Text 36
Sloka 36
Texto
Verš
mumukṣūṇāṁ durāśayāt
prasaṅkhyānāya tattvānāṁ
sammatāyātma-darśane
mumukṣūṇāṁ durāśayāt
prasaṅkhyānāya tattvānāṁ
sammatāyātma-darśane
Palabra por palabra
Synonyma
etat — este; me — Mi; janma — nacimiento; loke — en el mundo; asmin — en este; mumukṣūṇām — por aquellos grandes sabios que buscan la liberación; durāśayāt — de deseos materiales innecesarios; prasaṅkhyānāya — para explicar; tattvānām — de las verdades; sammatāya — que es muy apreciado; ātma-darśane — en la autorrealización.
Traducción
Překlad
Mi advenimiento en este mundo tiene como fin especial la explicación de la filosofía del sāṅkhya, muy apreciada con vistas a la autorrealización por aquellos que desean liberarse del enredo de los deseos materiales innecesarios.
Mé zjevení v tomto světě má zvláště za účel vysvětlit filozofii sāṅkhyi, které si pro seberealizaci vysoce cení ti, kdo se chtějí osvobodit ze zapletení způsobeného zbytečnými hmotnými touhami.
Significado
Význam
Aquí es muy significativa la palabra durāśayāt. Dur se refiere a «inconvenientes» o duḥkha, «miserias». Āśayāt significa «del refugio». Las almas condicionadas hemos aceptado el refugio del cuerpo material, que está lleno de inconvenientes y miserias. La gente necia no puede entender la situación, y eso se denomina «ignorancia», «ilusión», o «el hechizo de māyā». La sociedad humana debe entender muy seriamente que el cuerpo es, en sí, la fuente de todas las miserias de la vida. Supuestamente, la civilización moderna debería estar progresando en conocimiento científico, pero ¿qué es ese conocimiento científico? Se basa solamente en las comodidades del cuerpo, sin conocimiento de que el cuerpo, por muy confortablemente que lo mantengamos, está sujeto a la destrucción. Como se afirma en el Bhagavad-gītā: antavanta ime dehāḥ: Estos cuerpos están destinados a la destrucción. Nityasyoktāḥ śarīriṇaḥ se refiere al alma viviente, la chispa viviente que hay dentro del cuerpo. Esa alma es eterna, pero el cuerpo no lo es. Para nuestra actividad, debemos tener un cuerpo; sin cuerpo, sin órganos de los sentidos, no hay actividad. Pero la gente no se pregunta si es posible tener un cuerpo eterno. En realidad aspiran a él, pues aunque se ocupan en disfrute de los sentidos, ese disfrute no es eterno. Anhelan, por lo tanto, algo de lo que puedan disfrutar eternamente, pero no entienden cómo obtener esa perfección. De modo que la filosofía sāṅkhya, como aquí afirma Kapiladeva, es tattvānām. El sistema de filosofía sāṅkhya está concebido para aportar entendimiento de la auténtica verdad. ¿Cuál es esa auténtica verdad?: el conocimiento de cómo salir del cuerpo material, que es la fuente de todo problema. El Señor Kapila Se encarna o adviene con esa finalidad especial. Eso se afirma aquí claramente.
Zde je velice významné slovo durāśayāt. Dur označuje potíže neboli duḥkha, “utrpení”. Āśayāt znamená “z útočiště”. My, podmíněné duše, jsme přijaly útočiště v hmotném těle, které přináší mnoho potíží a utrpení. Hloupí lidé tuto situaci nechápou a to se nazývá nevědomost, iluze nebo vliv māyi. Lidská společnost si má velice vážně uvědomit, že samotné tělo je zdrojem všeho životního neštěstí. Říká se, že moderní civilizace dělá pokrok ve vědeckém poznání, ale jaké je toto vědecké poznání? Soustředí se pouze na tělesné pohodlí a vůbec se nezabývá skutečností, že tělo podléhá zkáze bez ohledu na to, jaké pohodlí mu poskytneme. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě: antavanta ime dehāḥ — tato těla jsou předurčena k zániku. Nityasyoktāḥ śarīriṇaḥ se vztahuje na živou duši neboli živou jiskru v těle. Tato duše je věčná, ale tělo není věčné. Ke svým činnostem potřebujeme tělo — nemůžeme jednat bez těla, bez smyslových orgánů. Lidé se však neptají, zda je možné mít věčné tělo. Ve skutečnosti věčné tělo chtějí, protože vyhledávají smyslový požitek, ale tento smyslový požitek není věčný. Chtějí tedy něco, čeho by si mohli užívat věčně, ale nevědí, jak takové dokonalosti dosáhnout. Proto, jak zde uvádí Kapiladeva, je sāṅkhyová filozofie tattvānām. Systém sāṅkhyové filozofie je uspořádán tak, aby umožňoval pochopit skutečnou pravdu. Co je tato skutečná pravda? Skutečná pravda je poznání, jak se oprostit od hmotného těla, které je zdrojem všech potíží. Zvláště to je účelem zjevení Pána Kapily, jak je zde jasně řečeno.