Skip to main content

Text 14

Sloka 14

Texto

Verš

tāñ chocya-śocyān avido ’nuśoce
hareḥ kathāyāṁ vimukhān aghena
kṣiṇoti devo ’nimiṣas tu yeṣām
āyur vṛthā-vāda-gati-smṛtīnām
tāñ chocya-śocyān avido ’nuśoce
hareḥ kathāyāṁ vimukhān aghena
kṣiṇoti devo ’nimiṣas tu yeṣām
āyur vṛthā-vāda-gati-smṛtīnām

Palabra por palabra

Synonyma

tān — todos esos; śocya — dignos de lástima; śocyān — de los dignos de lástima; avidaḥ — ignorantes; anuśoce — me dan lástima; hareḥ — del Señor; kathāyām — a los relatos acerca de; vimukhān — contrarios; aghena — por las actividades pecaminosas; kṣiṇoti — malográndose; devaḥ — el Señor; animiṣaḥ — tiempo eterno; tu — pero; yeṣām — de quienes; āyuḥ — duración de la vida; vṛthā — inútilmente; vāda — especulaciones filosóficas; gati — meta final; smṛtīnām — de aquellos que observan diferentes rituales.

tān — všichni ti; śocya — politováníhodní; śocyān — pro politováníhodné; avidaḥ — nevědomí; anuśoce — lituji; hareḥ — Pána; kathāyām — k vyprávěním, které se týkají; vimukhān — neochotný; aghena — kvůli hříšným činnostem; kṣiṇoti — mizící; devaḥ — Pán; animiṣaḥ — věčný čas; tu — ale; yeṣām — jejichž; āyuḥ — délka života; vṛthā — zbytečně; vāda — filozofické spekulace; gati — konečný cíl; smṛtīnām — těch, kteří provádějí různé rituály.

Traducción

Překlad

¡Oh, sabio! Las personas que por sus actividades pecaminosas sienten aversión por los temas relacionados con la Realidad Trascendental, y que ignoran, así pues, el propósito del Mahābhārata [el Bhagavad-gītā], dan lástima a los que dan lástima. Yo también les tengo lástima, porque veo cómo el tiempo eterno malogra la duración de sus vidas, mientras ellas se dedican a presentaciones de especulación filosófica, a teóricas metas finales de la vida, y a rituales de diferentes modalidades.

Ó mudrci, lidé, kteří svými hříšnými činnostmi vyvinuli nechuť k vyprávění o Transcendenci, následkem čehož neznají smysl Mahābhāraty (kterým je Bhagavad-gītā), jsou litováni těmi, kteří sami zasluhují politování. Já je také lituji, protože vidím, jak jim věčný čas ukrajuje z délky života, zatímco se věnují filozofickým spekulacím, vymýšlení teorií o konečném cíli života a různým rituálům.

Significado

Význam

Existen tres clases de relaciones entre los seres humanos y la Suprema Personalidad de Dios, conforme a las modalidades de la naturaleza material. Aquellos que están influenciados por las modalidades de la ignorancia y la pasión sienten aversión hacia la existencia de Dios, o, si no, aceptan formalmente la existencia de Dios con una función de abastecedor de pedidos. Por encima de todos ellos se encuentran aquellos que están influenciados por la modalidad de la bondad. Esta segunda clase de hombres cree que el Brahman Supremo es impersonal. Aceptan el culto del bhakti, en el que oír kṛṣṇa-kathā es el primer paso, como un medio, y no como el fin. Por encima de ellos se encuentran los devotos puros. Estos están situados en la etapa trascendental que se encuentra por encima de la modalidad de la bondad material. Esta clase de personas está decididamente convencida de que el nombre, la forma, la fama, las cualidades, etc., de la Personalidad de Dios no son diferentes entre sí en el plano absoluto. Para ellos, oír los relatos acerca de Kṛṣṇa es igual que reunirse con Él cara a cara. Según esta clase de hombres, que están situados en la etapa del servicio devocional puro del Señor, la meta más elevada de la vida humana es puruṣārtha, el servicio devocional al Señor, la verdadera misión de la vida. Los impersonalistas, por dedicarse a la especulación mental y no tener fe en la Personalidad de Dios, no tienen por qué oír los relatos acerca de Kṛṣṇa. Los devotos puros del Señor de primera categoría sienten lástima por esa clase de personas. Los impersonalistas, que son dignos de lástima, sienten lástima por aquellos que están influenciados por las modalidades de la ignorancia y la pasión, pero los devotos puros del Señor sienten lástima por ambos grupos, debido a que todos ellos desperdician su muy valioso tiempo en la forma humana de vida con falsas búsquedas, disfrute de los sentidos, y presentaciones de diferentes teorías y metas de la vida, todas ellas producto de la especulación mental.

Podle kvalit hmotné přírody existují tři druhy vztahů mezi lidmi a Nejvyšší Osobností Božství. Ti, kteří jsou v kvalitách nevědomosti a vášně, neuznávají existenci Boha nebo Ho přijímají formálně jako toho, kdo jim pomáhá a slouží. Nad nimi jsou lidé v kvalitě dobra. Tato druhá skupina lidí věří, že Nejvyšší Brahman je neosobní. Rozvoj bhakti, v němž hraje prvořadou roli naslouchání kṛṣṇa-kathā, pokládají za prostředek, a nikoliv cíl. A nad nimi jsou čistí oddaní na transcendentální úrovni, nad kvalitou hmotného dobra. Čistí oddaní jsou pevně přesvědčeni o tom, že jméno, podoba, sláva, vlastnosti atd. Osobnosti Božství se od sebe navzájem neliší, neboť jsou absolutní. Naslouchat o Kṛṣṇovi pro ně znamená totéž jako se s Ním setkat tváří v tvář. Puruṣārtha, oddaná služba Pánu, je pro ně nejvyšším cílem lidského života a skutečným životním posláním. Impersonalisté, kteří se věnují mentálním spekulacím a nevěří v Osobnost Božství, nemají zájem naslouchat o Kṛṣṇovi. Tito lidé jsou pro prvotřídní čisté oddané Pána hodní politování. Politováníhodní impersonalisté litují ty, kteří jsou ovlivněni kvalitami nevědomosti a vášně, ale čistí oddaní Pána litují všechny, neboť obyčejní lidé i impersonalisté ztrácejí drahocenný čas v lidské podobě marnou honbou za smyslovým požitkem či mentální spekulací a vymýšlením různých teorií o cíli života.