Skip to main content

Text 18

Sloka 18

Texto

Verš

pārāvatānyabhṛta-sārasa-cakravāka-
dātyūha-haṁsa-śuka-tittiri-barhiṇāṁ yaḥ
kolāhalo viramate ’cira-mātram uccair
bhṛṅgādhipe hari-kathām iva gāyamāne
pārāvatānyabhṛta-sārasa-cakravāka-
dātyūha-haṁsa-śuka-tittiri-barhiṇāṁ yaḥ
kolāhalo viramate ’cira-mātram uccair
bhṛṅgādhipe hari-kathām iva gāyamāne

Palabra por palabra

Synonyma

pārāvata — paloma; anyabhṛta — cuco; sārasa — grulla; cakravāka — cakravāka; dātyūha — gallineta; haṁsa — cisne; śuka — papagayo; tittiri — perdiz; barhiṇām — del pavo real; yaḥ — cuyo; kolāhalaḥ — bullicio; viramate — detiene; acira-mātram — por un tiempo; uccaiḥ — en voz alta; bhṛṅga-adhipe — rey de las abejas; hari-kathām — las glorias del Señor; iva — como; gāyamāne — mientras canta.

pārāvata — holubi; anyabhṛta — kukačka; sārasa — jeřáb; cakravāka — cakravāka; dātyūha — krocan; haṁsa — labuť; śuka — papoušek; tittiri — koroptev; barhiṇām — páva; yaḥ — jenž; kolāhalaḥ — hlahol; viramate — končí; acira-mātram — na čas; uccaiḥ — hlasitě; bhṛṅga-adhipe — král čmeláků; hari-kathām — slávu Pána; iva — jako; gāyamāne — když opěvuje.

Traducción

Překlad

Cuando el rey de las abejas zumba en un tono agudo, cantando las glorias del Señor, por un tiempo se acallan las voces de la paloma, el cuco, la grulla, el cakravāka, el cisne, el papagayo, la perdiz y el pavo real. Esos pájaros trascendentales detienen su propio cantar simplemente para escuchar las glorias del Señor.

Když král čmeláků bzučí ve vysoké tónině, a opěvuje tak slávu Pána, na čas utichá hlaholení holubů, kukaček, jeřábů, cakravāků, labutí, papoušků, koroptví a pávů. Všichni tito transcendentální ptáci přestávají zpívat, jen aby mohli naslouchat o slávě Pána.

Significado

Význam

Este verso descubre la naturaleza absoluta de Vaikuṇṭha. No hay diferencia entre los pájaros que allí viven y los habitantes humanos. En el cielo espiritual todo es espiritual y lleno de variedad. Variedad espiritual se refiere a que todo tiene vida. No hay nada inanimado. Incluso los árboles, el suelo, las plantas, las flores, los pájaros y los animales están en el nivel de conciencia de Kṛṣṇa. El aspecto especial de Vaikuṇṭhaloka es que la complacencia de los sentidos no se considera. En el mundo material, hasta un asno disfruta de sus sonidos, pero, en los Vaikuṇṭhas, pájaros tan hermosos como el pavo real, el cakravāka y el cuco prefieren oír a las abejas vibrando las glorias del Señor. Los principios del servicio devocional, que empieza por oír y cantar, son muy prominentes en el mundo Vaikuṇṭha.

Tento verš popisuje absolutní povahu Vaikuṇṭhy. Není tam rozdílu mezi ptáky a lidskými obyvateli. V duchovním nebi to vypadá tak, že všechno je duchovní a rozmanité. Duchovní rozmanitost znamená, že vše je živé. Není tam nic neživého. Dokonce i všechny stromy, země, rostliny, květy, ptáci a zvířata jsou na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Zvláštním rysem Vaikuṇṭhaloky je, že nikdo tam nevyhledává smyslový požitek. V hmotném světě i osel se zálibou naslouchá vlastnímu hýkání, ale na Vaikuṇṭhách i krásní ptáci, jako je páv, cakravāka a kukačka, raději poslouchají, jak včely svým bzučením oslavují Pána. Celým světem Vaikuṇṭhy prostupují principy oddané služby, které začínají u naslouchání a opěvování.