.