Text 56
Sloka 56
Texto
Verš
na virāgāya kalpate
na tīrtha-pada-sevāyai
jīvann api mṛto hi saḥ
na virāgāya kalpate
na tīrtha-pada-sevāyai
jīvann api mṛto hi saḥ
Palabra por palabra
Synonyma
na — no; iha — aquí; yat — que; karma — trabaja; dharmāya — para la perfección de la vida religiosa; na — no; virāgāya — para el desapego; kalpate — lleva; na — no; tīrtha-pada — de los pies de loto del Señor; sevāyai — al servicio devocional; jīvan — viviendo; api — aunque; mṛtaḥ — muerto; hi — en verdad; saḥ — él.
Traducción
Překlad
Cualquier persona cuyo trabajo no tenga como finalidad elevarla a la vida religiosa, cualquier persona cuya ejecución de rituales religiosos no la eleve a la renunciación, y cualquier persona cuya renunciación no la lleve al servicio devocional a la Suprema Personalidad de Dios, debe considerarse que está muerto, aunque respire.
Každý, jehož práce nevede k dosažení úrovně náboženského života, každý, jehož náboženské obřady neústí v odříkání, a každý, kdo se věnuje odříkání, které ho nevede k oddané službě Nejvyšší Osobnosti Božství, musí být považován za mrtvého, přestože dýchá.
Significado
Význam
La afirmación de Devahūti es que su vida fue simplemente una pérdida de tiempo, pues estaba apegada a vivir con su esposo por la complacencia de los sentidos, que no conduce a liberarse del enredo material. Cualquier trabajo que no lleve al estado de vida religiosa es una actividad inútil. Por naturaleza, todo el mundo siente inclinación por algún tipo de trabajo; cuando ese trabajo lleva a la vida religiosa, y esta conduce a la renunciación, y esta, a su vez, al servicio devocional, se alcanza la perfección del trabajo. Como se afirma en el Bhagavad-gītā, cualquier trabajo que, en última instancia, no lleve al nivel del servicio devocional, es causa de cautiverio en el mundo material. Yajñārthāt karmaṇo ’nyatra loko ’yaṁ karma-bandhanaḥ. Quien no se eleve gradualmente a la posición de servicio devocional, comenzando a partir de su actividad natural, debe ser considerado un cuerpo muerto. El trabajo que no conduce a entender a Kṛṣṇa se considera inútil.
Devahūti říká, že její život byl pouhou ztrátou času, protože si velice zakládala na životě se svým manželem pro smyslový požitek, který nevede k osvobození z hmotného zajetí. Jakákoliv činnost, kterou člověk vykonává, je neužitečná, pokud nevede k náboženskému životu. Každý má od přírody sklony k určitému jednání, a vede-li ho toto jednání k náboženskému životu, náboženský život k odříkání a odříkání k oddané službě, pak člověk dosahuje dokonalosti jednání. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě, jakákoliv činnost, která nevede nakonec k oddané službě, je příčinou otroctví v hmotném světě. Yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ. Pokud člověk postupně nespěje, počínaje svým přirozeným jednáním, na úroveň oddané služby, musí být považován za mrtvé tělo. Činnost, která nevede k pochopení vědomí Kṛṣṇy, se považuje za zbytečnou.