Skip to main content

Text 21

Sloka 21

Texto

Verš

titikṣavaḥ kāruṇikāḥ
suhṛdaḥ sarva-dehinām
ajāta-śatravaḥ śāntāḥ
sādhavaḥ sādhu-bhūṣaṇāḥ
titikṣavaḥ kāruṇikāḥ
suhṛdaḥ sarva-dehinām
ajāta-śatravaḥ śāntāḥ
sādhavaḥ sādhu-bhūṣaṇāḥ

Palabra por palabra

Synonyma

titikṣavaḥ — tolerante; kāruṇikāḥ — misericordioso; suhṛdaḥ — amigable; sarva-dehinām — con todas las entidades vivientes; ajāta-śatravaḥ — hostil con nadie; śāntāḥ — pacífico; sādhavaḥ — sigue las Escrituras; sādhu-bhūṣaṇāḥ — adornado con características sublimes.

titikṣavaḥ — tolerantní; kāruṇikāḥ — milostivý; suhṛdaḥ — přátelský; sarva-dehinām — ke všem živým bytostem; ajāta-śatravaḥ — k nikomu není nepřátelský; śāntāḥ — mírumilovný; sādhavaḥ — řídí se písmy; sādhu-bhūṣaṇāḥ — zdobí ho vznešené vlastnosti.

Traducción

Překlad

El sādhu es tolerante, misericordioso y amigable con todas las entidades vivientes. No tiene enemigos, es pacífico, se guía por las Escrituras, y todas sus características son sublimes.

Sādhu je tolerantní, milostivý a přátelský ke všem živým bytostem. Nemá nepřátel, je mírumilovný, řídí se pokyny písem a všechny jeho vlastnosti jsou vznešené.

Significado

Význam

El sādhu que se describe aquí es el devoto del Señor. Por lo tanto, su preocupación es iluminar a la gente con el servicio devocional; esa es su misericordia. Él sabe que sin servicio devocional la vida humana se malogra. El devoto viaja por todas partes, predicando de puerta en puerta: «Vuélvete consciente de Kṛṣṇa. Sé un devoto del Señor Kṛṣṇa. No desperdicies tu vida tan solo en satisfacer tus propensiones animales. La vida humana es para la autorrealización, para volverse consciente de Kṛṣṇa». Eso es lo que predica el sādhu. No se satisface con su propia liberación. Siempre piensa en los demás. Es la personalidad más compasiva con todas las almas caídas. Así pues, una de sus cualidades eskāruṇika, una gran misericordia hacia las almas caídas. En su labor de prédica se encuentra con muchos elementos adversos, y en consecuencia, tiene que ser muy tolerante. Puede que alguien lo maltrate, porque las almas condicionadas no están dispuestas a recibir el conocimiento trascendental del servicio devocional. No les gusta; esa es su enfermedad. El sādhu tiene la ingrata tarea de inculcarles la importancia del servicio devocional. A veces los devotos son atacados violentamente. El Señor Jesucristo fue crucificado, a Haridāsa Ṭhākura lo apalearon en veintidós mercados, y Nityānanda, el asistente principal del Señor Caitanya, fue violentamente atacado por Jagāi y Mādhāi. Aun así, ellos fueron tolerantes, porque su misión era liberar a las almas caídas. El sādhu es misericordioso porque es el bienqueriente de todas las entidades vivientes, no solo de los seres humanos, sino también de los animales. La palabra sarva-dehinām se refiere a todas las entidades vivientes que han aceptado cuerpos materiales. El ser humano no es el único que tiene un cuerpo material; las demás entidades vivientes también. El devoto del Señor es misericordioso con todos: gatos, perros, árboles, etc. Trata a todas las entidades vivientes de tal modo que finalmente puedan liberarse de este enredo material. Śivānanda Sena, uno de los discípulos del Señor Caitanya, liberó a un perro dándole un trato trascendental. Hay muchos ejemplos de perros que obtuvieron la salvación gracias a un sādhu, porque el sādhu se ocupa en las actividades filantrópicas más elevadas para bendecir a todas las entidades vivientes. Pero, a pesar de que el sādhu no es enemigo de nadie, el mundo es tan ingrato que incluso él tiene muchos enemigos.

Sādhu, kterého popisuje tento verš, je oddaný Pána. Neustále se proto snaží dát lidem poznání o oddané službě Pánu. To je jeho milost. Ví, že bez oddané služby Pánu je lidský život promarněný. Oddaný cestuje po celé zemi, ode dveří ke dveřím, a káže: “Buďte si vědomi Kṛṣṇy. Staňte se oddanými Pána Kṛṣṇy. Nepromarňujte své životy uspokojováním svých zvířecích sklonů. Lidský život je určen k seberealizaci, k vědomí Kṛṣṇy.” To je kázání sādhua. Nespokojí se jen se svým vlastním osvobozením, ale stále myslí na druhé. Je velice soucitný ke všem pokleslým duším. Jedna z jeho vlastností je tedy kāruṇika, milostivý k pokleslým duším. Při kázání musí sādhu neboli oddaný Pána čelit mnoha projevům nepřátelství, a proto je třeba, aby byl velice tolerantní. Lidé se k němu často chovají hrubě, protože podmíněné duše nejsou připraveny přijmout transcendentální poznání o oddané službě. Nechtějí nic takového slyšet—to je jejich nemoc. Sādhu se ujímá nevděčného úkolu přesvědčit je o důležitosti oddané služby. Někdy jsou oddaní vystaveni i tělesnému násilí. Pán Ježíš Kristus byl ukřižován, Haridāsa Ṭhākura byl bičován na dvaceti dvou tržištích a Nityānanda, jeden z hlavních společníků Pána Caitanyi, se stal terčem útoku Jagāie a Mādhāie. Přesto vše tolerovali, protože jejich posláním bylo osvobodit pokleslé duše. Sādhu se vyznačuje tím, že je velice tolerantní a milostivý ke všem pokleslým duším. Je milostivý, protože je skutečným dobrodincem všech živých bytostí. Přeje dobro nejen lidem, ale i zvířatům. Slovo sarva-dehinām se vztahuje na všechny vtělené živé bytosti. Hmotné tělo mají nejen lidé, ale i ostatní živé bytosti, jako jsou kočky a psi. Oddaný Pána je milostivý ke všem: ke kočkám, psům, stromům atd. Ke všem živým bytostem se chová tak, aby mohly nakonec získat osvobození z tohoto hmotného světa. Śivānanda Sena, jeden ze žáků Pána Caitanyi, svou transcendentální péčí osvobodil psa. Je mnoho příkladů, kdy ve společnosti sādhua získal osvobození i pes, neboť sādhu vykonává tu nejzáslužnější činnost v zájmu všech živých bytostí. Sādhu se k nikomu nechová nepřátelsky, ale svět je přesto tak nevděčný, že i sādhu má mnoho nepřátel.

¿Qué diferencia hay entre un enemigo y un amigo? La diferencia está en el comportamiento. El sādhu busca que todas las almas condicionadas se liberen definitivamente del enredo material. Por lo tanto, nadie puede ser un mejor amigo que el sādhu en su empeño de liberar un alma condicionada. El sādhu es tranquilo; sigue los principios de las Escrituras sin ostentación y de manera pacífica. Además de seguir los principios de las Escrituras, el sādhu es un devoto del Señor. Quien verdaderamente siga los principios de las Escrituras debe ser también devoto de Dios, pues todos los śāstras nos enseñan a obedecer las órdenes de la Personalidad de Dios. El sādhu, por lo tanto, obedece los mandamientos de las Escrituras y es un devoto del Señor. En el devoto resaltan todas las cualidades auspiciosas, y en él se desarrollan todas las buenas cualidades de los semidioses; por el contrario, el no devoto, por muy cualificado que sea académicamente, no posee ninguna buena cualidad desde el punto de vista de la comprensión trascendental.

Jaký je rozdíl mezi nepřítelem a přítelem? Rozdíl je v chování. Sādhu jedná se všemi podmíněnými dušemi takovým způsobem, aby se nakonec vyprostily z hmotného zapletení. Proto je nejlepším přítelem podmíněných duší. Sādhu je mírný a s klidnou myslí následuje pokyny písem. Sādhu znamená ten, kdo následuje písma a je zároveň oddaným Pána. Skutečný následovník písem musí být oddaným Boha, protože všechny śāstry nařizují, abychom poslouchali příkazy Osobnosti Božství. Sādhu je tedy následovník pokynů písem a oddaný Pána. Oddaný má všechny tyto charakterové rysy. Oddaný vyvíjí všechny dobré vlastnosti polobohů, zatímco neoddaný, přestože může mít akademické vzdělání, nemá z hlediska transcendentální realizace žádné dobré vlastnosti či předpoklady.