Skip to main content

Text 8

Sloka 8

Texto

Verš

nāhaṁ tathādmi yajamāna-havir vitāne
ścyotad-ghṛta-plutam adan huta-bhuṅ-mukhena
yad brāhmaṇasya mukhataś carato ’nughāsaṁ
tuṣṭasya mayy avahitair nija-karma-pākaiḥ
nāhaṁ tathādmi yajamāna-havir vitāne
ścyotad-ghṛta-plutam adan huta-bhuṅ-mukhena
yad brāhmaṇasya mukhataś carato ’nughāsaṁ
tuṣṭasya mayy avahitair nija-karma-pākaiḥ

Palabra por palabra

Synonyma

na — no; aham — Yo; tathā — por otro lado; admi — Yo como; yajamāna — por el sacerdote; haviḥ — las oblaciones; vitāne — en el fuego de sacrificio; ścyotat — vertiendo; ghṛta — ghī; plutam — mezclado; adan — comiendo; huta-bhuk — el fuego de sacrificio; mukhena — por la boca; yat — como; brāhmaṇasya — del brāhmaṇa; mukhataḥ — de la boca; carataḥ — actuando; anughāsam — bocados; tuṣṭasya — satisfecho; mayi — a Mí; avahitaiḥ — ofrecido; nija — propias; karma — actividades; pākaiḥ — por los resultados.

na — ne; aham — Já; tathā — na druhou stranu; admi — jím; yajamāna — vykonavatelem oběti; haviḥ — obětiny; vitāne — do obětního ohně; ścyotat — lité; ghṛta — ghí; plutam — smíšené; adan — pojídající; huta-bhuk — obětní oheň; mukhena — ústy; yat — jako; brāhmaṇasya — brāhmaṇy; mukhataḥ — z úst; carataḥ — který jedná; anughāsam — sousta; tuṣṭasya — uspokojeného; mayi — Mně; avahitaiḥ — obětoval; nija — vlastní; karma — činnosti; pākaiḥ — výsledky.

Traducción

Překlad

Yo no disfruto de las oblaciones que los sacerdotes ofrecen en el fuego del sacrificio, que es una de Mis propias bocas, con el mismo deleite con que saboreo las exquisiteces rebosantes de ghī que se ofrecen a las bocas de los brāhmaṇas que Me han dedicado los resultados de sus actividades y que se sienten siempre satisfechos con Mi prasāda.

Nepochutnám si tolik na obětinách nabízených vykonavateli obětí do obětního ohně, který představuje jedna z Mých úst, jako na lahůdkách plných ghí, jež jsou obětovány do úst brāhmaṇů, kteří Mi odevzdávají výsledky svých činností a jsou vždy spokojeni s Mým prasādam.

Significado

Význam

El devoto del Señor, el vaiṣṇava, no toma nada sin ofrecerlo al Señor. Como el vaiṣṇava dedica al Señor todos los resultados de sus actividades, no prueba ningún comestible que primero no se ofrezca al Señor. El Señor también gusta de dar a la boca del vaiṣṇava todos los comestibles que se Le ofrecen. En este verso queda claro que el Señor come por medio del fuego de sacrificio y la boca del brāhmaṇa. Así pues, se ofrecen en sacrificio muchos artículos para satisfacción del Señor: granos, ghī, etc. El Señor acepta las ofrendas de los sacrificios que Le hacen brāhmaṇas y devotos, y en otro lugar se afirma que cualquier cosa dada a los brāhmaṇas y vaiṣṇavas para que la coman, también el Señor la acepta. Pero aquí se dice que Él acepta las ofrendas que se hacen a las bocas de brāhmaṇas y vaiṣṇavas incluso con mayor deleite. Se encuentra el mejor ejemplo de esto en la vida de Advaita Prabhu, en Su relación con Haridāsa Ṭhākura. A pesar de que Haridāsa hubiese nacido en una familia musulmana, Advaita Prabhu le ofreció el primer plato de prasāda tras la ejecución de una ceremonia de fuego sagrado. Haridāsa Ṭhākura le dio a conocer que había nacido en una familia musulmana y preguntó por qué Advaita Prabhu ofrecía el primer plato a un musulmán en vez de a un elevado brāhmaṇa. Llevado de su humildad, el mismo Haridāsa se acusó de ser musulmán, pero Advaita Prabhu, experto devoto, le aceptó como a un auténtico brāhmaṇa. Advaita Prabhu aseguró que, al ofrecer el primer plato a Haridāsa Ṭhākura, obtenía el resultado de alimentar a cien mil brāhmaṇas. Se concluye que poder alimentar a un brāhmaṇa o a un vaiṣṇava es mejor que llevar a cabo cientos de miles de sacrificios. Por lo tanto, en esta era se recomiendan harer nāma —cantar el santo nombre de Dios— y complacer al vaiṣṇava como únicos medios para elevarse a la vida espiritual.

Oddaný Pána neboli vaiṣṇava nepřijme nic, aniž by to obětoval Pánu. Jelikož vaiṣṇava odevzdává Pánovi výsledky všech svých činností, neochutná žádné jídlo, které nebylo nejprve obětováno Jemu. Pán zase velice rád vkládá všechnu potravu, která Mu byla obětována, do úst vaiṣṇavy. Tento verš říká, že Pán jí prostřednictvím obětního ohně a úst brāhmaṇů. Při oběti se Pánovi nabízí pro Jeho uspokojení mnoho různých věcí — obilí, ghí atd. Pán přijímá tyto obětiny od brāhmaṇů a oddaných a na jiném místě je uvedeno, že přijímá také vše, co brāhmaṇové a vaiṣṇavové dostanou k jídlu. Zde je však řečeno, že oběti do úst brāhmaṇů a vaiṣṇavů Pán přijímá dokonce s ještě větší chutí. Nejlepší takový příklad nalézáme v životě Advaity Prabhua při Jeho jednání s Haridāsem Ṭhākurem. I když se Haridāsa narodil v muslimské rodině, Advaita Prabhu mu po vykonání posvátného obřadu ohněm nabídl první porci prasādam. Haridāsa Ṭhākura Ho upozornil, že pochází z muslimské rodiny, a zeptal se, proč Advaita Prabhu nabízí první porci muslimovi, místo aby ji nabídl pokročilému brāhmaṇovi. Haridāsa se pokorně vydával za nízkého muslima, ale Advaita Prabhu ho jako zkušený oddaný přijal za skutečného brāhmaṇu. Advaita Prabhu prohlásil, že když nabídl první porci Haridāsovi Ṭhākurovi, získal tím stejný prospěch, jako kdyby nakrmil sto tisíc brāhmaṇů. Z toho plyne, že nasytit jednoho brāhmaṇu nebo vaiṣṇavu je lepší než vykonat statisíce obětí. V tomto věku platí, že harer nāma — zpívat svaté jméno Boha — a uspokojovat vaiṣṇavu jsou jediné způsoby, jak dospět na úroveň duchovního života.