Skip to main content

Text 33

Sloka 33

Texto

Verš

yathendriyaiḥ pṛthag-dvārair
artho bahu-guṇāśrayaḥ
eko nāneyate tadvad
bhagavān śāstra-vartmabhiḥ
yathendriyaiḥ pṛthag-dvārair
artho bahu-guṇāśrayaḥ
eko nāneyate tadvad
bhagavān śāstra-vartmabhiḥ

Palabra por palabra

Synonyma

yathā — como; indriyaiḥ — por los sentidos; pṛthak-dvāraiḥ — de maneras distintas; arthaḥ — un objeto; bahu-guṇa — muchas cualidades; āśrayaḥ — dotado de; ekaḥ — uno; nānā — de maneras distintas; īyate — se percibe; tadvat — de la misma manera; bhagavān — la Suprema Personalidad de Dios; śāstra-vartmabhiḥ — según distintos mandamientos de las Escrituras.

yathā — jako; indriyaiḥ — smysly; pṛthak-dvāraiḥ — různými způsoby; arthaḥ — předmět; bahu-guṇa — mnoho vlastností; āśrayaḥ — který má; ekaḥ — jeden; nānā — různě; īyate — je vnímán; tadvat — podobně; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; śāstra-vartmabhiḥ — podle různých pokynů písem.

Traducción

Překlad

Los distintos sentidos reciben distintas impresiones de un mismo objeto, al tener este distintas cualidades. Del mismo modo, la Suprema Personalidad de Dios es uno, pero a la luz de distintos mandamientos de las Escrituras, parece distinto.

Jeden předmět vnímají různé smysly různě, protože má různé vlastnosti. Stejně tak Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je jeden, ale jeví se různě podle různých pokynů písem.

Significado

Význam

Parecería que siguiendo el sendero del jñāna-yoga, la especulación filosófica empírica, se llega al Brahman impersonal, mientras que con la ejecución de servicio devocional consciente de Kṛṣṇa, enriquecemos nuestra fe y devoción por la Suprema Personalidad de Dios. Pero aquí se afirma que tanto el bhakti-yoga como el jñāna-yoga apuntan al mismo destino, la Personalidad de Dios. En el proceso de jñāna-yoga, la misma Personalidad de Dios parece impersonal. Igual que un mismo objeto parece distinto cuando se percibe con distintos sentidos, a la luz de la especulación mental el mismo Señor Supremo parece impersonal. A lo lejos, las montañas parecen nubes, y alguien que no sepa podría especular que las montañas son nubes. En realidad, no son nubes: son grandes montañas. Debemos aprender de las autoridades que lo que parecía una nube, en realidad no era una nube, sino una montaña. Esto tenemos que aprenderlo de las autoridades. Si avanzamos un poco más, en vez de nubes veremos la montaña y algo verde. Y cuando estemos bien cerca de la montaña, veremos muchas cosas distintas. La percepción de la leche es otro ejemplo. Para la vista, es blanca; si la probamos, nos parece que sabe bien. Cuando la tocamos, nos parece muy fría; al olerla, el aroma nos gusta; y, cuando escuchamos, entendemos que su nombre es «leche». Percibiéndola con distintos sentidos, decimos que la leche es algo blanco, algo muy delicioso, algo muy aromático, etc. En realidad, es leche. De la misma manera, los que tratan de encontrar al Dios Supremo por medio de la especulación mental, pueden acercarse a la refulgencia de Su cuerpo, el Brahman impersonal, y los que tratan de encontrar al Dios Supremo con la práctica del yoga, pueden descubrirle como la Superalma localizada, pero los que tratan de acercarse directamente a la Verdad Suprema mediante la práctica del bhakti-yoga, pueden ver a la Persona Suprema con sus propios ojos.

Je zřejmé, že cestou jñāna-yogy, empirické filozofické spekulace, člověk dosáhne neosobního Brahmanu, zatímco vykonáváním oddané služby ve vědomí Kṛṣṇy prohloubí svoji víru v Pána a oddanost Jemu. Zde je však řečeno, že bhakti-yoga i jñāna-yoga jsou určeny k dosažení stejného cíle — Osobnosti Božství. V procesu jñāna-yogy se tatáž Osobnost Božství zdá být neosobní. Jako se tentýž předmět jeví různě, když ho vnímáme různými smysly, tak i tentýž Nejvyšší Pán vypadá v mentálních spekulacích jako neosobní. Hora vypadá z dálky jako mrak a ten, kdo o ní nic neví, může spekulovat, že je to mrak. Ve skutečnosti to není mrak; je to velká hora. Člověk se musí poučit od autority, že to, co vypadá jako mrak, není ve skutečnosti mrak, ale hora. Jakmile přijde o něco blíž, uvidí místo mraku horu a něco zeleného. A když dojde až k úpatí hory, uvidí mnoho různých podrobností. Jiný příklad představuje vnímání mléka. Na pohled vidíme, že je bílé. Když ho chutnáme, zjistíme, že je velice chutné. Když se ho dotkneme, cítíme, že je chladné; když k němu čichneme, cítíme velice příjemnou vůni, a když nasloucháme, pochopíme, že se jedná o “mléko”. Na základě vnímání různými smysly říkáme o mléku, že je to něco bílého, něco velmi chutného, něco velice voňavého atd. Ve skutečnosti je to mléko. Stejně tak ti, kdo se snaží nalézt Nejvyššího Boha mentální spekulací, mohou dospět k Jeho tělesné záři, neosobnímu Brahmanu, a ti, kdo se Ho snaží nalézt vykonáváním yogy, Ho mohou objevit jako lokalizovanou Nadduši. Ale ti, kdo se snaží přistoupit k Nejvyšší Pravdě přímo prostřednictvím bhakti-yogy, mohou vidět Boha tváří v tvář jako Nejvyšší Osobu.

En última instancia, la Persona Suprema es el destino de los diferentes procesos. La persona afortunada que se purifica por completo de la contaminación material siguiendo los principios de las Escrituras, se entrega al Señor Supremo, considerando que Él lo es todo. El verdadero gusto de la leche puede saborearse por medio de la lengua, no con los ojos, la nariz o los oídos. De la misma manera, para tener una percepción perfecta de la Verdad Absoluta con todo su gustoso placer, solo hay un sendero, el servicio devocional. Esto se confirma también en el Bhagavad-gītā: bhaktyā mām abhijānāti: Quien desee entender perfectamente a la Verdad Absoluta, deberá emprender el servicio devocional. Por supuesto, nadie puede entender a la Verdad Absoluta con toda perfección. Eso no es para las infinitesimales entidades vivientes. Pero la única manera de que la entidad viviente alcance su nivel de comprensión más elevado es el desempeño de servicio devocional; no hay otra manera.

Nejvyšší Osoba je z konečného hlediska cílem všech postupů. Šťastná osoba, která se následováním pokynů písem zcela zbaví všeho hmotného znečištění, se odevzdá Nejvyššímu Pánu, který je pro ni vším. Stejně jako skutečnou chuť mléka můžeme poznat jedině jazykem, a nikoliv očima, nosem či ušima, Absolutní Pravdu s veškerou Její blažeností můžeme dokonale poznat jen jednou cestou, oddanou službou. To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě. Bhaktyā mām abhijānāti — chce-li někdo dokonale pochopit Absolutní Pravdu, musí se začít věnovat oddané službě. Nikdo samozřejmě nemůže poznat Absolutní Pravdu zcela dokonale. To je pro nekonečně malé živé bytosti nemožné. Nejvyššího porozumění však živá bytost dosáhne vykonáváním oddané služby; žádným jiným způsobem to není možné.

Son varios los senderos que presentan las Escrituras para llegar a la refulgencia impersonal de la Suprema Personalidad de Dios. El placer trascendental que obtiene quien comprende el Brahman impersonal o se funde en él es amplísimo, porque el Brahman es ananta. Tad brahma niṣkalaṁ anantam: El brahmānanda es ilimitado. Pero ese placer ilimitado también se puede superar. Esa es la naturaleza de la Realidad Trascendental. Lo ilimitado también es superable, y ese plano superior es Kṛṣṇa. Cuando nos relacionamos directamente con Kṛṣṇa, la melosidad y los sentimientos que se saborean debido a la correspondencia del servicio devocional no se pueden comparar con nada, ni siquiera con el placer que se deriva del Brahman trascendental. Por esa razón, Prabodhānanda Sarasvatī dice que no cabe duda de que kaivalya, el placer del Brahman, es muy grande, y que muchos filósofos lo aprecian, pero al devoto, que ha aprendido a obtener placer del intercambio de servicio devocional con el Señor, ese Brahman ilimitado le parece infernal. Por lo tanto, debemos trascender incluso el placer del Brahman, para poder elevarnos a la posición de relacionarnos con Kṛṣṇa personalmente. Igual que la mente es el centro de las actividades de los sentidos, Kṛṣṇa es el amo de los sentidos, y recibe el nombre de Hṛṣīkeśa. El proceso consiste en fijar la mente en Hṛṣīkeśa, Kṛṣṇa, como hizo Mahārāja Ambarīṣa (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ). El bhakti es el principio básico de todos los procesos. Sin bhakti, ni el jñāna-yoga ni el aṣṭāṅga-yoga pueden prosperar, y si los principios de la autorrealización no nos acercan a Kṛṣṇa, no tienen ninguna finalidad.

Člověk může dosáhnout neosobní záře Nejvyšší Osobnosti Božství různými cestami danými v písmech. Transcendentální blaženost ze splynutí s neosobním Brahmanem či z jeho pochopení je nesmírně veliká, neboť Brahman je ananta. Tad brahma niṣkalaṁ anantam — brahmānanda je neomezená. I tuto neomeznou blaženost však lze překonat. Taková je povaha Transcendence. I neomezené může být překonáno, a touto vyšší úrovní je Kṛṣṇa. Když živá bytost jedná přímo s Kṛṣṇou, nálady vychutnávané ve výměnách oddané služby jsou nesrovnatelné — nevyrovná se jim ani blaženost pocházející z transcendentálního Brahmanu. Prabodhānanda Sarasvatī proto říká, že kaivalya, blaženost Brahmanu, je nepochybně nesmírně veliká a mnoho filozofů ji vysoce oceňuje, ale pro oddaného, který ví, jak se radovat z výměn oddané služby s Pánem, je tento neomezený Brahman peklem. Každý by se proto měl snažit transcendovat i blaženost Brahmanu, aby dosáhl toho, že se bude stýkat s Kṛṣṇou tváří v tvář. Mysl je středem všech činností smyslů a Kṛṣṇa je známý jako Pán smyslů, Hṛṣīkeśa. Doporučeným postupem je upřít mysl na Hṛṣīkeśu, Kṛṣṇu, jak to dělal Mahārāja Ambarīṣa (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ). Bhakti je základním principem všech postupů. Bez bhakti nemůže být ani jñāna-yoga, ani aṣṭāṅga-yoga úspěšná, a dokud člověk nedospěje ke Kṛṣṇovi, jeho snaha o seberealizaci nevede k žádnému konečnému cíli.