Skip to main content

Text 12

Sloka 12

Texto

Verš

jāta-harṣo ’patan mūrdhnā
kṣitau labdha-manorathaḥ
gīrbhis tv abhyagṛṇāt prīti-
svabhāvātmā kṛtāñjaliḥ
jāta-harṣo ’patan mūrdhnā
kṣitau labdha-manorathaḥ
gīrbhis tv abhyagṛṇāt prīti-
svabhāvātmā kṛtāñjaliḥ

Palabra por palabra

Synonyma

jāta-harṣaḥ — naturalmente lleno de júbilo; apatat — cayó; mūrdhnā — con su cabeza; kṣitau — en el suelo; labdha — habiéndose logrado; manaḥ-rathaḥ — su deseo; gīrbhiḥ — con oraciones; tu — y; abhyagṛṇāt — satisfizo; prīti-svabhāva-ātmā — cuyo corazón por naturaleza está siempre lleno de amor; kṛta-añjaliḥ — con las manos juntas.

jāta-harṣaḥ — přirozeně plný radosti; apatat — padl; mūrdhnā — hlavou; kṣitau — na zem; labdha — když dosáhl; manaḥ-rathaḥ — jeho touha; gīrbhiḥ — modlitbami; tu — a; abhyagṛṇāt — uspokojoval; prīti-svabhāva-ātmā — jehož srdce je přirozeně vždy plné lásky; kṛta-añjaliḥ — se sepjatýma rukama.

Traducción

Překlad

Kardama Muni, cuando comprendió cabalmente la presencia personal de la Suprema Personalidad de Dios, se sintió muy satisfecho, al ver cumplido su deseo trascendental. Cayó al suelo, y, postrándose, ofreció reverencias a los pies de loto del Señor. Su corazón, por naturaleza, estaba lleno de amor por Dios; juntando sus manos satisfizo al Señor con oraciones.

Když se Kardama Muni osobně setkal s Nejvyšší Osobností Božství, byl velice spokojen, protože se mu splnila jeho transcendentální touha. Poklonil se hlavou k zemi, aby vzdal úctu Pánovým lotosovým nohám. Jeho srdce bylo přirozeně plné lásky k Bohu, a začal tedy se sepjatýma rukama uspokojovat Pána modlitbami.

Significado

Význam

La comprensión de la forma personal del Señor es la etapa más elevada de perfección del yoga. En el sexto capítulo del Bhagavad-gītā, donde se explica la práctica del yoga, se dice que la comprensión de la forma personal del Señor es la perfección del yoga. Tras la práctica de las posturas de sentarse y de otros principios regulativos del yoga, finalmente se alcanza la etapa de samādhi, la absorción en el Supremo. En samādhi se puede ver a la Suprema Personalidad de Dios en Su forma parcial como Paramātmā, tal como Él es. En las Escrituras autoritativas del yoga, como los Patañjali-sūtras, se explica que el samādhi es un placer trascendental. El yoga de que tratan los libros de Patañjali es un sistema autorizado, y los supuestos yogīs que modernamente se han inventado sus propias vías, sin consultar a las autoridades, son simplemente ridículos. El sistema de yoga de Patañjali se denomina aṣṭāṅga-yoga. Los impersonalistas, como son monistas, a veces contaminan el sistema de yoga de Patañjali. Este explica que el alma se complace de un modo trascendental cuando encuentra a la Superalma y La ve. Si se admite la existencia de la Superalma y del alma individual, la teoría impersonalista del monismo queda anulada. Por esa razón, algunos impersonalistas y filósofos nihilistas distorsionan a su conveniencia el sistema de Patañjali y contaminan el proceso de yoga.

Realizace osobní podoby Pána je nejvyšší úrovní jógové dokonalosti. V šesté kapitole Bhagavad-gīty, která popisuje systém yogy, je řečeno, že tato realizace osobní podoby Pána je dokonalostí yogy. Člověk, který zvládne různé sedy a osvojí si i další usměrňující zásady jógového systému, nakonec dospěje do stadia zvaného samādhi, pohroužení do Nejvyššího. Potom uvidí Nejvyššího Pána buď v Jeho částečné podobě Paramātmy, nebo takového, jaký je. Autoritativní texty, které se zabývají yogou, jako například Patañjali-sūtry, popisují samādhi jako transcendentální blaženost. Jógový systém popsaný v Patañjaliho knihách je autoritativní a moderní takzvaní yogīni, kteří si vymýšlejí vlastní systémy, aniž by se řídili autoritami, jsou pouze k smíchu. Patañjaliho jógový proces se nazývá aṣṭāṅga-yoga. Impersonalisté někdy tento systém znehodnocují svým monistickým přístupem. Patañjali uvádí, že když se duše setká s Nadduší, a vidí tak Pána, zažívá transcendentální blaženost. Jakmile však připustíme existenci Nadduše a individuální duše, impersonalistická teorie monismu ztrácí svoji platnost. Někteří impersonalisté a voidističtí filozofové proto překrucují Patañjaliho systém po svém, čímž znehodnocují celý proces yogy.

Según Patañjali, aquel que se libera de todos los deseos materiales alcanza su posición real, su posición trascendental, y la comprensión de ese estado recibe el nombre de poder espiritual. Aquellos que se ocupan en actividades materiales están en contacto con las modalidades de la naturaleza material. Ese tipo de personas aspiran a: (1) ser religiosos, (2) enriquecerse económicamente, (3) poder complacer los sentidos, y, por último, (4) volverse uno con el Supremo. Según los monistas, cuando un yogī se vuelve uno con el Supremo y pierde su existencia individual, alcanza el estado más elevado, que se denomina kaivalya. Pero, en realidad, kaivalya es el estado de comprensión de la Personalidad de Dios. Kaivalya, o en términos de Patañjali, la comprensión del poder espiritual, es el entendimiento unitario de que el Señor Supremo es completamente espiritual y que en el estado de iluminación espiritual plena se puede entender qué es Él, es decir, se puede entender a la Suprema Personalidad de Dios. Según Patañjali, el estado de aquel que está liberado de los deseos materiales y fijo en la comprensión trascendental del ser y del Superser recibe el nombre de cit-śakti. La iluminación espiritual plena brinda una percepción de felicidad espiritual, que según el Bhagavad-gītā es la felicidad suprema y está más allá de los sentidos materiales. Se explican dos clases de trance, samprajñāta y asamprajñāta, es decir, especulación mental y autorrealización. En estado de samādhi, o asamprajñāta, se puede comprender la forma espiritual del Señor mediante los sentidos espirituales. Esa es la meta final de la iluminación espiritual.

Když se člověk zbaví všech hmotných tužeb, dosáhne podle Patañjaliho svého skutečného, transcendentálního postavení a realizuje to, co se nazývá “duchovní moc”. Živá bytost vykonává hmotné činnosti pod vlivem kvalit hmotné přírody. Cílem takto zaměstnaných lidí je: (1) být zbožný, (2) dělat hospodářský pokrok, (3) být schopen uspokojovat své smysly a (4) splynout s Nejvyšším. Podle monistů dosáhne yogī nejvyššího stádia zvaného kaivalya, když splyne s Nejvyšším a ztratí svoji individuální existenci. Ve skutečnosti však kaivalya znamená realizovat Osobnost Božství. Jednota pochopení, že Nejvyšší Pán je zcela duchovní a na úrovni dokonalé duchovní realizace Ho můžeme skutečně poznat jako Nejvyšší Osobnost Božství, se nazývá kaivalya, nebo jazykem Patañjaliho, “realizace duchovní moci”. Zbavit se hmotných tužeb a být pevně umístěný v duchovní realizaci duše a Nadduše je podle něho projev cit-śakti. Dokonalá duchovní realizace je zdrojem duchovního štěstí, které je v Bhagavad-gītě charakterizováno jako svrchované a mimo dosah hmotných smyslů. Je řečeno, že existuje tranz dvojího druhu — samprajñāta a asamprajñāta—mentální spekulace a seberealizace. V samādhi neboli asamprajñātě může živá bytost svými duchovními smysly vnímat duchovní podobu Pána. To je konečný cíl duchovní realizace.

Según Patañjali, aquel que está fijo en la comprensión constante de la forma suprema del Señor ha alcanzado el estado de perfección. Ese es el caso de Kardama Muni. Sin alcanzar ese estado de perfección, que está más allá de la perfección que se alcanza en las primeras etapas del sistema de yoga, no hay iluminación suprema. En el sistema de aṣṭāṅga-yoga hay ocho perfecciones. El yogī que las obtiene puede volverse más ligero que lo más ligero, y más grande que lo más grande, y puede conseguir todo lo que desee. Pero ni siquiera ese éxito material es la perfección u objetivo final del yoga. El objetivo final se explica aquí: Kardama Muni vio a la Suprema Personalidad de Dios en Su forma eterna. El servicio devocional comienza con la relación entre el alma individual y el Alma Suprema, es decir, Kṛṣṇa y Sus devotos, y una vez que se establece esa relación, ya no hay posibilidad de caer. Si alguien quiere alcanzar la etapa de ver directamente a la Suprema Personalidad de Dios por medio del sistema de yoga, pero en lugar de ello se ve atraído por el logro de algún poder material, entonces se desvía, y su progreso se detiene. El disfrute material que recomiendan los falsos yogīs no tiene nada que ver con la experiencia trascendental de la felicidad espiritual. Los devotos verdaderos del bhakti-yoga solamente aceptan como necesidades materiales de la vida aquellas absolutamente imprescindibles para mantener unidos el cuerpo y el alma; se abstienen por completo de toda complacencia material exagerada de los sentidos. Están dispuestos a soportar toda clase de penalidades, siempre y cuando con ello puedan progresar en la comprensión de la Personalidad de Dios.

Mít stálou realizaci nejvyšší podoby Pána znamená podle Patañjaliho dosáhnout dokonalosti, jak to dokázal Kardama Muni. Dokud nedosáhneme této dokonalosti, která překonává všechna přípravná stadia dokonalosti yogy, nemůžeme hovořit o konečné realizaci. V systému aṣṭāṅga-yogy je osm druhů dokonalosti. Ten, kdo jich dosáhl, může být lehčí než nejlehčí nebo těžší než nejtěžší a může získat cokoliv chce. Avšak ani takovýto hmotný úspěch v yoze není jejím vrcholem a konečným cílem. Konečný cíl je popsán zde: Kardama Muni viděl Nejvyššího Pána v Jeho věčné podobě. Oddaná služba začíná u vztahu individuální duše a Nejvyšší Duše neboli Kṛṣṇy a Kṛṣṇových oddaných, a jakmile je dosažen, poklesnutí nepřipadá v úvahu. Chce-li někdo pomocí jógového systému dojít do stadia, kdy uvidí Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář, ale přitom se nechá zlákat možností mít nějaké neobyčejné hmotné schopnosti, odvede ho to od dalšího pokroku. Hmotný požitek, který doporučují falešní yogīni, nemá nic společného s transcendentální realizací duchovního štěstí. Skuteční oddaní, zaměstnaní bhakti-yogou, přijímají pouze ty hmotné věci, které jsou absolutně nezbytné pro udržení těla a duše pohromadě, a zcela se vyhýbají jakémukoliv přehnanému hmotnému uspokojování smyslů. Jsou odhodláni podstoupit jakékoliv útrapy, pokud to povede k pokroku v realizaci Osobnosti Božství.