Skip to main content

Text 12

Sloka 12

Texto

Verš

maitreya uvāca
iti sva-mātur niravadyam īpsitaṁ
niśamya puṁsām apavarga-vardhanam
dhiyābhinandyātmavatāṁ satāṁ gatir
babhāṣa īṣat-smita-śobhitānanaḥ
maitreya uvāca
iti sva-mātur niravadyam īpsitaṁ
niśamya puṁsām apavarga-vardhanam
dhiyābhinandyātmavatāṁ satāṁ gatir
babhāṣa īṣat-smita-śobhitānanaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — Maitreya dijo; iti — de este modo; sva-mātuḥ — de Su madre; niravadyam — inmaculado; īpsitam — deseo; niśamya — después de escuchar; puṁsām — de la gente; apavarga — interrupción de la existencia corporal; vardhanam — aumentando; dhiyā — mentalmente; abhinandya — habiendo agradecido; ātma-vatām — interesados en la autorrealización; satām — de los trascendentalistas; gatiḥ — el sendero; babhāṣe — Él explicó; īṣat — ligeramente; smita — sonriendo; śobhita — hermoso; ānanaḥ — Su rostro.

maitreyaḥ uvāca — Maitreya řekl; iti — takto; sva-mātuḥ — Své matky; niravadyam — neznečištěnou; īpsitam — touhu; niśamya — když vyslechl; puṁsām — lidí; apavarga — ukončení tělesné existence; vardhanam — zvyšující; dhiyā — v duchu; abhinandya — poděkoval; ātma-vatām — kteří se zajímají o seberealizaci; satām — transcendentalistů; gatiḥ — cestu; babhāṣe — vysvětlil; īṣat — lehce; smita — usmívající se; śobhita — krásná; ānanaḥ — Jeho tvář.

Traducción

Překlad

Maitreya dijo: Después de que Su madre Le expresase su inmaculado deseo de iluminación trascendental, el Señor le agradeció internamente sus preguntas y, con el rostro sonriente, explicó el sendero de los trascendentalistas, que se interesan en la autorrealización.

Maitreya řekl: Když Pán vyslechl čistou touhu Své matky po transcendentální realizaci, v duchu jí poděkoval za její otázky a s úsměvem na tváři jí vysvětlil cestu transcendentalistů, kteří se zajímají o seberealizaci.

Significado

Význam

Devahūti ha confesado su enredo material y su deseo de liberarse. Las preguntas que ha hecho al Señor Kapila son de gran interés para quienes tratan sinceramente de liberarse del enredo material y alcanzar la perfección de la vida humana. Aquel que no se interesa en comprender su vida espiritual, su posición constitucional, y que tampoco se siente incómodo en la existencia material, está desperdiciando su forma humana de vida. Aquel que se despreocupa de las necesidades trascendentales de la vida y se dedica simplemente a comer, dormir, defenderse y aparearse, como un animal, está desperdiciando su vida. El Señor Kapila estaba muy satisfecho con las preguntas de Su madre, pues las respuestas estimularían los deseos de liberarse de la vida condicionada de la existencia material. Esas preguntas son apavarga-vardhanam. A aquellos que tienen un interés sincero por lo espiritual se les llama sat, devotos. Satāṁ prasaṅgāt. Sat significa «lo que existe eternamente», yasat, «lo que no es eterno». Quien no esté en el plano espiritual no es sat; es asat. El asat se establece en un plano que dejará de existir, pero todo aquel que se establezca en el plano espiritual existirá eternamente. Como almas espirituales, todos existimos eternamente, pero el asat ha aceptado como refugio el mundo material, y por lo tanto está lleno de ansiedades. Asad-grāhān, el deseo de disfrutar de la materia, es la causa de que el alma sea asat. En realidad, el alma espiritual no es asat. En cuanto es consciente de este hecho y adopta el proceso de conciencia de Kṛṣṇa, pasa a ser sat. Satāṁ gatiḥ, el sendero de lo eterno, es muy interesante para las personas que buscan la liberación, y Su Señoría Kapila comenzó a explicar ese sendero.

Devahūti doznává, že je zapletena do hmotného světa, a prosí o vysvobození. Otázky, které položila Pánu Kapilovi, jsou velice důležité pro ty, kdo se skutečně snaží osvobodit z hmotného zapletení a dosáhnout dokonalosti lidského života. Dokud se člověk nezajímá o duchovní život a své přirozené postavení a necítí se nesvůj v hmotné existenci, jeho lidský život je zbytečný. Člověk, který se nestará o transcendentální životní potřeby a pouze jí, spí, brání se a páří se jako zvíře, promarňuje svůj život. Pán Kapila byl velice rád, že Mu Jeho matka položila takové otázky, protože odpovědi na tyto otázky podněcují touhu po osvobození z podmíněného života hmotné existence. Takovým otázkám se říká apavarga-vardhanam. Lidé se skutečným duchovním zájmem se nazývají sat, oddaní. Satāṁ prasaṅgāt. Sat znamená “to, co existuje věčně” a asat znamená “to, co není věčné”. Dokud se živá bytost nenachází na duchovní úrovni, není sat, nýbrž asat. Asat je na úrovni, která zanikne, ale každý, kdo je na duchovní úrovni, bude existovat věčně. Jako duše je každý věčný, ale asat přijal za své útočiště hmotný svět, a proto je plný úzkosti. Asad-grāhān, nepatřičná situace, ve které se nachází duše s iluzorní představou, že si užívá hmoty, je příčinou, proč je duše asat. Ve skutečnosti však duše není asat. Jakmile si je toho vědoma a snaží se rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, stává se znovu sat. Satāṁ gatiḥ, cesta věčných živých bytostí, je velice zajímavá pro ty, kdo touží po osvobození, a Pán Kapila ji začal popisovat.