Skip to main content

Texts 45-46

Sloka 45-46

Texto

Verš

dravyopalabdhi-sthānasya
dravyekṣāyogyatā yadā
tat pañcatvam ahaṁ-mānād
utpattir dravya-darśanam
dravyopalabdhi-sthānasya
dravyekṣāyogyatā yadā
tat pañcatvam ahaṁ-mānād
utpattir dravya-darśanam
yathākṣṇor dravyāvayava-
darśanāyogyatā yadā
tadaiva cakṣuṣo draṣṭur
draṣṭṛtvāyogyatānayoḥ
yathākṣṇor dravyāvayava-
darśanāyogyatā yadā
tadaiva cakṣuṣo draṣṭur
draṣṭṛtvāyogyatānayoḥ

Palabra por palabra

Synonyma

dravya — de objetos; upalabdhi — de percepción; sthānasya — del lugar; dravya — de objetos; īkṣā — de percepción; ayogyatā — incapacidad; yadā — cuando; tat — eso; pañcatvam — muerte; aham-mānāt — del erróneo concepto de «yo»; utpattiḥ — nacimiento; dravya — el cuerpo físico; darśanam — contemplando; yathā — tal como; akṣṇoḥ — de los ojos; dravya — de objetos; avayava — partes; darśana — de ver; ayogyatā — incapacidad; yadā — cuando; tadā — entonces; eva — en verdad; cakṣuṣaḥ — del sentido de la vista; draṣṭuḥ — del observador; draṣṭṛtva — de la facultad de ver; ayogyatā — incapacidad; anayoḥ — de ambos.

dravya — předmětů; upalabdhi — vnímání; sthānasya — místa; dravya — předmětů; īkṣā — vnímání; ayogyatā — neschopnost; yadā — když; tat — to; pañcatvam — smrt; aham-mānāt — z mylného pojetí své totožnosti; utpattiḥ — zrození; dravya — hmotné tělo; darśanam — když vidí; yathā — jako; akṣṇoḥ — očí; dravya — předmětů; avayava — části; darśana — vidět; ayogyatā — neschopnost; yadā — když; tadā — tehdy; eva — vskutku; cakṣuṣaḥ — zraku; draṣṭuḥ — pozorovatele; draṣṭṛtva — schopnosti vidět; ayogyatā — neschopnost; anayoḥ — jich obou.

Traducción

Překlad

Cuando, por una afección morbosa del nervio óptico, los ojos pierden la facultad de ver el color o la forma, el sentido de la vista queda insensible, y la entidad viviente, que es el observador tanto de los ojos como de la vista, pierde la facultad de ver. De la misma manera, la muerte consiste en que el cuerpo físico, en el cual tiene lugar la percepción de los objetos, queda incapacitado para percibir. El nacimiento consiste en comenzar a ver el cuerpo físico como si fuera nuestro propio ser.

Když kvůli chorobnému zanícení očního nervu ztratí oči schopnost vidět barvu či tvar, zrak je umrtven a živá bytost, která je pozorovatelem očí i zraku, ztrácí schopnost vidění. Podobně když hmotné tělo, v němž dochází k vnímání předmětů, ztratí schopnost vnímat, nazývá se to smrt. Chvíle, kdy živá bytost začne pohlížet na hmotné tělo jako na sebe samotnou, se nazývá zrození.

Significado

Význam

Cuando alguien dice: «Yo veo», quiere decir que ve con sus ojos o con sus lentes; ve con el instrumento de la vista. Si el instrumento de la vista se rompe, enferma o no puede funcionar, el observador también deja de actuar como tal. De la misma manera, el alma viviente ahora está actuando en el cuerpo material, y el cuerpo material tiene un final, que se produce cuando no puede funcionar; en ese momento, también el alma viviente deja de ejecutar sus actividades reactivas. La muerte consiste en que el instrumento de la actividad se rompe y no puede funcionar. Y el nacimiento consiste en obtener un nuevo instrumento para la actividad. Ese proceso de nacimientos y muertes está ocurriendo a cada instante, pues el cuerpo cambia constantemente. El cambio final es la muerte, y la aceptación de un nuevo cuerpo, el nacimiento. Esta es la respuesta a la pregunta del nacimiento y la muerte. En realidad, la entidad viviente ni nace ni muere, sino que es eterna. Como se confirma en el Bhagavad-gītā: na hanyate hanyamāne śarīre: La entidad viviente nunca muere, ni siquiera después de la muerte o aniquilación del cuerpo material.

Když někdo řekne: “Já vidím,” znamená to, že vidí svým zrakovým nástrojem, očima nebo brýlemi. Je-li tento nástroj rozbitý, nemocný nebo neschopný činnosti, živá bytost jakožto pozorovatel také přestává jednat. Stejně tak — v tomto hmotném těle v současnosti jedná živá duše, a když tělo ztratí své schopnosti a přestane jednat, duše také přestane vykonávat své reakční činnosti. Rozbije-li se její činný nástroj a přestane fungovat, nazývá se to smrt. Když duše dostane opět nový činný nástroj, nazývá se to zrození. Toto rození a umírání probíhá každým okamžikem, neboť tělo se neustále mění. Poslední změna se nazývá smrt a přijetí nového těla se nazývá zrození. To je odpověď na otázku zrození a smrti. Živá bytost se však nerodí ani neumírá, ale je věčná. Jak potvrzuje Bhagavad-gītā: na hanyate hanyamāne śarīre — živá bytost nikdy neumírá; ani po smrti či zničení tohoto hmotného těla.