Skip to main content

Capítulo 12

KAPITOLA DVANÁCTÁ

La creación de los Kumāras y de otros

Stvoření Kumārů a dalších osobností

Text 1:
Śrī Maitreya dijo: ¡Oh, erudito Vidura! Hasta aquí te he explicado las glorias de la forma de la Suprema Personalidad de Dios en Su aspecto de kāla. Ahora puedes escuchar de mí acerca de la creación de Brahmā, el receptáculo de todo conocimiento védico.
Sloka 1:
Śrī Maitreya řekl: Ó učený Viduro, dosud jsem ti vysvětloval slávu Nejvyššího Pána v Jeho aspektu kāly. Nyní slyš o stvořeních Brahmy, který je zdrojem všeho védského poznání.
Text 2:
Brahmā creó primero las ocupaciones de la nesciencia, como el engañarse a sí mismo, el sentido de la muerte, la ira que sigue a la frustración, el falso sentimiento de propiedad, y el concepto corporal ilusorio u olvido de la propia verdadera identidad.
Sloka 2:
Brahmā nejprve stvořil různé podoby nevědomosti, jako je sebeklam, předtucha smrti, hněv, jež následuje po zklamání, mylný pocit vlastnictví a iluzorní tělesné pojetí neboli zapomenutí vlastní skutečné totožnosti.
Text 3:
Considerando que una creación tan engañosa era trabajo pecaminoso, Brahmā no se sintió muy complacido con su actividad, y, en consecuencia, se purificó meditando en la Personalidad de Dios. Comenzó entonces con otra fase de la creación.
Sloka 3:
Jelikož Brahmā viděl toto matoucí stvoření jako něco hříšného, neměl ze svých činností žádnou radost, a proto se očistil meditací o Osobnosti Božství. Pak zahájil další etapu tvoření.
Text 4:
En el principio, Brahmā creó a cuatro grandes sabios, que se llamaron Sanaka, Sananda, Sanātana y Sanat-kumāra. Todos ellos eran reacios a emprender actividades materialistas, pues, a causa de que su semen fluía hacia arriba, eran muy elevados.
Sloka 4:
Na počátku Brahmā stvořil čtyři velké mudrce, kteří se jmenují Sanaka, Sananda, Sanātana a Sanat-kumāra. Všichni čtyři odmítali materialistické činnosti, jelikož byli vysoce pokročilí díky tomu, že jejich semeno stoupalo vzhůru.
Text 5:
Brahmā habló a sus hijos después de generarlos. Dijo: «Queridos hijos míos, ahora procreen». Pero ellos, por su apego a Vāsudeva, la Suprema Personalidad de Dios, tenían como meta la liberación, y expresaron, por lo tanto, su falta de deseo.
Sloka 5:
Když Brahmā přivedl své syny na svět, promluvil k nim. “Moji drazí synové,” řekl, “nyní ploďte potomstvo.” Jelikož však byli oddáni Vāsudevovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, jejich cílem bylo osvobození, a proto se vzepřeli jeho vůli.
Text 6:
Ante la negativa de sus hijos a obedecer la orden de su padre, en la mente de Brahmā se generó mucha ira, que trató de dominar y no expresar.
Sloka 6:
Jakmile synové odmítli uposlechnout nařízení svého otce, v mysli Brahmy to vytvořilo mnoho hněvu, který se snažil ovládnout a nedat najevo.
Text 7:
Aunque trató de reprimir su ira, esta salió de entre sus cejas, y de inmediato se generó un niño cuyo color era una mezcla de azul y rojo.
Sloka 7:
I když se snažil svůj hněv ovládnout, vyrazil na povrch mezi jeho obočím, a tak se narodilo dítě smíšené modré a červené barvy.
Text 8:
Después de haber nacido, empezó a gritar llorando: ¡Oh, marcador del destino, maestro del universo! ¡Señala, por favor, mi nombre y lugar!
Sloka 8:
Po narození začalo naříkat: Ó tvůrče osudu, učiteli vesmíru, urči laskavě mé jméno a místo, kam patřím.
Text 9:
El todopoderoso Brahmā, que nació de la flor de loto, apaciguó al niño con amables palabras, dando acogida a su ruego, y dijo: No llores. Ciertamente voy a actuar tal como tú deseas.
Sloka 9:
Všemocný Brahmā, který se narodil z lotosového květu, uklidnil chlapce vlídnými slovy, přijal jeho žádost a řekl: Neplač. Tvoje přání ti splním.
Text 10:
A continuación, Brahmā dijo: ¡Oh, príncipe de los semidioses! Todo el mundo te conocerá con el nombre de Rudra, puesto que has llorado con tanta ansiedad.
Sloka 10:
Potom Brahmā řekl: Ó vládče polobohů, protože jsi tak úzkostlivě plakal, lidé tě budou nazývat jménem Rudra.
Text 11:
Mi querido muchacho, he seleccionado ya los siguientes lugares para que residas en ellos: el corazón, los sentidos, el aire de la vida, el cielo, el aire, el fuego, el agua, la tierra, el Sol, la Luna y la austeridad.
Sloka 11:
Můj drahý chlapče, pro tvůj pobyt jsem již zvolil následující místa: srdce, smysly, životní vzduch, nebe, vzduch, oheň, vodu, zemi, slunce, měsíc a odříkání.
Text 12:
Brahmā dijo: Mi querido muchacho Rudra, tienes otros once nombres: Manyu, Manu, Mahinasa, Mahān, Śiva, Ṛtadhvaja, Ugraretā, Bhava, Kāla, Vāmadeva y Dhṛtavrata.
Sloka 12:
Pán Brahmā řekl: Rudro, můj drahý chlapče, budeš mít ještě dalších jedenáct jmen — Manyu, Manu, Mahinasa, Mahān, Śiva, Ṛtadhvaja, Ugraretā, Bhava, Kāla, Vāmadeva a Dhṛtavrata.
Text 13:
¡Oh, Rudra! Tienes también once esposas, conocidas con el nombre de Rudrāṇīs, y son estas: Dhī, Dhṛti, Rasalā, Umā, Niyut, Sarpi, Ilā, Ambikā, Irāvatī, Svadhā y Dīkṣā.
Sloka 13:
Ó Rudro, budeš mít také jedenáct manželek, zvaných Rudrāṇī. Jejich jména budou: Dhī, Dhṛti, Rasalā, Umā, Niyut, Sarpi, Ilā, Ambikā, Irāvatī, Svadhā a Dīkṣā.
Text 14:
Mi querido muchacho, tú puedes ahora aceptar todos los nombres y lugares que he señalado para ti y para tus diferentes esposas, y, como ahora eres uno de los amos de las entidades vivientes, puedes aumentar la población en gran escala.
Sloka 14:
Můj drahý chlapče, přijmi všechna tato jména a místa, která jsou pro tebe a tvé různé manželky určena, a jelikož jsi nyní jedním z pánů živých bytostí, můžeš ve velkém zvyšovat jejich počet.
Text 15:
El sumamente poderoso Rudra, cuyo cuerpo era de un color mezcla de azul y rojo, creó gran cantidad de descendientes, de rasgos, fuerza y naturaleza violenta exactamente como los suyos.
Sloka 15:
Mocný Rudra, jehož barva těla je modrá smíšená s červenou, stvořil mnoho potomků se stejnými rysy, silou a zuřivou povahou, jako měl on sám.
Text 16:
Rudra generó una cantidad ilimitada de hijos y nietos, y, cuando se reunieron, trataron de devorar el universo entero. Cuando Brahmā, el padre de las entidades vivientes, vio esto, le asustó la situación.
Sloka 16:
Počet synů a vnuků Rudry byl neomezený, a když se shromáždili dohromady, pokoušeli se zničit celý vesmír. Když to otec živých bytostí Brahmā viděl, začal se bát.
Text 17:
Brahmā dijo a Rudra: ¡Oh, el mejor entre los semidioses! No es necesario que engendres entidades vivientes de esta naturaleza. Han empezado a devastarlo todo por todas partes con las feroces llamas de sus ojos, e incluso me han atacado a mí.
Sloka 17:
Brahmā řekl Rudrovi: Ó nejlepší z polobohů, není třeba, abys vytvářel živé bytosti s takovou povahou. Ohnivými plameny z očí začali ničit všechno na všech stranách a dokonce zaútočili i na mě.
Text 18:
Querido hijo mío, es mejor que lleves una vida de penitencia, que es auspiciosa para todas las entidades vivientes y que te reportará toda bendición. Solo por medio de la penitencia podrás crear el universo tal como estaba antes.
Sloka 18:
Můj drahý synu, bude lépe, když se budeš věnovat pokání, které je příznivé pro všechny živé bytosti a kterým získáš veškerá požehnání. Jedině díky pokání budeš schopen stvořit vesmír takový, jaký byl předtím.
Text 19:
Únicamente mediante penitencias puede uno acercarse a la Personalidad de Dios, que está dentro del corazón de todas las entidades vivientes y, al mismo tiempo, fuera del alcance de los sentidos.
Sloka 19:
Jedině vykonáváním pokání je možné se přiblížit k Osobnosti Božství, Pánu, který pobývá v srdci každé živé bytosti a zároveň je mimo dosah všech smyslů.
Text 20:
Śrī Maitreya dijo: De esta manera, Rudra, habiendo recibido la orden de Brahmā, dio vueltas alrededor de su padre, el señor de los Vedas. Dirigiéndose a él con palabras de aprobación, entró en el bosque para ejecutar austeras penitencias.
Sloka 20:
Śrī Maitreya řekl: Když Rudra dostal od Brahmy tento pokyn, obešel svého otce, který je pánem Véd. Dal mu najevo svůj souhlas a odešel do lesa, aby se věnoval přísnému pokání.
Text 21:
Brahmā, dotado de poder por la Suprema Personalidad de Dios, pensó en generar entidades vivientes, y engendró diez hijos para que las generaciones se extendiesen.
Sloka 21:
Brahmā, který byl zplnomocněný Nejvyšší Osobností Božství, uvažoval o tvoření živých bytostí a zplodil deset synů, aby dále zvyšovali počet obyvatel světa.
Text 22:
De este modo, nacieron: Marīci, Atri, Aṅgirā, Pulastya, Pulaha, Kratu, Bhṛgu, Vasiṣṭha, Dakṣa, y el décimo hijo, Nārada.
Sloka 22:
Tak se narodil Marīci, Atri, Aṅgirā, Pulastya, Pulaha, Kratu, Bhṛgu, Vasiṣṭha, Dakṣa a desátý syn, Nārada.
Text 23:
Nārada nació de la deliberación de Brahmā, que es la parte mejor de su cuerpo. Vasiṣṭha nació de su respiración; Dakṣa, de un pulgar; Bhṛgu, de su tacto; y Kratu, de su mano.
Sloka 23:
Nārada se narodil z Brahmovy úvahy, což je nejlepší část jeho těla. Vasiṣṭha se narodil z jeho dechu, Dakṣa z jeho palce, Bhṛgu z jeho doteku a Kratu z jeho ruky.
Text 24:
Pulastya se generó de los oídos; Aṅgirā, de la boca; Atri, de los ojos; Marīci, de la mente; y Pulaha, del ombligo de Brahmā.
Sloka 24:
Pulastya se narodil z uší, Aṅgirā z úst, Atri z očí, Marīci z mysli a Pulaha z pupku Brahmy.
Text 25:
La religión se manifestó del pecho de Brahmā, donde está situado la Suprema Personalidad de Dios Nārāyaṇa, y la irreligión apareció de su espalda, donde tiene lugar la horrible muerte de la entidad viviente.
Sloka 25:
Náboženství se projevilo z Brahmových prsou, kde sídlí Nejvyšší Osobnost Božství Nārāyaṇa, a bezbožnost se zjevila z jeho zad, kde na živou bytost čeká hrozná smrt.
Text 26:
La lujuria y el deseo se manifestaron del corazón de Brahmā; la ira, de entre sus cejas; la codicia, de entre sus labios; el poder de hablar, de su boca; el océano, de su pene; y las actividades bajas y abominables, de su ano, la fuente de todos los pecados.
Sloka 26:
Chtíč a touha se projevily z Brahmova srdce, hněv z prostoru mezi jeho obočím, chamtivost z jeho rtů, schopnost hovořit z jeho úst, oceán z jeho penisu a nízké a odporné činnosti z jeho řiti, zdroje všech hříchů.
Text 27:
El sabio Kardama, esposo de la gran Devahūti, se manifestó de la sombra de Brahmā. De este modo, todos se manifestaron, ya sea del cuerpo o de la mente de Brahmā.
Sloka 27:
Mudrc Kardama, manžel velké Devahūti, se projevil z Brahmova stínu. Vše se tak projevilo buď z těla, nebo z mysli Brahmy.
Text 28:
¡Oh, Vidura! Hemos oído que Brahmā tuvo una hija llamada Vāk, que nació de su cuerpo y que atrajo su mente hacia la actividad sexual, aunque ella no estaba sexualmente predispuesta hacia él.
Sloka 28:
Ó Viduro, slyšeli jsme, že Brahmā měl dceru jménem Vāk, která se narodila z jeho těla a která přitahovala jeho mysl k sexu, přestože ona k němu žádnou sexuální touhu necítila.
Text 29:
De este modo, al descubrir a su padre tan afectado por la ilusión en un acto inmoral, los sabios, encabezados por Marīci, todos ellos hijos de Brahmā, hablaron con gran respeto las siguientes palabras.
Sloka 29:
Když Marīcim vedení mudrci, synové Brahmy, viděli svého otce pohrouženého do nemorálnosti, s velkou úctou takto promluvili.
Text 30:
¡Oh, padre! Esta práctica en que tú mismo te estás esforzando en complicarte nunca jamás la trató de poner en práctica ningún otro brahmā, ni ninguna otra persona, ni siquiera tú mismo en kalpas anteriores, ni en el futuro se atreverá nadie a intentarlo. Tú eres el ser supremo del universo; siendo así, ¿cómo es que quieres tener relación sexual con tu hija y no puedes dominar tu deseo?
Sloka 30:
Ó otče, o tuto věc, do které se chceš zaplést, se ještě nikdy žádný Brahmā či kdokoliv jiný nepokoušel. Nesnažil ses o to ani ty v dřívějších kalpách, ani se toho neodváží nikdo v budoucnosti. Jsi nejvyšší bytost ve vesmíru. Jak je tedy možné, že chceš mít sex se svojí dcerou a nedokážeš ovládnout svoji touhu?
Text 31:
A pesar del hecho de que seas el ser más poderoso, este acto no es propio de ti, pues tu carácter es el ejemplo que la generalidad de las personas siguen con vistas a perfeccionarse espiritualmente.
Sloka 31:
I když jsi nejmocnější bytost, takové jednání se pro tebe nehodí, protože tvůj charakter je vzorem pro obyčejné lidi ve snaze o duchovní pokrok.
Text 32:
Ofrezcamos nuestras respetuosas reverencias a la Personalidad de Dios, que, situado en Sí mismo, ha manifestado con Su propia refulgencia este cosmos. Que Él proteja también la religión en salvaguardia de toda bondad.
Sloka 32:
Uctivě se klaníme Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který spočívá Sám v Sobě a Svojí září projevil tento vesmír. Kéž také chrání náboženství v zájmu všeho dobra!
Text 33:
El padre de todos los prajāpatis, Brahmā, al ver que todos sus hijos prajāpatis hablaban de aquel modo, se avergonzó mucho, y de inmediato abandonó el cuerpo que había adoptado. Ese cuerpo apareció más tarde en todas direcciones como la peligrosa niebla en la oscuridad.
Sloka 33:
Když otec všech Prajāpatiů, Brahmā, slyšel své syny takto hovořit, velice se zastyděl a ihned se vzdal těla, které předtím přijal. Později se toto tělo projevilo ve všech směrech jako nebezpečná temná mlha.
Text 34:
En cierta ocasión en que Brahmā pensaba en cómo crear los mundos como en el milenio anterior, los cuatro Vedas, que contienen todas las variedades de conocimiento, se manifestaron de sus cuatro bocas.
Sloka 34:
Jednou, když Brahmā uvažoval o tom, jak stvoří světy stejně jako v minulém věku, z jeho čtyř úst se projevily čtyři Vedy, které obsahují všechny druhy poznání.
Text 35:
Se manifestaron los cuatro tipos de útiles para dirigir el fuego de sacrificio: el ejecutor [el que canta], el oferente, el fuego, y la acción ejecutada de acuerdo con los Vedas suplementarios. También se manifestaron los cuatro principios de la religiosidad [veracidad, austeridad, misericordia y limpieza] y los deberes en las cuatro órdenes sociales.
Sloka 35:
Projevily se čtyři potřeby pro vykonání ohnivé oběti: vykonavatel (který pronáší mantry), obětující (který obětuje), oheň a obřad provedený podle doplňků Ved. Dále se projevily čtyři zásady náboženství (pravda, odříkání, milosrdnost a čistota) a povinnosti čtyř společenských řádů.
Text 36:
Vidura dijo: ¡Oh, gran sabio, cuya única riqueza es la penitencia! Por favor, explícame cómo estableció Brahmā el conocimiento védico emanado de su boca, y quién le ayudó.
Sloka 36:
Vidura řekl: Ó velký mudrci, jehož jediným bohatstvím je odříkání, vysvětli mi laskavě, jak a s čí pomocí Brahmā ustanovil védské poznání, které vyšlo z jeho úst.
Text 37:
Maitreya dijo: Empezando desde la cara frontal de Brahmā, gradualmente se manifestaron los cuatro Vedas: Ṛk, Yajuḥ, Sāma y Atharva. A continuación se establecieron, uno tras otro, los himnos védicos que nunca antes se habían pronunciado, los rituales sacerdotales, los temas de recitación, y las actividades trascendentales.
Sloka 37:
Maitreya řekl: počínaje přední tváří Brahmy se postupně projevily čtyři Vedy — Ṛk, Yajur, Sāma a Atharva. Jedno po druhém byly potom ustanoveny védské hymny, které do té doby nikdo nevyslovil, kněžské rituály, látka určená k přednášení a transcendentální činnosti.
Text 38:
Creó también la ciencia médica, el arte militar, el arte musical y la ciencia arquitectónica, todos ellos a partir de los Vedas. Todos emanaron, uno tras otro, empezando desde la cara frontal.
Sloka 38:
Brahmā stvořil také lékařskou vědu, vojenské umění, hudební umění a architektonickou vědu, které všechny patří k Vedám. To vše vycházelo jedno po druhém, počínaje jeho přední tváří.
Text 39:
Creó entonces el quinto Veda —los Purāṇas y las historias— a partir de todas sus bocas, pues podía ver todo el pasado, presente y futuro.
Sloka 39:
Pak ze všech svých úst společně stvořil pátou Vedu — Purāṇy a historické příběhy — neboť byl schopen vidět všechnu minulost, přítomnost i budoucnost.
Text 40:
Todas las diferentes variedades de fuegos de sacrificio [ṣoḍaśī, uktha, purīṣi, agniṣṭoma, āptoryāma, atirātra, vājapeya y gosava] se manifestaron de la boca oriental de Brahmā.
Sloka 40:
Různé druhy ohnivých obětí (ṣoḍaśī, uktha, purīṣi, agniṣṭoma, āptoryāma, atirātra, vājapeya a gosava) se projevily z východních úst Brahmy.
Text 41:
La educación, la caridad, la penitencia y la veracidad se dice que son las cuatro piernas de la religión, y para aprender esto hay cuatro órdenes de vida con diferentes clasificaciones de castas según la vocación. Brahmā creó todas esas divisiones siguiendo un orden sistemático.
Sloka 41:
Říká se, že vzdělání, dobročinnost, pokání a pravda jsou čtyři nohy náboženství, a aby je člověk mohl vyvinout, existují čtyři životní stavy s různými kastami podle příslušného nadání. Brahmā to vše stvořil v systematickém pořadí.
Text 42:
Se inauguró entonces la ceremonia del cordón sagrado para los nacidos dos veces, así como las reglas a seguir al menos durante un año a partir de la aceptación de los Vedas, las reglas para observar abstinencia completa de vida sexual, las vocaciones en función de los mandamientos védicos, diversos deberes profesionales en la vida doméstica, y el método para sustentarse sin ayuda de nadie mediante la recolección de cereales desechados.
Sloka 42:
Pak bylo zavedeno zasvěcení posvátnou šňůrou pro dvojzrozené, jakož i pravidla, která je třeba dodržovat alespoň jeden rok po přijetí Ved, pravidla naprosté pohlavní zdrženlivosti, povolání podle védských příkazů, různé profesionální povinnosti v životě hospodáře a obstarávání živobytí bez cizí pomoci sbíráním vyhozeného obilí.
Text 43:
Las cuatro divisiones de la vida retirada son: los vaikhānasas, vālakhilyas, audumbaras y phenapas. Las cuatro divisiones de la orden de vida de renunciación son: los kuṭīcakas, bahvodas, haṁsas y niṣkriyas. Todas ellas se manifestaron de Brahmā.
Sloka 43:
Čtyři stádia života v ústraní jsou vaikhānasa, vālakhilya, audumbara a phenapa. Čtyři stádia života v odříkání jsou kuṭīcaka, bahvoda, haṁsa a niṣkriya. To vše se projevilo z Brahmy.
Text 44:
La ciencia del argumento lógico, las metas védicas de la vida, y también la ley y el orden, los códigos morales, y los célebres himnos bhūḥ, bhuvaḥ y svaḥ, se manifestaron, todos ellos, de la boca de Brahmā, y el praṇava oṁkāra se manifestó de su corazón.
Sloka 44:
Umění logické debaty, védské cíle života a také zákon a řád, morální pravidla a slavné hymny bhūḥ, bhuvaḥ a svaḥ se projevily z Brahmových úst a praṇava oṁkāra se projevila z jeho srdce.
Text 45:
A continuación, del vello del cuerpo del todopoderoso Prajāpati se generó el arte de la expresión literaria, uṣṇik. De la piel se generó el himno védico principal, gāyatrī; de la carne, el triṣṭup; de las venas, el anuṣṭup; y de los huesos del señor de las entidades vivientes, el jagatī.
Sloka 45:
Poté z chlupů na těle všemocného Prajāpatiho vzniklo umění literárního vyjadřování, uṣṇik. Základní védský hymnus gāyatrī vznikl z kůže, triṣṭup z masa, anuṣṭup z žil a jagatī z kostí pána živých bytostí.
Text 46:
El arte de escribir versos, paṅkti, se manifestó de la médula ósea, y el de bṛhatī, otro tipo de verso, se generó del aire vital del señor de las entidades vivientes.
Sloka 46:
Umění psát verše typu paṅkti se projevilo z morku kostí a umění psát verše typu bṛhatī vzniklo z životního dechu pána živých bytostí.
Text 47:
El alma de Brahmā se manifestó como las consonantes articuladas; su cuerpo, como las vocales; sus sentidos, como las consonantes sibilantes; su fuerza, como las consonantes intermedias; y sus actividades sensuales, como las siete notas musicales.
Sloka 47:
Brahmova duše se projevila jako abeceda základních souhlásek, jeho tělo jako samohlásky, jeho smysly jako sykavky, jeho síla jako polosamohlásky a jeho smyslové činnosti jako sedm hudebních not.
Text 48:
Brahmā es la representación personal de la Suprema Personalidad de Dios como fuente del sonido trascendental, y está, por tanto, por encima del concepto de manifestado y no manifestado. Brahmā es la forma completa de la Verdad Absoluta, y está investido de múltiples energías.
Sloka 48:
Brahmā jakožto zdroj transcendentálního zvuku je osobním zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství, a vymyká se tedy pojetí projeveného a neprojeveného. Představuje úplnou podobu Absolutní Pravdy a je obdařen mnoha různými energiemi.
Text 49:
A continuación, Brahmā adoptó otro cuerpo, en el que no se prohibía la vida sexual, y de este modo se ocupó en seguir creando.
Sloka 49:
Poté Brahmā přijal jiné tělo, které mu dovolovalo pohlavní život, a pokračoval v tvoření.
Text 50:
¡Oh, hijo de los Kurus! Cuando Brahmā vio que, a pesar de la presencia de sabios de gran potencia, no había suficiente aumento de población, empezó a considerar seriamente cómo se podía aumentar la población.
Sloka 50:
Ó synu Kuruů, když Brahmā viděl, že ani přítomnost velice mocných mudrců nevedla k dostatečnému vzrůstu obyvatelstva, začal vážně uvažovat o nějakém dalším řešení.
Text 51:
Brahmā pensó para sus adentros: ¡Ay! Es maravilloso que, a pesar de que me he esparcido por todas partes, en el universo no haya aún población suficiente. La única causa de esta desventura es el destino.
Sloka 51:
Brahmā si myslel: Běda, je to podivné, ale ačkoliv jsem rozptýlený všude, ve vesmíru stále není dostatek obyvatelstva. Nemůže to mít jinou příčinu než nešťastný osud.
Text 52:
Mientras estaba absorto de este modo en la contemplación y observando el poder sobrenatural, de su cuerpo se generaron otras dos formas. Aún son famosas como el cuerpo de Brahmā.
Sloka 52:
Když byl pohroužen do meditace a pozoroval nadpřirozenou sílu, z jeho těla se vytvořily dvě další podoby. Dodnes jsou oslavovány jako tělo Brahmy.
Text 53:
Los dos cuerpos que se acababan de separar se unieron en una relación sexual.
Sloka 53:
Dvě nově oddělená těla se spojila v pohlavním aktu.
Text 54:
De ellos, el que tenía forma masculina fue conocido como el Manu de nombre Svāyambhuva, y la mujer recibió el nombre de Śatarūpā, la reina de la gran alma Manu.
Sloka 54:
Tělo s mužskou podobou vešlo ve známost jako Manu zvaný Svāyambhuva a žena byla známá jako Śatarūpā, královna velké duše Manua.
Text 55:
A continuación, mediante la relación sexual aumentaron gradualmente las generaciones de población, una tras otra.
Sloka 55:
Svým pohlavním životem pak postupně zvyšovali počet obyvatelstva.
Text 56:
¡Oh, hijo de Bharata! A su debido tiempo, él [Manu] engendró en Śatarūpā cinco hijos: dos hijos varones, Priyavrata y Uttānapāda, y tres hijas, Ākūti, Devahūti y Prasūti.
Sloka 56:
Ó synu Bharaty, časem Manu počal se Śatarūpou pět dětí — dva syny, Priyavratu s Uttānapādou, a tři dcery, Ākūti, Devahūti a Prasūti.
Text 57:
El padre, Manu, entregó a su primera hija, Ākūti, al sabio Ruci; a la hija mediana, Devahūti, al sabio Kardama; y a la más joven, Prasūti, a Dakṣa. A partir de ellos, todo el mundo se llenó de población.
Sloka 57:
Otec Manu dal svoji první dceru Ākūti za ženu mudrci Rucimu, prostřední dceru Devahūti mudrci Kardamovi a nejmladší Prasūti Dakṣovi. Díky nim se celý svět naplnil obyvatelstvem.