Skip to main content

Text 33

Sloka 33

Texto

Verš

na hy antaraṁ bhagavatīha samasta-kukṣāv
ātmānam ātmani nabho nabhasīva dhīrāḥ
paśyanti yatra yuvayoḥ sura-liṅginoḥ kiṁ
vyutpāditaṁ hy udara-bhedi bhayaṁ yato ’sya
na hy antaraṁ bhagavatīha samasta-kukṣāv
ātmānam ātmani nabho nabhasīva dhīrāḥ
paśyanti yatra yuvayoḥ sura-liṅginoḥ kiṁ
vyutpāditaṁ hy udara-bhedi bhayaṁ yato ’sya

Palabra por palabra

Synonyma

na — no; hi — porque; antaram — distinción; bhagavati — en la Suprema Personalidad de Dios; iha — aquí; samasta-kukṣau — todo está dentro del abdomen; ātmānam — la entidad viviente; ātmani — en la Superalma; nabhaḥ — la pequeña cantidad de aire; nabhasi — dentro del conjunto del aire; iva — como; dhīrāḥ — los eruditos; paśyanti — ver; yatra — en quien; yuvayoḥ — de ustedes dos; sura-liṅginoḥ — vestidos como habitantes de Vaikuṇṭha; kim — cómo; vyutpāditam — despertado, desarrollado; hi — ciertamente; udara-bhedi — distinción entre el cuerpo y el alma; bhayam — temor; yataḥ — de dónde; asya — del Señor Supremo.

na — ne; hi — protože; antaram — rozdíl; bhagavati — v Nejvyšší Osobnosti Božství; iha — zde; samasta-kukṣau — vše je v břiše; ātmānam — živá bytost; ātmani — v Nadduši; nabhaḥ — malé množství vzduchu; nabhasi — v celkovém množství vzduchu; iva — jako; dhīrāḥ — učení; paśyanti — vidí; yatra — v kom; yuvayoḥ — vás dvou; sura-liṅginoḥ — oblečeni jako obyvatelé Vaikuṇṭhy; kim — jak; vyutpāditam — probudil se, vyvinul; hi — jistě; udara-bhedi — rozdíl mezi tělem a duší; bhayam — strach; yataḥ — odkud; asya — Nejvyššího Pána.

Traducción

Překlad

En el mundo Vaikuṇṭha hay completa armonía entre los habitantes y la Suprema Personalidad de Dios, tal como dentro del espacio hay completa armonía entre los cielos grande y pequeño. ¿Por qué hay entonces, en este marco de armonía, una semilla de temor? Estas dos personas se visten como habitantes de Vaikuṇṭha, pero ¿de dónde puede venir su falta de armonía?

Obyvatelé vaikuṇṭhského světa žijí v úplném souladu s Nejvyšší Osobností Božství, stejně jako malá část nebe je v úplném souladu s celým velkým nebem. Kde se tedy na tomto poli harmonie vzalo semínko strachu? Tito dva mají stejné šaty jako obyvatelé Vaikuṇṭhy, ale co může být důvodem jejich rozlišování?

Significado

Význam

Tal como en cada estado, en este mundo material, hay diferentes departamentos —departamento civil y departamento criminal—, en la creación de Dios hay dos departamentos de existencia. De la misma manera que en el mundo material nos encontramos con que el departamento criminal es muchísimo más pequeño que el departamento civil, también este mundo material, que se considera el departamento criminal, es una cuarta parte de la creación total del Señor. Todas las entidades vivientes que habitan en los universos materiales se considera que son más o menos criminales, porque no desean actuar según la orden del Señor, o se oponen a las armoniosas actividades de la voluntad del Señor. El principio básico de la creación es que el Señor Supremo, la Personalidad de Dios, es dichoso por naturaleza y, para realzar Su dicha trascendental, Se convierte en muchos. Las entidades vivientes como nosotros, siendo partes integrales del Señor Supremo, estamos hechos para satisfacer los sentidos del Señor. De esta manera, cada vez que haya una discrepancia en esa armonía, la entidad viviente queda, al momento, atrapada por māyā, la ilusión.

Stejně jako jsou v každém státě tohoto hmotného světa dvě různá oddělení — občanské oddělení a zločinecké oddělení — tak i Boží stvoření má dvě oddělení pro dva druhy existence. Stejně jako je zločinecké oddělení v hmotném světě mnohem menší než občanské oddělení, tak i tento hmotný svět, který je považován za zločinecké oddělení, tvoří pouze jednu čtvrtinu celého Pánova stvoření. Všechny živé bytosti, které obývají hmotné vesmíry, jsou považovány v podstatě za zločince, protože se nechtějí podřídit Pánovým zákonům a jednají v rozporu s vůlí Boha. Princip stvoření je takový, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je přirozeně plný radosti a stává se mnoha, aby ještě zvětšil Svoji transcendentální radost. Údělem nás, živých bytostí, které jsou nedílnými částmi Nejvyššího Pána, je uspokojovat Pánovy smysly. Proto jakmile některá živá bytost tuto harmonii naruší, okamžitě je polapena māyou neboli iluzí.

La energía externa del Señor se conoce como mundo material, y el reino de la energía interna del Señor se conoce como Vaikuṇṭha, el reino de Dios. En el mundo Vaikuṇṭha siempre hay armonía entre el Señor y los que allí habitan. Por tanto, la creación de Dios es perfecta en el mundo Vaikuṇṭha. No hay causa de temor. La totalidad del reino de Dios es una unidad tan completamente llena de armonía que no se puede dar la enemistad. Todo allí es absoluto. Tal como dentro del cuerpo hay muchas construcciones fisiológicas, pero trabajan todas en una dirección para satisfacer al estómago, y tal como en una máquina hay cientos y miles de piezas, pero marchan todas armónicamente para cumplir la función de la máquina, en los planetas Vaikuṇṭhas el Señor es perfecto, y los habitantes se ocupan, también de un modo perfecto, en servir al Señor.

Vnější energie Pána se nazývá hmotný svět a království vnitřní energie Pána se nazývá Vaikuṇṭha neboli království Boha. Ve světě Vaikuṇṭhy neexistuje nesoulad mezi Pánem a jeho obyvateli. Vaikuṇṭhský svět je dokonalý výtvor Boha, kde neexistuje důvod ke strachu. Celé království Boha je tak dokonale harmonickým celkem, že v něm nemůže vzniknout nepřátelství. Vše je tam absolutní. Stejně jako je v těle mnoho různých orgánů, ale všechny spolupracují pro uspokojení žaludku, a jako jsou ve stroji stovky a tisíce součástek, ale všechny harmonicky vykonávají funkci stroje, na vaikuṇṭhských planetách sídlí dokonalý Pán a všichni obyvatelé Mu tam dokonale slouží.

Los filósofos māyāvādīs, los impersonalistas, interpretan que este verso del Śrīmad-Bhāgavatam significa que el cielo pequeño y el cielo grande son un mismo cielo, pero esta idea no se puede sostener. El ejemplo de los cielos grande y pequeño se puede aplicar también al cuerpo de una persona. El cielo grande es el cuerpo en sí mismo, y los intestinos y otras partes del cuerpo ocupan el cielo pequeño. Todas y cada una de las partes del cuerpo tienen individualidad, aunque ocupan una pequeña parte del cuerpo total. Del mismo modo, la totalidad de la creación es el cuerpo del Señor Supremo, y nosotros, los seres creados, o cualquier cosa creada, no somos más que una pequeña parte de ese cuerpo. Las partes del cuerpo nunca son iguales al todo. Esto nunca es posible. En el Bhagavad-gītā se dice que las entidades vivientes, partes integrales del Señor Supremo, son eternamente partes integrales. En opinión de los filósofos māyāvādīs, la entidad viviente influida por la ilusión se tiene por parte integral, aunque de hecho es una misma y única realidad con el todo supremo. Esa teoría no es válida. La unidad del todo y la parte es en cuanto a cualidad. La unidad cualitativa de las partes grande y pequeña del cielo no supone que el cielo pequeño se vuelva el cielo grande.

Māyāvādští filozofové, impersonalisté, interpretují tento verš Śrīmad-Bhāgavatamu tak, že malá část nebe a celé velké nebe jsou totožné, ale toto pojetí nemůže obstát. Příklad velkého nebe a malých částí nebe můžeme také vztáhnout na své vlastní tělo. Velké nebe je jako samotné tělo a střeva a další části těla představují malé části tohoto nebe. Každá část těla má svoji individualitu, i když zaujímá pouze malou část celého těla. Stejně tak celé stvoření je tělem Nejvyššího Pána a my, stvořené bytosti nebo cokoliv stvořeného, jsme pouze malé části tohoto těla. Tělesné části se nikdy nevyrovnají celku. To není možné. V Bhagavad-gītě je řečeno, že živé bytosti jsou nedílné části Nejvyššího Pána a jsou jimi věčně. Podle māyāvādských filozofů se živá bytost pod vlivem iluze považuje za část, i když ve skutečnosti je totožná se svrchovaným celkem. Tato teorie ale není správná. Totožnost celku a části spočívá v jejich kvalitě. To, že různé části nebe jsou kvalitativně totožné, neznamená, že z malé části nebe se stane celé velké nebe.

No hay motivo para políticas de divide y vencerás en los planetas Vaikuṇṭhas; no hay temor, porque los intereses del Señor y los habitantes van unidos. Māyā significa ausencia de armonía entre las entidades vivientes y el Señor Supremo, y Vaikuṇṭha significa armonía entre ellos. En realidad el Señor abastece y mantiene a todas las entidades vivientes porque Él es la entidad viviente suprema. Pero criaturas necias, aunque en realidad están bajo el control de la entidad viviente suprema, desafían Su existencia, y esa posición se llama māyā. A veces niegan que exista un ser de las características de Dios. Dicen: «Todo es vacío». Y a veces Le niegan de un modo diferente: «Puede que haya Dios, pero no tiene forma». Ambos conceptos surgen de la condición rebelde de la entidad viviente. Mientras esa condición rebelde prevalezca, el mundo material continuará inarmónico.

Na vaikuṇṭhských planetách není třeba používat politiku “rozděl a panuj” — nikdo tam nemá strach, protože Pán i obyvatelé sledují stejný cíl. Māyā znamená nesoulad mezi živými bytostmi a Nejvyšším Pánem a Vaikuṇṭha znamená jejich soulad. Ve skutečnosti všechny živé bytosti zaopatřuje Pán, protože je nejvyšší živou bytostí. Ale přestože jsou hloupí tvorové pod Jeho vládou, popírají existenci nejvyšší živé bytosti. Tomuto stavu se říká māyā. Někdy popírají, že existuje nějaká bytost, jako je Bůh, a říkají, že všechno je prázdnota, a jindy Ho popírají jiným způsobem: “Možná existuje Bůh, ale nemá žádnou podobu.” Obě tato pojetí vycházejí ze vzpurného postoje živé bytosti. Dokud je v hmotném světě rozšířený tento postoj vzpoury, nemůže zde být soulad.

Armonía o falta de armonía se definen en virtud de la ley y orden de un determinado sitio. La religión es la ley y orden del Señor Supremo. En el Śrīmad Bhagavad-gītā descubrimos que religión quiere decir servicio devocional, o conciencia de Kṛṣṇa. Kṛṣṇa dice: «Abandona todos los demás principios religiosos y, simplemente, vuélvete un alma entregada a Mí». Esto es religión. Cuando se está completamente consciente de que Kṛṣṇa es el disfrutador supremo y el Señor Supremo, y se actúa de acuerdo con esto, eso es verdadera religión. Cualquier cosa que vaya contra este principio no es religión. Por lo tanto Kṛṣṇa dice: «Simplemente abandona todos los demás principios religiosos». En el mundo espiritual se mantiene armónicamente este principio religioso de la conciencia de Kṛṣṇa, y por eso ese mundo se llama Vaikuṇṭha. Si se pueden adoptar aquí los mismos principios, completa o parcialmente, entonces esto es Vaikuṇṭha. Y lo mismo ocurre con cualquier sociedad, como la Asociación Internacional para la Conciencia de Krishna: Si los miembros de la Asociación Internacional para la Conciencia de Krishna, poniendo como centro la fe en Kṛṣṇa, viven armónicamente de acuerdo con el orden y los principios del Bhagavad-gītā, entonces están viviendo en Vaikuṇṭha, no en este mundo material.

Soulad či nesoulad souvisí s dodržováním zákonů a řádu toho kterého místa. Náboženství jsou zákony a řád Nejvyššího Pána. Ve Śrīmad Bhagavad-gītě se dozvíme, že náboženství znamená oddaná služba neboli vědomí Kṛṣṇy. Kṛṣṇa říká: “Zapomeň na všechny ostatní náboženské zásady a jednoduše se Mi odevzdej.” To je náboženství. Jakmile si je člověk plně vědom, že Kṛṣṇa je nejvyšší poživatel a Nejvyšší Pán, a jedná podle toho, tehdy jde o skutečné náboženství. Cokoliv, co je v rozporu s touto zásadou, není náboženstvím. Proto Kṛṣṇa říká: “Zapomeň na všechny ostatní náboženské zásady.” V duchovním světě se vše harmonicky řídí touto náboženskou zásadou, vědomím Kṛṣṇy, a proto se duchovní svět nazývá Vaikuṇṭha. Bude-li tatáž zásada plně nebo částečně přijata zde, bude i zde Vaikuṇṭha. Platí to v jakékoliv společnosti. Jako například v Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy: budou-li členové Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy žít v souladu podle pravidel a zásad Bhagavad-gīty a s důvěrou se soustředí na Kṛṣṇu jako na střed všeho dění, pak budou žít na Vaikuṇṭě, a nikoliv v tomto hmotném světě.