Skip to main content

Text 28

Sloka 28

Texto

Verš

ity evaṁ śaiśavaṁ bhuktvā
duḥkhaṁ paugaṇḍam eva ca
alabdhābhīpsito ’jñānād
iddha-manyuḥ śucārpitaḥ
ity evaṁ śaiśavaṁ bhuktvā
duḥkhaṁ paugaṇḍam eva ca
alabdhābhīpsito ’jñānād
iddha-manyuḥ śucārpitaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

iti evam — de esta manera; śaiśavam — infancia; bhuktvā — habiendo soportado; duḥkham — aflicción; paugaṇḍam — niñez; eva — incluso; ca — y; alabdha — no conseguidos; abhīpsitaḥ — aquel cuyos deseos; ajñānāt — debido a la ignorancia; iddha — encendida; manyuḥ — su ira; śucā — por tristeza; arpitaḥ — abrumado.

iti evam — takto; śaiśavam — dětství; bhuktvā — když projde; duḥkham — utrpení; paugaṇḍam — chlapectví; eva — dokonce; ca — a; alabdha — nedosažené; abhīpsitaḥ — jehož touhy; ajñānāt — kvůli nevědomosti; iddha — podnícený; manyuḥ — hněv; śucā — lítostí; arpitaḥ — překonají.

Traducción

Překlad

De esta manera, el bebé pasa su infancia sufriendo diversas aflicciones, y llega a la niñez. En esa edad sufre también, y su dolor se debe al deseo de obtener cosas que nunca puede conseguir. Debido a esa ignorancia, se irrita y se entristece.

Takto dítě prožije své dětství, ve kterém zažívá různé druhy utrpení, a dosáhne chlapectví. V tomto období se také trápí, když touží po věcech, které nemůže nikdy získat, a vlivem nevědomosti je naplněno hněvem a lítostí.

Significado

Význam

Demos el nombre de infancia al período que va desde el nacimiento hasta los cinco años. A partir de los cinco años y hasta los quince discurre la edad paugaṇḍa. A los dieciséis años de edad, comienza la juventud. Se han explicado ya los sufrimientos de la infancia; en la niñez, le matriculan en una escuela, y a él no le gusta. Él quiere jugar, pero se le obliga a ir a la escuela, estudiar y aceptar la responsabilidad de aprobar los exámenes. Otra clase de sufrimiento le viene de su deseo de jugar con algunas cosas que tal vez las circunstancias no le permitan conseguir; de esa manera, está afligido y siente dolor. En una palabra, en la niñez no es feliz, como tampoco lo fue durante la infancia, y la juventud será peor. En sus juegos, los niños se crean muchas necesidades artificiales; cuando no logran satisfacerlas, se llenan de ira, se enfurecen, y el resultado es sufrimiento.

Období od narození do konce pátého roku života se nazývá dětství. Období od pěti do patnácti let se nazývá paugaṇḍa a šestnáctým rokem života začíná mládí. Utrpení v dětství již bylo rozebráno, ale když dítě dosáhne chlapectví, je zapsáno do školy, což se mu už vůbec nelíbí. Chce si hrát, ale je nuceno chodit do školy, učit se a nést zodpovědnost za skládané zkoušky. Jiným druhem utrpení je, že chce mít nějaké hračky, ale v dané situaci se může stát, že je nedostane, a proto je smutné a trápí se. Krátce řečeno, dítě je nešťastné i ve svém chlapectví, stejně jako bylo nešťastné v dětství, o mládí nemluvě. Chlapci mají sklony vymýšlet si na hraní mnoho “nezbytností”, a když nejsou uspokojeni, rozzlobí se a výsledkem toho je utrpení.