Skip to main content

Text 27

Sloka 27

Texto

Verš

kṣitau śayānaṁ tam akuṇṭha-varcasaṁ
karāla-daṁṣṭraṁ paridaṣṭa-dacchadam
ajādayo vīkṣya śaśaṁsur āgatā
aho imaṁ ko nu labheta saṁsthitim
kṣitau śayānaṁ tam akuṇṭha-varcasaṁ
karāla-daṁṣṭraṁ paridaṣṭa-dacchadam
ajādayo vīkṣya śaśaṁsur āgatā
aho imaṁ ko nu labheta saṁsthitim

Palabra por palabra

Synonyma

kṣitau — en el suelo; śayānam — yaciendo; tam — Hiraṇyākṣa; akuṇṭha — sin desvanecerse; varcasam — lustre; karāla — terribles; daṁṣṭram — dientes; paridaṣṭa — mordido; dat-chadam — labio; aja-ādayaḥ — Brahmā y otros; vīkṣya — habiendo visto; śaśaṁsuḥ — admirado dijo; āgatāḥ — llegó; aho — ¡oh!; imam — esta; kaḥ — quién; nu — en verdad; labheta — pudiera encontrar; saṁsthitim — muerte.

kṣitau — na zemi; śayānam — ležící; tam — Hiraṇyākṣa; akuṇṭha — nevybledlý; varcasam — lesk; karāla — hrozivé; daṁṣṭram — zuby; paridaṣṭa — skousnutý; dat-chadam — ret; aja-ādayaḥ — Brahmā a další; vīkṣya — když viděli; śaśaṁsuḥ — řekli s obdivem; āgatāḥ — dospěli; aho — ó; imam — tuto; kaḥ — kdo; nu — vskutku; labheta — mohl mít; saṁsthitim — smrt.

Traducción

Překlad

Aja [Brahmā] y otros se acercaron al lugar para ver al demonio de terribles colmillos yaciendo en el suelo, mordiéndose el labio. El lustre de su rostro no se había desvanecido todavía, y Brahmā, admirado, dijo: ¡Oh! ¿Quién pudiera encontrar tan bendita muerte?

Aja (Brahmā) a další dospěli na místo souboje, kde viděli démona s hrozivými zuby ležet na zemi se skousnutým rtem. Lesk jeho tváře ještě nevybledl a Brahmā řekl s obdivem: Ó, kdo může mít takovou požehnanou smrt?

Significado

Význam

Aunque el demonio estaba muerto, el lustre de su cuerpo no se había desvanecido. Esto es muy singular, porque cuando muere un hombre o un animal, el cuerpo palidece inmediatamente, el lustre gradualmente se desvanece, y sobreviene la descomposición. Pero en este caso, aunque Hiraṇyākṣa yacía muerto, su lustre corporal no se desvanecía, porque el Señor, el Espíritu Supremo, estaba tocando su cuerpo. El lustre corporal se conserva fresco solo en tanto está presente el alma espiritual. Aunque el alma del demonio había partido del cuerpo, el Espíritu Supremo tocaba el cuerpo, y por esa causa no se había desvanecido su lustre corporal. El alma individual es diferente de la Suprema Personalidad de Dios. En verdad es muy afortunada la persona que ve a la Suprema Personalidad de Dios cuando abandona su cuerpo, y esta es la causa de que personalidades como Brahmā y los demás semidioses elogiasen la muerte del demonio.

Přestože byl démon mrtev, lesk jeho těla nevybledl. To je velice zvláštní, protože když člověk nebo zvíře zemře, jeho tělo okamžitě vybledne, lesk se postupně vytratí a dochází k rozkladu. V tomto případě se však lesk démonova těla neztrácel, přestože Hiraṇyākṣa ležel mrtev na zemi, neboť se jeho těla dotýkal Pán, Nejvyšší Duše. Tělo si zachovává svůj lesk tak dlouho, dokud je v něm přítomná duše. Přestože démonova duše již opustila jeho tělo, jeho tělesný lesk nevybledl, protože se ho dotýkala Nejvyšší Duše. Individuální duše se liší od Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo při opouštění svého těla vidí Nejvyšší Osobnost Božství, má jistě veliké štěstí. Brahmā a ostatní osobnosti proto vychvalovali démonovu smrt.