Text 72
Sloka 72
Texto
Verš
dhiyā yoga-pravṛttayā
bhaktyā viraktyā jñānena
vivicyātmani cintayet
dhiyā yoga-pravṛttayā
bhaktyā viraktyā jñānena
vivicyātmani cintayet
Palabra por palabra
Synonyma
tam — a Él; asmin — en este; pratyak-ātmānam — a la Superalma; dhiyā — con la mente; yoga-pravṛttayā — ocupada en servicio devocional; bhaktyā — por medio de la devoción; viraktyā — por medio del desapego; jñānena — por medio del conocimiento espiritual; vivicya — considerando cuidadosamente; ātmani — en el cuerpo; cintayet — se debe contemplar.
tam — o Něm; asmin — v tomto; pratyak-ātmānam — Nadduše; dhiyā — s myslí; yoga-pravṛttayā — zaměstnaný oddanou službou; bhaktyā — prostřednictvím oddanosti; viraktyā — prostřednictvím odpoutanosti; jñānena — prostřednictvím duchovního poznání; vivicya — pečlivě zvažující; ātmani — v těle; cintayet — člověk má uvažovat.
Traducción
Překlad
En consecuencia, por medio de la devoción, el desapego y el progreso en el conocimiento espiritual adquirido gracias a la concentración en el servicio devocional, hay que contemplar a esa Superalma, entendiendo que está presente en nuestro propio cuerpo aunque simultáneamente está aparte de él.
Člověk má tedy o této Nadduši (která sídlí právě v tomto těle, i když je od něho zároveň oddělená) uvažovat prostřednictvím oddanosti, odpoutanosti a rozvoje duchovního poznání získaného soustředěnou oddanou službou.
Significado
Význam
Podemos experimentar la presencia de la Superalma en nuestro interior. Está dentro del cuerpo, pero aparte de él: es trascendental al cuerpo. Aunque reside en el mismo cuerpo que el alma individual, la Superalma no siente afecto por el cuerpo, mientras que el alma individual sí lo siente. Por lo tanto, debemos desapegarnos del cuerpo material, mediante el desempeño de servicio devocional. Aquí se menciona claramente (bhaktyā) que hay que ejecutar servicio devocional para el Supremo. Como se afirma en el Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.7): vāsudeve bhagavati bhakti-yogaḥ prayojitaḥ. El servicio devocional completamente puro que se Le ofrece a Vāsudeva, el omnipresente Viṣṇu, la Suprema Personalidad de Dios, inmediatamente hace que comencemos a desapegarnos del mundo material. La finalidad del sāṅkhya es que nos desapeguemos de la contaminación material, lo cual podemos conseguirlo simplemente mediante el servicio devocional a la Suprema Personalidad de Dios.
Člověk může realizovat Nadduši v sobě. Sídlí v jeho těle, ale zároveň je od těla oddělená, je mu transcendentální. Přestože Nadduše sídlí ve stejném těle jako individuální duše, nemá v tomto těle žádné zalíbení, zatímco individuální duše ano. Člověk se tedy musí od tohoto hmotného těla odpoutat vykonáváním oddané služby. Zde je jasně uvedeno (bhaktyā), že člověk musí oddaně sloužit Nejvyššímu. Jak je řečeno v druhé kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.7): vāsudeve bhagavati bhakti-yogaḥ prayojitaḥ. Když člověk s naprosto čistou oddaností slouží Vāsudevovi, všepronikajícímu Viṣṇuovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, okamžitě se začíná projevovat jeho odpoutanost od hmotného světa. Účelem sāṅkhyi je odpoutat živou bytost od hmotného znečištění. Toho lze dosáhnout pouhou oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství.
El que se desapega de la atracción por la prosperidad material puede practicar la auténtica concentración de la mente en la Superalma. Mientras la mente se desvíe hacia lo material, no tenemos posibilidad de concentrar la mente y la inteligencia en la Suprema Personalidad de Dios o en Su representación parcial, la Superalma. En otras palabras, nadie puede concentrar la mente y la energía en el Supremo si no está desapegado del mundo material. Por la senda del desapego del mundo material se puede alcanzar verdadero conocimiento trascendental de la Verdad Absoluta. A quien está enredado en el disfrute de los sentidos, en el disfrute material, le es imposible entender la Verdad Absoluta. Esto se confirma también en el Bhagavad-gītā (18.54). Aquel que está liberado de la contaminación material está lleno de júbilo y puede entrar en el servicio devocional, mediante el cual puede liberarse.
Když se člověk odpoutá od přitažlivosti hmotného blahobytu, může soustředit mysl na Nadduši. Dokud jej přitahuje hmota, nemůže soustředit svoji mysl a inteligenci na Nejvyššího Pána nebo Jeho částečné zastoupení, Nadduši. Nikdo nedokáže soustředit svoji mysl a energii na Nejvyššího, dokud není odpoutaný od hmotného světa. S odpoutaností od hmotného světa může člověk skutečně získat transcendentální poznání o Absolutní Pravdě. Dokud je zapletený v požitku smyslů neboli v hmotném požitku, nemůže pochopit Absolutní Pravdu. To je potvrzeno také v Bhagavad-gītě (18.54). Ten, kdo se zbavil hmotného znečištění, je plný radosti a může začít vykonávat oddanou službu a jejím prostřednictvím dosáhnout osvobození.
En el Primer Canto del Śrīmad-Bhāgavatam se afirma que con el desempeño de servicio devocional la persona se llena de júbilo. Con esa actitud jubilosa se puede entender la ciencia de Dios, el proceso de conciencia de Kṛṣṇa; de otro modo es imposible. El estudio analítico de los elementos de la naturaleza material y la concentración de la mente en la Superalma son la esencia del sistema filosófico sāṅkhya. La perfección de este sāṅkhya-yoga culmina en el servicio devocional a la Verdad Absoluta.
V prvním zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno, že vykonávání oddané služby přináší radost. Jedině s tímto radostným přístupem může člověk pochopit vědu o Bohu neboli vědomí Kṛṣṇy; jinak to není možné. Analytický rozbor prvků hmotné přírody a soustředění mysli na Nadduši jsou, souhrnně řečeno, podstatou sāṅkhyového filozofického systému. Dokonalost této sāṅkhya-yogy vrcholí v oddané službě Absolutní Pravdě.
Así terminan los significados de Bhaktivedanta correspondientes al capítulo vigesimosexto del Canto Tercero del Śrīmad-Bhāgavatam, titulado: «Principios fundamentales de la naturaleza material».
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté šesté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Základní složky hmotné přírody”.