Text 15

Sloka 15

Texto

Verš

niṣevitenānimittena
sva-dharmeṇa mahīyasā
kriyā-yogena śastena
nātihiṁsreṇa nityaśaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

niṣevitena — ejecutado; animittena — sin apego por el resultado; sva-dharmeṇa — mediante los deberes prescritos; mahīyasā — gloriosos; kriyā-yogena — mediante actividades devocionales; śastena — auspiciosas; na — sin; atihiṁsreṇa — excesiva violencia; nityaśaḥ — con regularidad.

niṣevitena — vykonávané; animittena — bez připoutanosti k výsledku; sva-dharmeṇa — svými předepsanými povinnostmi; mahīyasā — slavné; kriyā-yogena — činnostmi oddané služby; śastena — příznivé; na — bez; atihiṁsreṇa — přemíra násilí; nityaśaḥ — pravidelně.

Traducción

Překlad

El devoto debe ejecutar sus deberes prescritos, que son gloriosos, sin ganancia material alguna. Sin excesiva violencia, debe ejecutar sus actividades devocionales con regularidad.

Oddaný musí bez hmotného prospěchu plnit své předepsané povinnosti, které jsou slavné. Bez přemíry násilí se má pravidelně věnovat činnostem oddané služby.

Significado

Význam

Los brāhmaṇas, kṣatriyas, vaiśyas y śūdras deben ejecutar sus deberes prescritos de acuerdo con sus posiciones sociales respectivas. Los deberes prescritos para las cuatro clases de hombres que componen la sociedad humana se explican también en el Bhagavad-gītā. Las actividades de los brāhmaṇas son controlar los sentidos y ser devotos sencillos, limpios y eruditos. Los kṣatriyas tienen don de mando, no sienten miedo en el campo de batalla y son caritativos. Los vaiśyas, la clase mercantil, se dedican al comercio, cuidan de las vacas y fomentan la producción agrícola. Los śūdras, la clase obrera, sirven a las clases superiores, pues ellos mismos, como clase, no son muy inteligentes.

Člověk musí plnit své předepsané povinnosti podle svého společenského postavení jako brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya či śūdra. Předepsané povinnosti čtyř tříd lidské společnosti jsou rovněž uvedeny v Bhagavad-gītě. Činnostmi brāhmaṇů je ovládat smysly a stát se jednoduchými, čistými, vzdělanými oddanými. Kṣatriyové mají smysl pro vládnutí, nebojí se na bitevním poli a jsou shovívaví. Vaiśyové neboli členové třídy obchodníků se starají o obchod, ochranu krav a rozvoj zemědělství. Śūdrové, dělníci, slouží vyšším třídám, protože sami nejsou příliš inteligentní.

Como se confirma en el Bhagavad-gītā, sva-karmaṇā tam abhyarcya: Todos pueden servir al Señor Supremo ejecutando el deber prescrito para su posición. No se trata de que solo los brāhmaṇas puedan servir al Señor Supremo, y que los śūdras no puedan. Todos pueden servir al Señor Supremo por medio de la ejecución de sus deberes prescritos bajo la dirección de un maestro espiritual, un representante de la Suprema Personalidad de Dios. Nadie debe pensar que sus deberes prescritos son inferiores. El brāhmaṇa puede servir al Señor mediante la inteligencia, y el kṣatriya, con las artes militares, tal como sirvió Arjuna a Kṛṣṇa. Arjuna era un guerrero; no tenía tiempo para estudiar el Vedānta u otros libros de alto nivel intelectual. Las doncellas de Vrajadhāma habían nacido en la clase vaiśya, y se dedicaban a cuidar vacas y a la producción agrícola. Tanto Nanda Mahārāja, el padre adoptivo de Kṛṣṇa, como sus parientes y amigos eran vaiśyas. No eran personas educadas, pero podían servir a Kṛṣṇa, amándole y ofreciéndoselo todo. De la misma manera, hay muchos ejemplos de caṇḍālas —los que son menos que śūdras—, que sirvieron a Kṛṣṇa. Al sabio Vidura se le consideraba śūdra, pues su madre lo era. No se hacen diferencias, pues el Señor declara en el Bhagavad-gītā que cualquiera que se ocupe específicamente en servicio devocional se elevará, sin lugar a dudas, a la posición trascendental. Todos los deberes prescritos son gloriosos si se ejecutan como servicio devocional al Señor, sin ningún deseo de ganancia. Ese servicio debe ejecutarse sin motivo, sin impedimentos y de manera espontánea. Kṛṣṇa es digno de ser amado, y debemos servirle en la medida de nuestras posibilidades. Eso es servicio devocional puro.

Jak je potvrzeno v Bhagavad-gītě (sva-karmaṇā tam abhyarcya), člověk v jakémkoliv postavení může sloužit Nejvyššímu Pánu vykonáváním svých předepsaných povinností. Není pravda, že Nejvyššímu Pánu mohou sloužit pouze brāhmaṇové, a śūdrové nikoliv. Každý může sloužit Nejvyššímu Pánu plněním svých předepsaných povinností pod vedením duchovního mistra — zástupce Nejvyšší Osobnosti Božství. Nikdo by si neměl myslet, že jeho předepsané povinnosti jsou podřadné. Brāhmaṇa může sloužit Pánu s použitím své inteligence a kṣatriya může sloužit Nejvyššímu Pánu svým válečnickým uměním, jako Arjuna sloužil Kṛṣṇovi. Arjuna byl válečník a neměl čas studovat Vedāntu či jiné vysoce intelektuální knihy. Dívky ve Vrajadhāmu se narodily ve třídě vaiśyů a věnovaly se ochraně krav a zemědělství. Kṛṣṇův nevlastní otec Nanda Mahārāja a všichni jeho společníci byli vaiśyové. Neměli žádné vzdělání, ale mohli Kṛṣṇovi sloužit svou láskou a tím, že Mu nabízeli vše, co měli. Stejně tak je i mnoho případů, kdy Kṛṣṇovi sloužili caṇḍālové, lidé v nižším postavení než śūdrové. Také mudrc Vidura byl považován za śūdru, neboť jeho matka byla shodou okolností śūdrāṇī. Nejsou zde rozdíly, protože Pán Sám prohlásil v Bhagavad-gītě, že každý, kdo se věnuje oddané službě, je nepochybně povýšen do transcendentálního postavení. Předepsané povinnosti kohokoliv jsou slavné, jsou-li vykonávány jako oddaná služba Pánu bez touhy po zisku. Tato láskyplná služba musí být vykonávána bez důvodu, bez přerušení a spontánně. Kṛṣṇa je předmětem lásky a člověk Mu musí sloužit všemi schopnostmi, které má. To je čistá oddaná služba.

Otra frase significativa de este verso es nātihiṁsreṇa («con la mínima violencia o sacrificio de vidas»). Aun en el caso de que deba recurrir a la violencia, el devoto no debe ir más allá de lo estrictamente necesario. A veces nos preguntan: «Usted nos pide que no comamos carne, pero usted come verdura. ¿Piensa acaso que eso no es violencia?». La respuesta es que comer verdura es violencia, y que también los vegetarianos son violentos con otras entidades vivientes, pues los vegetales también tienen vida. Los no devotos matan vacas, cabras y muchos otros animales para comérselos, y el devoto, que es vegetariano, también mata. Pero aquí es significativa la afirmación de que toda entidad viviente tiene que matar para vivir; esa es la ley de la naturaleza. Jīvo jīvasya jīvanam: Una entidad viviente es la vida de otra entidad viviente. Pero el ser humano debe reducir esa violencia al mínimo imprescindible.

Další významný výraz v tomto verši je nātihiṁsreṇa (“s minimem násilí nebo obětí na životech”). I když se oddaný musí dopouštět násilí, nemělo by ho být víc, než je nutné. Někdy se nás lidé ptají: “Žádáte nás, abychom nejedli maso, ale vy jíte zeleninu. Myslíte si, že to není násilí?” Odpověď zní, že jíst zeleninu představuje násilí a vegetariáni se též dopouštějí násilí na jiných živých bytostech, protože zelenina je také živá. Neoddaní kvůli jídlu zabíjejí krávy, kozy a mnoho jiných zvířat a oddaný jakožto vegetarián také zabíjí. Ale co je významné — je řečeno, že každá živá bytost musí žít tím, že zabíjí jiné bytosti; to je zákon přírody. Jīvo jīvasya jīvanam — jedna živá bytost je životem pro druhou. Pokud se však jedná o lidské bytosti, násilí by mělo být jen tolik, kolik je nezbytně nutné.

El ser humano no debe comer nada sin ofrecérselo a la Suprema Personalidad de Dios. Yajña-śiṣṭāśinaḥ santaḥ: Comiendo alimentos ofrecidos a Yajña, la Suprema Personalidad de Dios, nos liberamos de todas las reacciones pecaminosas. Por esa razón, el devoto solo comeprasāda, alimentos ofrecidos al Señor Supremo, y Kṛṣṇa dice que cuando un devoto Le ofrece con devoción alimentos procedentes del reino vegetal, Él los come. El devoto debe ofrecer a Kṛṣṇa alimentos a base de productos vegetales. Si el Señor Supremo quisiera alimentos hechos con carne animal, el devoto podría ofrecérselos, pero eso no es lo que ordena el Señor Supremo.

Lidská bytost nemá jíst nic, co nebylo obětováno Nejvyšší Osobnosti Božství. Yajña-śiṣṭāśinaḥ santaḥ — bude-li člověk jíst potravu obětovanou Yajñovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, zbaví se všech hříšných reakcí. Oddaný proto jí pouze prasādam, potravu nabídnutou Nejvyššímu Pánu, a Kṛṣṇa říká, že přijímá potravu z rostlinné říše, kterou Mu oddaný s oddaností nabízí. Oddaný má Kṛṣṇovi nabízet rostlinnou potravu. Kdyby chtěl Nejvyšší Pán potravu připravenou ze zvířat, oddaný by ji mohl nabídnout, ale Pán nic takového nenařizuje.

Estamos forzados a cometer violencia; es ley natural. Sin embargo, no debemos recurrir a ella sin ton ni son; solamente debemos hacerlo en la medida en que lo ordene el Señor Supremo. Arjuna se ocupó en el arte de matar. Matar, por supuesto, es violencia, pero cuando él mató al enemigo, simplemente seguía la orden de Kṛṣṇa. De la misma manera, cuando es necesario recurrir a la violencia, siguiendo la orden del Señor, esa violencia se denomina nātihiṁsā. No podemos evitar la violencia, pues en la vida condicionada nos vemos forzados a recurrir a ella, pero no debemos cometer más violencia que la necesaria o que la ordenada por la Suprema Personalidad de Dios.

Musíme se dopouštět násilí — to je přírodní zákon. Neměli bychom však páchat přehnané násilí; pouze tolik, kolik nařizuje Pán. Arjuna pěstoval umění zabíjet, což je samozřejmě násilí, ale on zabíjel nepřátele na Kṛṣṇovo nařízení. Dopouštíme-li se nezbytného násilí na pokyn Pána, nazývá se to nātihiṁsā. Nemůžeme se vyhnout násilí, protože žijeme podmíněným životem, kde jsme k němu nuceni, ale neměli bychom páchat více násilí, než kolik je nezbytně nutné neboli kolik nařizuje Nejvyšší Osobnost Božství.