Skip to main content

Text 18

Sloka 18

Texto

Verš

antaḥ puruṣa-rūpeṇa
kāla-rūpeṇa yo bahiḥ
samanvety eṣa sattvānāṁ
bhagavān ātma-māyayā
antaḥ puruṣa-rūpeṇa
kāla-rūpeṇa yo bahiḥ
samanvety eṣa sattvānāṁ
bhagavān ātma-māyayā

Palabra por palabra

Synonyma

antaḥ — dentro; puruṣa-rūpeṇa — en la forma de Superalma; kāla-rūpeṇa — en la forma de tiempo; yaḥ — aquel que; bahiḥ — fuera; samanveti — existe; eṣaḥ — Él; sattvānām — de todas las entidades vivientes; bhagavān — la Suprema Personalidad de Dios; ātma-māyayā — por medio de Sus potencias.

antaḥ — uvnitř; puruṣa-rūpeṇa — v podobě Nadduše; kāla-rūpeṇa — v podobě času; yaḥ — ten, který; bahiḥ — vně; samanveti — existuje; eṣaḥ — On; sattvānām — všech živých bytostí; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; ātma-māyayā — prostřednictvím Svých energií.

Traducción

Překlad

Manifestando Sus potencias, la Suprema Personalidad de Dios ajusta todos esos distintos elementos, manteniéndose dentro como Superalma y fuera como tiempo.

Nejvyšší Osobnost Božství všechny tyto různé prvky spravuje prostřednictvím Svých energií a zároveň zůstává uvnitř jako Nadduše a vně jako čas.

Significado

Význam

Aquí se afirma que la Suprema Personalidad de Dios reside dentro del corazón como Superalma. Su posición se explica también en el Bhagavad-gītā: La Superalma permanece al lado del alma individual y actúa como testigo. Esto se confirma también en otra sección de las Escrituras védicas: En el árbol del cuerpo hay dos pájaros; uno es testigo, y el otro come los frutos del árbol. En el Bhagavad-gītā (13.23) se describe a Paramātmā, este puruṣa, que reside en el cuerpo del alma individual, como upadraṣṭā, el testigo, y anumantā, la autoridad que sanciona. El alma condicionada pasa por la felicidad y la aflicción que le corresponden al cuerpo dispuesto para ella por la energía externa del Señor Supremo. Pero Paramātmā, el ser viviente supremo, es distinto del alma condicionada. En el Bhagavad-gītā se Le describe como maheśvara, el Señor Supremo. Él es Paramātmā, no jīvātmā. Paramātmā significa «la Superalma», y acompaña al alma condicionada solo para sancionar sus actividades. El alma condicionada viene al mundo material para enseñorearse de la naturaleza material. Como no se puede hacer nada sin la sanción del Señor Supremo, Él vive con el alma jīva como testigo y sancionador. Él también es bhoktā; Él sustenta y mantiene al alma condicionada.

Zde je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství sídlí v srdci jako Nadduše. Totéž je vysvětleno v Bhagavad-gītě — Nadduše dlí vedle individuální duše a jedná jako svědek. Je to potvrzeno také na jiných místech ve védské literatuře: dva ptáci sedí na jednom stromě (v těle) a jeden je svědkem, zatímco druhý pojídá ovoce tohoto stromu. Tento puruṣa neboli Paramātmā, sídlící v těle individuální duše, je v Bhagavad-gītě (13.23) označen jako upadraṣṭā, svědek, a anumantā, schvalující autorita. Podmíněná duše prožívá štěstí a neštěstí určitého těla, které dostala řízením vnější energie Nejvyššího Pána, ale nejvyšší živá bytost, Paramātmā, se od podmíněné duše liší. V Bhagavad-gītě je označena jako maheśvara, Nejvyšší Pán. Je Paramātmā, nikoliv jīvātmā. Paramātmā znamená Nadduše, která sídlí vedle podmíněné duše, aby schvalovala její činnosti. Podmíněná duše přichází do tohoto hmotného světa panovat hmotné přírodě. Jelikož nikdo nemůže nic dělat bez svolení Nejvyššího Pána, Pán žije s duší (jīvou) jako svědek a schvalovatel. Je také bhoktā — dává podmíněné duši vše, co potřebuje k životu.

Puesto que las entidades vivientes son por constitución partes integrales de la Suprema Personalidad de Dios, el Señor es muy afectuoso con ellas. Desafortunadamente, la entidad viviente confundida o ilusionada por la influencia de la energía externa se olvida de su relación eterna con el Señor, pero tan pronto como cobra conciencia de su posición constitucional, se libera. La diminuta independencia del alma condicionada se manifiesta en su posición marginal. Si quiere, puede olvidar a la Suprema Personalidad de Dios y venir a la existencia material con un ego falso para enseñorearse de la naturaleza material, pero si lo prefiere, puede volver el rostro hacia el servicio del Señor. La entidad viviente individual recibe esa independencia. Tan pronto como vuelve el rostro hacia el Señor, su vida condicionada se termina, y obtiene el éxito en la vida; pero si abusa de su independencia, entra en la existencia material. Aun así, el Señor es tan bondadoso que permanece siempre con el alma condicionada como Superalma. El interés del Señor no es disfrutar o sufrir en el cuerpo material. Él permanece con la jīva simplemente como un sancionador y testigo, de modo que la entidad viviente pueda recibir los resultados, buenos o malos, de sus acciones.

Jelikož jsou živé bytosti věčně nedílnými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství, Pán je k nim velice laskavý. Když je živá bytost zmatena a oklamána vnější energií, nešťastně zapomíná na svůj vztah k Pánu, ale jakmile si začne být vědoma svého přirozeného postavení, je osvobozena. Nepatrná nezávislost podmíněné duše se projevuje jejím okrajovým postavením. Jestliže si přeje, může zapomenout na Nejvyšší Osobnost Božství a s falešným egem přijít do hmotného světa panovat hmotné přírodě, ale jestliže chce, může se obrátit ke službě Pánu. Individuální živá bytost má tuto nezávislost. Jakmile se obrátí k Pánu, její podmíněný život úspěšně končí, ale zneužije-li své nezávislosti, vstoupí do hmotného světa. Pán je přesto tak laskavý, že s podmíněnou duší neustále zůstává jako Nadduše. Pán si nechce v hmotném těle užívat a nechce v něm ani trpět. Zůstává s jīvou pouze jako schvalovatel a svědek, aby živá bytost mohla získat dobré či špatné výsledky svých činností.

Fuera del cuerpo del alma condicionada, la Suprema Personalidad de Dios permanece como el factor tiempo. En el sistema de filosofía sāṅkhya, hay veinticinco elementos. Los veinticuatro ya enumerados más el factor tiempo suman veinticinco. Algunos filósofos eruditos incluyen a la Superalma, lo que hace un total de veintiséis elementos.

Vně těla podmíněné duše existuje Nejvyšší Osobnost Božství jako faktor času. Podle sāṅkhyového filozofického systému existuje dvacet pět prvků. Dvacet čtyři prvků již bylo popsáno a společně s časovým faktorem je jich celkem dvacet pět. Někteří učení filozofové k nim připočítávají ještě Nadduši, a tak docházejí k výslednému počtu dvaceti šesti prvků.