Skip to main content

Text 2

Sloka 2

Texto

Verš

jñānaṁ niḥśreyasārthāya
puruṣasyātma-darśanam
yad āhur varṇaye tat te
hṛdaya-granthi-bhedanam
jñānaṁ niḥśreyasārthāya
puruṣasyātma-darśanam
yad āhur varṇaye tat te
hṛdaya-granthi-bhedanam

Palabra por palabra

Synonyma

jñānam — conocimiento; niḥśreyasa-arthāya — para la perfección suprema; puruṣasya — de un hombre; ātma-darśanam — autorrealización; yat — el cual; āhuḥ — ellos dicen; varṇaye — te explicaré; tat — eso; te — a ti; hṛdaya — en el corazón; granthi — los nudos; bhedanam — corta.

jñānam — poznání; niḥśreyasa-arthāya — pro konečnou dokonalost; puruṣasya — člověka; ātma-darśanam — seberealizace; yat — které; āhuḥ — říkají; varṇaye — vysvětlím; tat — to; te — tobě; hṛdaya — v srdci; granthi — uzly; bhedanam — přetne.

Traducción

Překlad

El conocimiento es la perfección suprema de la autorrealización. Voy a explicarte ese conocimiento, mediante el cual se cortan los nudos del apego al mundo material.

Poznání je konečnou dokonalostí seberealizace. Vysvětlím ti toto poznání, které přetne uzly připoutanosti k hmotnému světu.

Significado

Význam

Se dice que con una comprensión correcta del ser puro, es decir, mediante la autorrealización, es posible liberarse del apego material. El conocimiento nos lleva a alcanzar la perfección suprema de la vida, y a vernos a nosotros mismos tal como somos. Esto se confirma también en el Śvetāśvatara Upaniṣad (3.8): tam eva viditvāti-mṛtyum eti: Por el simple hecho de entender nuestra posición espiritual, es decir, vernos tal como somos, podemos liberarnos del enredo material. En las Escrituras védicas se describe de diversas maneras la percepción del propio ser, y el Bhāgavatam (puruṣasya ātma-darśanam) confirma que uno debe verse a sí mismo y saber quién es. Como Kapiladeva explica a Su madre, esa «visión» puede consistir en escuchar de la fuente autoritativa correcta. Kapiladeva es la Personalidad de Dios, y por ello es la autoridad más grande; cualquiera que acepte lo que se explica tal y como es, sin interpretación, podrá verse a sí mismo.

Je řečeno, že když člověk správně pochopí svoji čistou duchovní podstatu — když dosáhne seberealizace — může se osvobodit od své připoutanosti k hmotným věcem. Poznání člověka dovádí ke konečné dokonalosti života a umožňuje mu vidět se takového, jaký je. To rovněž potvrzuje Śvetāśvatara Upaniṣad (3.8). Tam eva viditvāti mṛtyum eti—jakmile člověk pochopí své duchovní postavení a vidí sebe sama takového, jaký je, může se vyprostit z hmotného zapletení. Vidění sebe samotného je různými způsoby popsáno ve védské literatuře a Bhāgavatam potvrzuje (puruṣasya ātma-darśanam), že člověk musí vidět a znát, kdo je. Jak Kapiladeva vysvětluje Své matce, toto “vidění” je umožněné nasloucháním ze správného autoritativního zdroje. Kapiladeva je největší autoritou, protože je Osobnost Božství, a ten, kdo přijme všechna Jeho vysvětlení taková, jaká jsou, aniž by je interpretoval, bude schopný vidět své vlastní já.

El Señor Caitanya le explicó a Sanātana Gosvāmī la posición constitucional verdadera del individuo. Dijo directamente que todas las almas individuales son eternamente servidores de Kṛṣṇa: jīvera ‘svarūpa’ haya—kṛṣṇera ‘nitya-dāsa’: Toda alma individual es un servidor eternamente. Aquel que está fijo en la comprensión de que es parte integral del Alma Suprema y de que su posición eterna es servir al Señor Supremo, obtiene la autorrealización. Esa posición, en la cual se entiende correctamente la propia identidad, corta el nudo de la atracción material (hṛdaya-granthi-bhedanam). Debido al ego falso, es decir, la falsa identificación del propio ser con el cuerpo y el mundo material, caemos en la trampa de māyā, pero aquel que entiende que cualitativamente comparte con el Señor Supremo una misma sustancialidad, pues ambos pertenecen a la categoría de alma espiritual, y entiende que su posición perpetua es servir, inmediatamente alcanza ātma-darśanam y hṛdaya-granthi-bhedanam, la autorrealización. Cuando alguien puede cortar el nudo del apego al mundo material, su comprensión recibe el nombre de conocimiento. Ātma-darśanam significa verse a sí mismo mediante el conocimiento; por consiguiente, cuando alguien se libera del ego falso mediante el cultivo de conocimiento verdadero, se ve a sí mismo, y esa es la necesidad suprema de la vida humana. De esta manera, el alma se aisla del enredo de las veinticuatro categorías de la naturaleza material. El hecho de esforzarse en el proceso filosófico sistemático denominado sāṅkhya recibe los nombres de conocimiento y revelación del ser.

Pán Caitanya vyložil Sanātanovi Gosvāmīmu skutečné přirozené postavení živé bytosti. Řekl přímo, že každá individuální duše je věčným služebníkem Kṛṣṇy. Jīvera ’svarūpa' haya — kṛṣṇera ’nitya-dāsa' — každá individuální duše je věčný služebník. Jakmile se člověk ustálí v pochopení, že je nedílnou součástí Nejvyšší Duše a jeho věčným postavením je sloužit ve společnosti Nejvyššího Pána, dostává se na úroveň seberealizace. Toto správné pochopení sebe samotného přetíná uzly hmotné připoutanosti (hṛdaya-granthi-bhedanam). Živá bytost se kvůli falešnému egu nesprávně ztotožňuje s tělem a hmotným světem, a je takto v zajetí māyi. Jakmile však pochopí, že je kvalitativně stejné povahy jako Nejvyšší Pán, protože patří do stejné duchovní kategorie, a že jejím věčným postavením je sloužit, dosáhne úrovně ātma-darśanam a hṛdaya-granthi-bhedanam neboli seberealizace. Chápání, se kterým člověk dokáže přetnout uzel připoutanosti k hmotnému světu, se nazývá poznání. Ātma-darśanam znamená vidět sebe sama prostřednictvím poznání — člověk musí prohlubovat své poznání, aby se zbavil falešného ega a viděl, kdo skutečně je. To je pro člověka konečná životní nutnost. Takto je duše vydělena ze zapletení ve dvaceti čtyřech kategoriích hmotné přírody. Systematický postup sāṅkhyové filozofie vede k poznání a odhalení sebe sama.