Text 12
Sloka 12
Texto
Verš
daivena durvitarkyeṇa
pareṇānimiṣeṇa ca
jāta-kṣobhād bhagavato
mahān āsīd guṇa-trayāt
daivena durvitarkyeṇa
pareṇānimiṣeṇa ca
jāta-kṣobhād bhagavato
mahān āsīd guṇa-trayāt
Palabra por palabra
Synonyma
maitreyaḥ uvāca — Maitreya dijo; daivena — por un gobierno superior, conocido como destino; durvitarkyeṇa — más allá de la especulación empírica; pareṇa — por Mahā-Viṣṇu; animiṣeṇa — por la potencia del tiempo eterno; ca — y; jāta-kṣobhāt — se agitó el equilibrio; bhagavataḥ — de la Personalidad de Dios; mahān — el conjunto total de los elementos materiales (el mahat-tattva); āsīt — se produjo; guṇa-trayāt — de las tres modalidades de la naturaleza.
maitreyaḥ uvāca — Maitreya řekl; daivena — vyšším řízením, zvaným osud; durvitarkyeṇa — mimo pojetí empirické spekulace; pareṇa — Mahā-Viṣṇuem; animiṣeṇa — energií věčného času; ca — a; jāta-kṣobhāt — byl narušen rovnovážný stav; bhagavataḥ — Osobnosti Božství; mahān — souhrn hmotných prvků (mahat-tattva); āsīt — byl vytvořen; guṇa-trayāt — ze tří kvalit přírody.
Traducción
Překlad
Maitreya dijo: Cuando el equilibrio de la combinación de las tres modalidades de la naturaleza material se vio agitado por la actividad invisible de la entidad viviente, por Mahā-Viṣṇu, y por la fuerza del tiempo, se produjo el conjunto total de los elementos materiales.
Maitreya řekl: Když byl rovnovážný stav tří kvalit přírody narušen neviditelnými činnostmi živé bytosti, působením Mahā-Viṣṇua a silou času, vznikl souhrn hmotných prvků.
Significado
Význam
Aquí se describe con gran lucidez la causa de la creación material. La primera causa es daiva, el destino del alma condicionada. La creación material existe para el alma condicionada que quiso ser un falso señor y disfrutar de los sentidos. No podemos remontarnos hasta el momento en que el alma condicionada deseó por vez primera enseñorearse de la naturaleza material, pero en las Escrituras védicas siempre encontramos que la creación material está hecha para que el alma condicionada disfrute de los sentidos. Hay un verso que define claramente la esencia del disfrute sensual del alma condicionada, diciendo que esta, tan pronto como olvida su deber primordial de ofrecer servicio al Señor, crea una atmósfera de disfrute sensual denominada māyā; esa es la causa de la creación material.
Zde je jasně popsána příčina hmotného stvoření. První příčinou je daiva neboli osud podmíněné duše. Hmotné stvoření vzniká pro podmíněnou duši, která si chtěla hrát na pána, aby získala smyslový požitek. Nikdo nezjistí prvopočátek touhy podmíněné duše panovat hmotné přírodě, ale ve védské literatuře neustále nacházíme, že hmotné stvoření je určené pro smyslový požitek podmíněné duše. Jeden pěkný verš říká, že podstatou smyslového požitku podmíněné duše je, že jakmile duše zapomíná na svoji prvořadou povinnost — sloužit Pánu, vytváří atmosféru smyslového požitku, která se nazývá māyā. To je příčina hmotného stvoření.
Otra palabra que se utiliza aquí es durvitarkyeṇa. Nadie puede decir cuándo y cómo surgieron en el alma condicionada los deseos de disfrutar de los sentidos, pero existe una causa. La naturaleza material es una atmósfera exclusivamente destinada al disfrute sensual del alma condicionada, y su creador es la Personalidad de Dios. Aquí se menciona que, al principio de la creación, la Personalidad de Dios, Viṣṇu, agita la naturaleza material, prakṛti. Hay tres Viṣṇus. Uno es Mahā-Viṣṇu, otro es Garbhodakaśāyī Viṣṇu, y el tercero, Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. El Primer Canto del Śrīmad-Bhāgavatam habla de esos tres Viṣṇus, y aquí se confirma también que Viṣṇu es la causa de la creación. También el Bhagavad-gītā nos enseña que prakṛti entra en actividad, y aún sigue activa, bajo la supervisión de la mirada de Kṛṣṇa, Viṣṇu, pero que la Suprema Personalidad de Dios es inmutable. No debemos cometer el error de pensar que, como la creación emana de la Suprema Personalidad de Dios, Él Se ha transformado en esta manifestación cósmica material. Él siempre existe en Su forma personal, pero la manifestación cósmica es producto de Su inconcebible potencia. Las acciones de esa energía son difíciles de comprender, pero las Escrituras védicas explican que el alma condicionada crea su propio destino y recibe un cuerpo determinado de acuerdo con las leyes de la naturaleza bajo la supervisión de la Suprema Personalidad de Dios, que siempre acompaña al alma condicionada como Paramātmā.
Dále je zde použito slovo durvitarkyeṇa. Nikdo nemůže dokázat, kdy a jak podmíněná duše zatoužila po smyslovém požitku, ale tato příčina existuje. Hmotná příroda představuje atmosféru vhodnou právě pro smyslový požitek podmíněné duše a byla stvořena Osobností Božství. Je zde uvedeno, že hmotná příroda neboli prakṛti je na počátku stvoření vybuzena Osobností Božství, Viṣṇuem. Védská literatura se zmiňuje o třech Viṣṇuech. Jedním je Mahā-Viṣṇu, druhým je Garbhodakaśāyī Viṣṇu a třetím Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. První zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu hovoří o těchto třech Viṣṇuech a rovněž zde je potvrzeno, že Viṣṇu je příčinou stvoření. Z Bhagavad-gīty se také dozvídáme, že prakṛti začíná jednat a stále jedná pod Kṛṣṇovým neboli Viṣṇuovým dohledem, ale Nejvyšší Osobnost Božství se přitom nemění. Neměli bychom se mylně domnívat, že když stvoření vzniklo z Nejvyšší Osobnosti Božství, znamená to, že se Pán přeměnil v tento hmotný vesmírný projev. Pán stále zůstává ve Své osobní podobě, ale vesmírný projev vzniká působením Jeho nepochopitelné energie. Činnost této energie je velice obtížné pochopit, ale z védské literatury víme, že si podmíněná duše vytváří svůj vlastní osud a dostává příslušné tělo podle zákonů přírody pod dohledem Nejvyššího Pána, který ji neustále doprovází jako Paramātmā.