Skip to main content

Text 10

Sloka 10

Texto

Verš

śrī-bhagavān uvāca
yat tat tri-guṇam avyaktaṁ
nityaṁ sad-asad-ātmakam
pradhānaṁ prakṛtiṁ prāhur
aviśeṣaṁ viśeṣavat
śrī-bhagavān uvāca
yat tat tri-guṇam avyaktaṁ
nityaṁ sad-asad-ātmakam
pradhānaṁ prakṛtiṁ prāhur
aviśeṣaṁ viśeṣavat

Palabra por palabra

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — la Suprema Personalidad de Dios dijo; yat — ahora, además; tat — esa; tri-guṇam — combinación de las tres modalidades; avyaktam — no manifestada; nityam — eterna; sat-asat-ātmakam — que consta de causa y efecto; pradhānam — el pradhāna; prakṛtim — prakṛti; prāhuḥ — dan el nombre de; aviśeṣam — no diferenciada; viśeṣa-vat — que posee diferencias.

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán řekl; yat — nyní dále; tat — ta; tri-guṇam — kombinace tří kvalit; avyaktam — neprojevená; nityam — věčná; sat-asat-ātmakam — sestávající z příčiny a důsledku; pradhānam — pradhāna; prakṛtim — prakṛti; prāhuḥ — nazývají; aviśeṣam — nerozlišená; viśeṣa-vat — rozlišená.

Traducción

Překlad

La Suprema Personalidad de Dios dijo: La combinación eterna no manifestada de las tres modalidades es la causa del estado manifestado, y recibe el nombre de pradhāna. En el estado de existencia manifestada se denomina prakṛti.

Nejvyšší Pán řekl: Neprojevená věčná kombinace tří kvalit je příčinou projeveného stavu a nazývá se pradhāna. V projeveném stavu se nazývá prakṛti.

Significado

Význam

El Señor nos señala la naturaleza material en su estado sutil, que se denomina pradhāna, y analiza ese pradhāna. La explicación de pradhāna y prakṛti es que pradhāna es el conjunto total sutil y no diferenciado de todos los elementos materiales. Podemos entender que en él están contenidos los elementos materiales en su totalidad, aunque no diferenciados. Cuando los elementos materiales se manifiestan por la interacción de las tres modalidades de la naturaleza material, el resultado de esa manifestación se denomina prakṛti. Los impersonalistas dicen que en el Brahman no hay diversidad ni diferencias. Podría decirse que el pradhāna es el estado Brahman, pero en realidad, el estado Brahman no es el pradhāna. El pradhāna es distinto del Brahman, porque en el Brahman no existen las modalidades materiales de la naturaleza. Podría darse el argumento de que el mahat-tattva también es diferente del pradhāna, porque en el mahat-tattva hay manifestaciones. Sin embargo, aquí se da la verdadera explicación del pradhāna: Cuando la causa y el efecto no se han manifestado claramente (avyakta), en el conjunto de todos los elementos no aparece reacción, y ese estado de la naturaleza material recibe el nombre de pradhāna. El pradhāna no es el elemento tiempo, pues en el elemento tiempo hay acciones y reacciones, creación y aniquilación. Ni tampoco es la jīva, la potencia marginal constituida por las entidades vivientes, es decir, las entidades vivientes condicionadas y con designaciones, pues las designaciones de las entidades vivientes no son eternas. Un adjetivo que se emplea en relación con esto es nitya, que indica eternidad. Por lo tanto, la condición de la naturaleza material inmediatamente anterior a su manifestación se denomina pradhāna.

Pán poukazuje na hmotnou přírodu v jejím jemném stavu, který se nazývá pradhāna, a rozebírá jej. Rozdíl mezi pradhānou a prakṛti je, že pradhāna je jemný, nerozlišený souhrn všech hmotných prvků. Jsou sice nerozlišené, ale je zřejmé, že v pradhāně jsou obsaženy všechny hmotné prvky. Je-li souhrn hmotných prvků projevený vzájemným působením tří kvalit hmotné přírody, projev se nazývá prakṛti. Impersonalisté říkají, že v Brahmanu není rozmanitost a odlišnost. Někdo by mohl říci, že pradhāna je Brahman, ale Brahman je něco jiného. Pradhāna se liší od Brahmanu, protože v Bramanu neexistují hmotné kvality přírody. Někdo může namítat, že mahat-tattva se také liší od pradhāny, protože v mahat-tattvě existují projevy. Zde je ovšem podáno skutečné vysvětlení pradhāny: když nejsou zřetelně projeveny (avyakta) příčina a důsledek, nedochází k reakci souhrnu prvků a tento stav hmotné přírody se nazývá pradhāna. Pradhāna není prvek času, protože v čase probíhají akce a reakce, stvoření a zničení. Není to ani jīva, okrajová energie živých bytostí neboli označené, podmíněné živé bytosti, protože označení živých bytostí nejsou věčná. V této souvislosti je zde použito přídavné jméno nitya, které vyjadřuje věčnost. Pradhāna je tedy stav hmotné přírody těsně před jejím projevením.