Skip to main content

Texts 26-29

Sloka 26-29

Texto

Verš

nabhaso ’tha vikurvāṇād
abhūt sparśa-guṇo ’nilaḥ
parānvayāc chabdavāṁś ca
prāṇa ojaḥ saho balam
nabhaso ’tha vikurvāṇād
abhūt sparśa-guṇo ’nilaḥ
parānvayāc chabdavāṁś ca
prāṇa ojaḥ saho balam
vāyor api vikurvāṇāt
kāla-karma-svabhāvataḥ
udapadyata tejo vai
rūpavat sparśa-śabdavat
vāyor api vikurvāṇāt
kāla-karma-svabhāvataḥ
udapadyata tejo vai
rūpavat sparśa-śabdavat
tejasas tu vikurvāṇād
āsīd ambho rasātmakam
rūpavat sparśavac cāmbho
ghoṣavac ca parānvayāt
tejasas tu vikurvāṇād
āsīd ambho rasātmakam
rūpavat sparśavac cāmbho
ghoṣavac ca parānvayāt
viśeṣas tu vikurvāṇād
ambhaso gandhavān abhūt
parānvayād rasa-sparśa-
śabda-rūpa-guṇānvitaḥ
viśeṣas tu vikurvāṇād
ambhaso gandhavān abhūt
parānvayād rasa-sparśa-
śabda-rūpa-guṇānvitaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

nabhasaḥ — del cielo; atha — así; vikurvāṇāt — siendo transformado; abhūt — generado; sparśa — tacto; gunaḥ — cualidad; anilaḥ — aire; para — anterior; anvayāt — por sucesión; śabdavān — lleno de sonido; ca — también; prāṇaḥ — vida; ojaḥ — percepción sensual; sahaḥ — grasa; balam — fuerza; vāyoḥ — del aire; api — también; vikurvāṇāt — por transformación; kāla — tiempo; karma — reacción del pasado; sva-bhāvataḥ — sobre la base de la naturaleza; udapadyata — generado; tejaḥ — fuego; vai — debidamente; rūpavat — con forma; sparśa — tacto; śabdavat — con sonido también; tejasaḥ — del fuego; tu — pero; vikurvāṇāt — al ser transformado; āsīt — así ocurrió; ambhaḥ — agua; rasa-ātmakam — compuesto de jugo; rūpavat — con forma; sparśavat — con tacto; ca — y; ambhaḥ — agua; ghoṣavat — con sonido; ca — y; para — anterior; anvayāt — por sucesión; viśeṣaḥ — variedad; tu — pero; vikurvāṇāt — por la transformación; ambhasaḥ — del agua; gandhavān — olorosa; abhūt — se volvió; para — anterior; anvayāt — por sucesión; rasa — jugo; sparśa — tacto; śabda — sonido; rūpa-guṇa-anvitaḥ — cualitativo.

nabhasaḥ — oblohy; atha — takto; vikurvāṇāt — přeměnou; abhūt — vytvořený; sparśa — dotek; guṇaḥ — vlastnost; anilaḥ — vzduch; para — předcházející; anvayāt — postupně; śabdavān — plný zvuku; ca — také; prāṇaḥ — život; ojaḥ — smyslové vnímání; sahaḥ — tloušťka; balam — síla; vāyoḥ — vzduchu; api — také; vikurvāṇāt — přeměnou; kāla — čas; karma — reakce na minulé činnosti; svabhāvataḥ — na základě přírody; udapadyata — vytvořený; tejaḥ — oheň; vai — náležitě; rūpavat — s podobou; sparśa — dotek; śabdavat — také se zvukem; tejasaḥ — ohně; tu — ale; vikurvāṇāt — při přeměně; āsīt — stalo se; ambhaḥ — voda; rasa-ātmakam — mající chuť; rūpavat — s podobou; sparśavat — s dotekem; ca — a; ambhaḥ — voda; ghoṣavat — se zvukem; ca — a; para — předchozí; anvayāt — postupně; viśeṣaḥ — rozmanitost; tu — ale; vikurvāṇāt — přeměnou; ambhasaḥ — z vody; gandhavān — voňavý; abhūt — stala se; para — předchozí; anvayāt — postupně; rasa — chuť; sparśa — dotek; śabda — zvuk; rūpa-guṇa-anvitaḥ — s vlastnostmi.

Traducción

Překlad

Debido a que el cielo se transforma, el aire se genera con la cualidad del tacto y, por una sucesión anterior, el aire también queda lleno de sonido y de los principios básicos de la duración de la vida: la percepción de los sentidos, el poder mental y la fuerza corporal. Cuando el aire se transforma con el transcurso del tiempo y con las acciones de la naturaleza, se genera el fuego, y este adquiere forma con el sentido del tacto y con el sonido. Como el fuego también se transforma, hay una manifestación de agua, llena de jugo y sabor. Al igual que antes, también tiene forma y tacto, y también está llena de sonido. Y el agua, siendo la transformación de toda la variedad de cosas que se encuentran en la Tierra, aparece olorosa y, al igual que antes, se llena de jugo, tacto, sonido y forma, respectivamente, en sentido cualitativo.

Přeměnou éteru vzniká vzduch a jeho vlastností je dotek. Stejně jako v předcházejícím prvku je i v něm zahrnut zvuk a základní principy života: smyslové vnímání a mentální a tělesná síla. Postupem času a chodem přírody se vzduch mění na oheň, který vedle zvuku a doteku získává ještě další vlastnost, tvar. Přeměnou ohně se projevuje voda, kterou prostupuje chuť. Také ve vodě je již zahrnut tvar, dotek a zvuk. Voda, přeměněná z veškeré rozmanitosti na zemi, získává vedle zvuku, doteku, podoby a chuti ještě další vlastnost, vůni.

Significado

Význam

Todo el proceso de la creación es un acto de desarrollo y evolución gradual de un elemento a otro, hasta llegar a la variedad que se encuentra en la Tierra en la forma de muchos árboles, plantas, montañas, ríos, reptiles, pájaros, animales y diversas variedades de seres humanos. La cualidad de percepción sensual es también evolutiva, es decir, se genera del sonido, luego del tacto, y del tacto pasa a la forma. El sabor y el olor también se generan juntamente con el desarrollo gradual del cielo, aire, fuego, agua y tierra. Todos ellos son mutuamente la causa y el efecto el uno del otro, pero la causa original es el propio Señor, en la porción plenaria de Mahā-Viṣṇu, que yace en el agua causal del mahat-tattva. Por ello, en la Brahma-saṁhitā hay una descripción que dice que el Señor Kṛṣṇa es la causa de todas las causas, y eso se confirma en el Bhagavad-gītā (10.8) de la siguiente manera:

Stvoření probíhá evolucí, postupným vývojem od jednoho prvku k druhému až po vznik země s mnoha rozmanitými stromy, rostlinami, horami, řekami, plazy, ptáky, zvířaty a různými druhy lidských bytostí. Smyslové vnímání prochází také evolucí — počíná u zvuku, pak se vytváří dotek a z doteku tvar, a s postupným vývojem éteru, vzduchu, ohně, vody a země se vytváří také chuť a vůně. Všechny prvky a vlastnosti jsou vzájemně propojeny vztahem příčiny a důsledku, ale původní příčinou je Pán Samotný ve Své úplné části jako Mahā-Viṣṇu ležící na vodách příčin mahat-tattvy. V Brahma-saṁhitě je proto za příčinu všech příčin označen Pán Kṛṣṇa a Bhagavad-gītā (10.8) to potvrzuje následovně:

ahaṁ sarvasya prabhavo
mattaḥ sarvaṁ pravartate
iti matvā bhajante māṁ
budhā bhāva-samanvitāḥ
ahaṁ sarvasya prabhavo
mattaḥ sarvaṁ pravartate
iti matvā bhajante māṁ
budhā bhāva-samanvitāḥ

Las cualidades de la percepción sensual se encuentran plenamente presentes en la tierra, y se encuentran manifestadas en otros elementos en una proporción menor. En el cielo solo hay sonido, mientras que en el aire existen el sonido y el tacto. En el fuego hay sonido, tacto y forma, y en el agua además hay sabor, juntamente con las otras percepciones, es decir, el sonido, el tacto y la forma. Sin embargo, en la tierra se encuentran todas las cualidades anteriormente mencionadas, y además se desarrolla en ella el olor. Por lo tanto, en la Tierra hay un despliegue completo de diversas variedades de vida, que comienzan originalmente con el principio básico del aire. Las enfermedades del cuerpo ocurren debido al desarreglo del aire que se encuentra dentro del cuerpo de tierra de los seres vivientes. Las enfermedades mentales son el resultado de un desarreglo especial del aire que se encuentra dentro del cuerpo y, por ello, el ejercicio yóguico es especialmente favorable para mantener el aire en orden, de manera que las enfermedades del cuerpo se reduzcan casi a cero mediante esos ejercicios. Cuando estos son realizados correctamente, la duración de la vida también aumenta, y uno también puede tener control sobre la muerte mediante esas prácticas. Un yogī perfecto puede gobernar la muerte y abandonar el cuerpo en el momento apropiado, cuando él se encuentra apto para trasladarse a un planeta adecuado. Sin embargo, el bhakti-yogī sobrepasa a todos los yogīs debido a que, en virtud de su servicio devocional, él es promovido a la región que se encuentra más allá del cielo material, y es colocado en uno de los planetas del cielo espiritual por la voluntad suprema del Señor, el controlador de todo.

Vlastnosti, které jsou předmětem smyslového vnímání, jsou plně zastoupeny v zemi a v jiných prvcích se projevují v menším rozsahu. V éteru je pouze zvuk, zatímco ve vzduchu je zvuk a dotek. V ohni je zvuk, dotek a tvar a ve vodě je vedle těchto vjemů ještě chuť. V zemi jsou ovšem všechny výše uvedené vlastnosti a navíc se tam vyvíjí také vůně. Země tedy projevuje plnou rozmanitost života, která původně začíná u vzduchu. Tělesné nemoci vznikají poruchami cirkulace vzduchu v těle živých bytostí, které je tvořené především zemí. Duševní nemoci jsou také důsledkem neuspořádanosti vzduchu v těle, a v tomto směru jsou proto zvláště prospěšná jógová cvičení, která pomáhají udržovat správné proudění vzduchu, a tak se zbavit prakticky všech nemocí. Jsou-li tyto cviky vykonávány správným způsobem, zvyšují také délku života a umožňují získat vládu nad smrtí. Dokonalý yogī může ovládat i smrt a opustit své tělo ve vhodný okamžik, kdy je připraven přemístit se na libovolnou planetu podle svého přání. Bhakti-yogī ovšem překoná všechny ostatní yogīny, protože díky své oddané službě bude svrchovanou vůlí Nejvyššího Vládce povýšen do oblasti, která je nad hmotným nebem, a dostane se na jednu z planet v duchovním světě.