Skip to main content

Text 24

Sloka 24

Texto

Verš

bhukta-bhogā parityaktā
dṛṣṭa-doṣā ca nityaśaḥ
neśvarasyāśubhaṁ dhatte
sve mahimni sthitasya ca
bhukta-bhogā parityaktā
dṛṣṭa-doṣā ca nityaśaḥ
neśvarasyāśubhaṁ dhatte
sve mahimni sthitasya ca

Palabra por palabra

Synonyma

bhukta — disfrutado; bhogā — disfrute; parityaktā — abandonado; dṛṣṭa — descubierta; doṣā — imperfección; ca — y; nityaśaḥ — siempre; na — no; īśvarasya — del independiente; aśubham — daño; dhatte — ella inflige; sve mahimni — en su propia gloria; sthitasya — situada; ca — y.

bhukta — užívaný; bhogā — požitek; parityaktā — vzdává se; dṛṣṭa — odhalená; doṣā — nedokonalost; ca — a; nityaśaḥ — vždy; na — ne; īśvarasya — nezávislého; aśubham — škoda; dhatte — způsobuje; sve mahimni — ve své vlastní slávě; sthitasya — umístěná; ca — a.

Traducción

Překlad

Cuando descubre la imperfección de su deseo de enseñorearse de la naturaleza material, y en consecuencia, lo abandona, la entidad viviente obtiene la independencia y se sitúa en su propia gloria.

Když živá bytost odhalí, jak nedokonalá je její touha panovat hmotné přírodě, a proto se jí vzdá, stane se nezávislou a spočívá ve své vlastní slávě.

Significado

Význam

La entidad viviente no es el verdadero disfrutador de los recursos materiales, y por ello, en última instancia su intento de enseñorearse de la naturaleza material se frustra. Esta decepción le hace desear más poder que las entidades vivientes corrientes, y desea fundirse en la existencia del disfrutador supremo. De este modo, proyecta un plan para obtener mayor disfrute.

Živá bytost není skutečným poživatelem hmotných zdrojů, a proto jsou její pokusy panovat hmotné přírodě odsouzeny ke konečnému nezdaru. Po zažitém zklamání si přeje získat větší moc, než mají obyčejné živé bytosti, a chce proto splynout s existencí nejvyššího poživatele. Tímto způsobem spřádá plány na větší požitek.

Nosotros somos independientes cuando estamos firmemente situados en el plano del servicio devocional. Los hombres poco inteligentes no pueden entender la posición del sirviente eterno del Señor. El empleo de la palabra «sirviente» les confunde; no pueden entender que esa servidumbre no es la servidumbre del mundo material. Ser el sirviente del Señor es la posición más eminente. Quien pueda entender esto, y pueda con ello revivir su naturaleza original de servidumbre eterna al Señor, se situará en una posición completamente independiente. Esa independencia de la entidad viviente se pierde por el contacto con la materia. En el campo espiritual tiene independencia plena, y por lo tanto, no puede caer bajo la influencia de las tres modalidades de la naturaleza material. Esa es la posición que alcanza el devoto, quien viendo la imperfección de la tendencia al disfrute material, la abandona.

Když člověk skutečně vykonává oddanou službu, je ve svém nezávislém postavení. Méně inteligentní lidé nechápou postavení věčného služebníka Pána. Když slyší slovo “služebník”, jsou zmateni — nechápou, že se jedná o jinou službu, než je služba v hmotném světě. Být služebníkem Pána je nejvyšší postavení. Jestliže to člověk pochopí a na základě toho oživí svůj původní postoj věčné služby Pánu, je plně nezávislý. Živá bytost ztrácí svoji nezávislost stykem s hmotou. V duchovním světě je plně nezávislá, a proto nepřipadá v úvahu její podřízenost třem kvalitám hmotné přírody. Oddaný dosáhl tohoto postavení, a proto se zříká touhy po hmotném požitku, když poznal, jak je nesprávná.

La diferencia entre el devoto y el impersonalista es que este trata de volverse uno con el Supremo, a fin de disfrutar sin trabas, mientras que el devoto abandona por completo la mentalidad de disfrute y se ocupa en el servicio amoroso trascendental del Señor. Esa es su gloriosa posición constitucional. En ese momento, él es completamente independiente, īśvara. El verdadero īśvara, o īśvaraḥ paramaḥ, el īśvara supremo, el independiente supremo, es Kṛṣṇa. La entidad viviente solo es īśvara cuando se ocupa en el servicio del Señor. En otras palabras, el placer trascendental que se deriva del servicio amoroso al Señor Supremo es verdadera independencia.

Rozdíl mezi oddaným a impersonalistou je, že impersonalista chce splynout s Nejvyšším, aby si mohl bez překážek užívat, zatímco oddaný se zcela vzdává touhy po požitku a věnuje se transcendentální láskyplné službě Pánu. To je jeho přirozené slavné postavení. Tehdy je īśvara, plně nezávislý. Skutečný īśvara neboli īśvaraḥ paramaḥ, nejvyšší īśvara a nejvýše nezávislý jedinec, je Kṛṣṇa. Živá bytost je īśvara, jedině když slouží Pánu. Transcendentální radost získaná z láskyplné služby Pánu je skutečnou nezávislostí.