Skip to main content

Text 6

Sloka 6

Texto

Verš

dhautātmā puruṣaḥ kṛṣṇa-
pāda-mūlaṁ na muñcati
mukta-sarva-parikleśaḥ
pānthaḥ sva-śaraṇaṁ yathā
dhautātmā puruṣaḥ kṛṣṇa-
pāda-mūlaṁ na muñcati
mukta-sarva-parikleśaḥ
pānthaḥ sva-śaraṇaṁ yathā

Palabra por palabra

Synonyma

dhauta-ātmā — cuyo corazón se ha limpiado; puruṣaḥ — el ser viviente; kṛṣṇa — la Suprema Personalidad Dios; pāda-mūlam — el refugio de los pies de loto; na — nunca; muñcati — abandona; mukta — liberado; sarva — todos; parikleśaḥ — de todos los sufrimientos de la vida; pānthaḥ — el viajero; sva-śaraṇam — en su propia morada; yathā — como si fuera.

dhauta-ātmā — jehož srdce je očištěno; puruṣaḥ — živá bytost; kṛṣṇa — Nejvyšší Osobnost Božství; pāda-mūlam — útočiště u lotosových nohou; na — nikdy; muñcati — vzdá se; mukta — osvobozený; sarva — vše; parikleśaḥ — všech strastí života; pānthaḥ — cestovatel; sva-śaraṇam — ve svém sídle; yathā — jako.

Traducción

Překlad

Un devoto puro del Señor, cuyo corazón se ha limpiado una vez con el proceso del servicio devocional, nunca abandona los pies de loto del Señor Kṛṣṇa, pues estos lo satisfacen por completo, tal como un viajero se siente satisfecho en el hogar después de un viaje difícil.

Čistý oddaný Pána, jehož srdce bylo jednou očištěno oddanou službou, nikdy neopustí lotosové nohy Pána Kṛṣṇy, protože ho plně uspokojují, stejně jako cestovatel se cítí zcela spokojený doma po obtížné cestě.

Significado

Význam

Aquel que no es devoto puro del Supremo Señor Kṛṣṇa, no se encuentra completamente limpio de corazón. Pero una persona perfectamente limpia, nunca abandona el servicio devocional del Señor. A veces, al desempeñar ese servicio devocional tal como se lo ordenó Brahmājī a Nārada en la prédica del Śrīmad-Bhāgavatam, un representante del Señor dedicado a predicar se encuentra con supuestas dificultades de diversas clases. Esto lo exhibió el Señor Nityānanda cuando redimió a las dos almas caídas Jagāi y Mādhāi, y, en forma similar, el Señor Jesucristo fue crucificado por los incrédulos. Pero los devotos sufren muy gustosamente esas dificultades cuando predican, debido a que en esas actividades, si bien aparentemente son muy severas, los devotos del Señor sienten placer trascendental, pues el Señor queda satisfecho con ello. Prahlāda Mahārāja sufrió mucho, pero aun así jamás olvidó los pies de loto del Señor. Ello se debe a que un devoto puro del Señor se encuentra tan puro de corazón, que no puede abandonar el refugio del Señor Kṛṣṇa bajo ninguna circunstancia. En ese servicio no hay intereses personales. El progreso del cultivo de conocimiento que realizan los jñānīs o la gimnasia corporal que realizan los yogīs, son finalmente abandonados por sus respectivos ejecutores, pero un devoto del Señor no puede abandonar el servicio que le presta al Señor, pues él recibe órdenes de su maestro espiritual. Los devotos puros tales como Nārada y Nityānanda Prabhu aceptan y ejecutan la orden del maestro espiritual como si fuera el sustento de la vida. A ellos no les importa lo que resulte del futuro de sus vidas. Ellos toman el asunto muy en serio, pues la orden proviene de la autoridad superior, del representante del Señor o del propio Señor.

Srdce toho, kdo není čistým oddaným Nejvyššího Pána Kṛṣṇy, není zcela očištěné, ale dokonale očištěný člověk nikdy oddanou službu neopustí. Při vykonávání takové oddané služby se představitel Pána, který káže Śrīmad-Bhāgavatam stejně jako Nārada na pokyn Brahmājīho, někdy při své kazatelské práci setkává s mnohými takzvanými obtížemi. Pán Nityānanda byl napaden, když osvobozoval dvě pokleslé duše, Jagāie a Mādhāie, a podobně i Ježíš Kristus byl ukřižován nevěřícími. Oddaní však tyto obtíže při kázání snáší s radostí, protože v těchto zdánlivě velice těžkých situacích cítí transcendentální blaženost z uspokojení Pána. Prahlāda Mahārāja velice trpěl, ale přesto nikdy nezapomněl na lotosové nohy Pána. Je tomu tak proto, že čistý oddaný Pána je natolik čistý v srdci, že nemůže opustit Pána Kṛṣṇu za žádných okolností. Jeho služba není poznamenána žádným sobeckým zájmem. Jñānī nakonec přestanou rozvíjet poznání a yogīni zanechají svých tělesných cviků, ale oddaní Pána svou službu nikdy neopustí, protože takový dostali pokyn od svého duchovního mistra. Pro čisté oddané jako je Nārada a Nityānanda Prabhu je pokyn duchovního mistra jejich životní silou. Nezajímají se o to, co se s nimi stane v budoucnosti. Berou tyto pokyny velice vážně, jelikož přicházejí od vyšší autority — od zástupce Pána nebo od Pána Samotného.

El ejemplo que se da aquí es muy apropiado. Un viajero abandona el hogar para buscar riquezas en lugares muy lejanos, algunas veces en el bosque, algunas veces sobre el océano, y algunas veces sobre las cimas de las colinas. Cuando el viajero se encuentra en esos lugares desconocidos, ciertamente que se le presentan muchos inconvenientes. Pero todos esos inconvenientes de inmediato se mitigan, tan pronto como recuerda el sentimiento de su afecto familiar, y, en cuanto regresa al hogar, olvida todos esos inconvenientes que encontró en la vía.

Příklad uvedený v tomto verši je velice vhodný. Cestovatel odchází z domova, aby hledal bohatství na dalekých místech; někdy v lese, někdy v oceánu a někdy na vrcholcích hor. Na těchto neznámých místech se jistě setká s mnoha nesnázemi. Vzpomene-li si však na svou rodinu, tyto nesnáze se ihned zmírní, a jakmile se vrátí domů, zapomene na všechny potíže, které ho na cestě potkaly.

Un devoto puro del Señor posee precisamente un nexo familiar con el Señor, y, por lo tanto, nada lo disuade de desempeñar su deber con un nexo afectuoso y pleno con el Señor.

Čistého oddaného k Pánu poutá rodinný svazek, a proto se nenechá odradit od plnění své povinnosti v láskyplném vztahu s Pánem.