Skip to main content

Text 20

Sloka 20

Texto

Verš

śrī-bhagavān uvāca
tvayāhaṁ toṣitaḥ samyag
veda-garbha sisṛkṣayā
ciraṁ bhṛtena tapasā
dustoṣaḥ kūṭa-yoginām
śrī-bhagavān uvāca
tvayāhaṁ toṣitaḥ samyag
veda-garbha sisṛkṣayā
ciraṁ bhṛtena tapasā
dustoṣaḥ kūṭa-yoginām

Palabra por palabra

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — la supremamente hermosa Personalidad de Dios dijo; tvayā — por ti; aham — Yo estoy; toṣitaḥ — complacido; samyak — completo; veda-garbha — impregnado con los Vedas; sisṛkṣayā — para crear; ciram — por un largo tiempo; bhṛtena — acumulada; tapasā — por penitencia; dustoṣaḥ — muy difícil de complacer; kūṭa-yoginām — para los seudomísticos.

śrī-bhagavān uvāca — překrásný Pán pravil; tvayā — tebou; aham — jsem; toṣitaḥ — potěšen; samyak — úplný; veda-garbha — ten, který v sobě nese Vedy; sisṛkṣayā — pro stvoření; ciram — za dlouhou dobu; bhṛtena — nahromaděným; tapasā — pokáním; dustoṣaḥ — velice těžké potěšit; kūṭa-yoginām — pro falešné mystiky.

Traducción

Překlad

La hermosa Personalidad de Dios le dijo al Señor Brahmā: ¡Oh, Brahmā, impregnado con los Vedas!, Yo estoy muy complacido con la penitencia que has acumulado durante largo tiempo con el deseo de crear. Difícilmente me complazco con los seudomísticos.

Překrásný Pán, Osobnost Božství, oslovil Brahmu: Ó Brahmo, jenž jsi obdržel Vedy, jsem velice potěšen tvým pokáním, které jsi po velice dlouhou dobu vykonával s touhou tvořit. Falešní mystici Mě stěží potěší.

Significado

Význam

Hay dos clases de penitencia: una para el goce de los sentidos y la otra para la comprensión del ser. Existen muchos seudomísticos que se someten a severas penitencias para su propia satisfacción, y existen otros que se someten a severas penitencias para la satisfacción de los sentidos del Señor. Por ejemplo, las penitencias que se emprenden para descubrir armas nucleares nunca satisfarán al Señor, debido a que semejante penitencia nunca es satisfactoria. Por disposición propia de la naturaleza, todo el mundo tiene que encontrar la muerte, y si ese proceso de morir es acelerado por las penitencias de alguien, el Señor no siente con ello satisfacción alguna. El Señor quiere que cada una de Sus partes integrales vaya a casa, vaya a Dios, para que obtenga así la dicha y la vida eterna, y toda la creación material está hecha con ese objetivo. Brahmā se sometió a penitencias severas con ese propósito, es decir, para regular el proceso de la creación de manera que el Señor pudiera estar satisfecho. Por consiguiente, el Señor se sintió muy complacido con él, y, por ello, Brahmā fue impregnado con conocimiento védico. El propósito último del conocimiento védico consiste en conocer al Señor, y no en malgastar ese conocimiento en algún otro propósito. Aquellos que no utilizan el conocimiento védico con ese propósito, se conocen como kūṭa-yogīs, o seudotrascendentalistas que malogran sus vidas con motivos ocultos.

Existují dva druhy pokání: cílem jedněch je smyslový požitek a cílem druhých je seberealizace. Existuje také mnoho falešných mystiků, kteří se podrobují přísným pokáním pro vlastní uspokojení, a dále jsou tu jiní, kteří svým přísným pokáním chtějí uspokojit smysly Pána. Například pokání, kterého bylo zapotřebí pro objevení jaderných zbraní, Pána jistě nepotěšilo, protože takové pokání není nikdy uspokojivé. Zákon přírody je, že každý musí zemřít, a pokud něčí pokání urychluje proces umírání, nepřináší to Pánovi žádné uspokojení. Pán chce, aby každá Jeho nedílná část dosáhla věčného života a blaženosti, aby se vrátila domů k Bohu, a celé hmotné stvoření je určeno k tomuto cíli. Brahmā se podrobil přísným pokáním právě za tímto účelem. Chtěl se naučit tvořit a uspokojit Pána, a jelikož Pána jeho pokání velice potěšilo, obdařil Brahmu védským poznáním. Konečným cílem védské moudrosti je poznat Pána a nemá se jí zneužívat k jiným účelům. Ti, kteří využívají védského poznání k jakýmkoliv jiným cílům, se nazývají kūṭa-yogīni neboli falešní transcendentalisté, kteří si ničí životy podřadnými motivy.